16 C 79/2023-61 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručenou dne 28. 3. 2023 domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedených částek a úhrady nákladů řízení ve výši 9 330,60 Kč. Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou distančním způsobem na adrese [webová adresa] uzavřela dne 11. 3. 2022 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do výše 16 600 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit dle sjednaných podmínek. Součástí ujednání byl i sazebník a všeobecné obchodní podmínky. Dále se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky objednané žalovanou. Ve svém návrhu pak žalobkyně uvedla, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované, kdy vycházela zejména z tvrzení žalované před poskytnutím úvěru a jí předložených informací. Úvěr byl žalované poskytnut bezhotovostně prostřednictvím bankovního převodu, a to dne 11. 3. 2022 ve výši 16 600 Kč. Žalovaná si dále objednala volitelné služby, a to„ klidné spaní“ (poplatek 110 Kč),„ přesto“ (poplatek 165 Kč),„ informační sms“ (poplatek 29 Kč). Úvěr byl splatný dne 10. 4. 2022. Žalovaná na úvěr nehradila ničeho a dostala se tak do prodlení ke dni 11. 4. 2022. Žalobce po žalované požadovala nesplacenou jistinu 16 600 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 320 Kč, poplatek za klientské služby„ klidné spaní“ ve výši 110 Kč,„ [příjmení]“ ve výši 165 Kč,„ SMS servis“ ve výši 29 Kč a účelně vynaložené náklady ve výši 980 Kč. Podrobně služby žalobkyně vysvětlila v žalobě. Před podáním žaloby byla žalované zaslána dne 30. 11. 2022 předžalobní upomínka. 2. Na výzvu soudu žalobkyně dne 11. 7. 2023 (č.l. 53) svou žalobu doplnila, kdy uvedla, že posouzení úvěruschopnosti žalované provedla dle interní metodiky schválené ČNB a v souladu s požadavky z.č. 257/2016 Sb. Při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalované počet členů domácnosti, z toho těch, kteří s žalovanou hospodaří a mají příjem, dále pravidelné měsíční výdaje, čisté měsíční příjmy a výdaje. Žalobkyně dále lustrovala žalovanou v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, evidenci neplatných dokladů apod. K tomu přiložila výpisy z b.ú. Jiné doklady o příjmech a výdajích žalované žalobkyně nedoložila. Věřitelka dospěla po ověření předložených dokladů a tvrzení žalované k závěru, že schopnost žalované splácet úvěr je dostačující. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byla žaloba doručována na adresu shora. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila zvláštní doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) za doručovací adresu místo jejího trvalého bydliště, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozhodnutí. Žalované byla žaloba doručena na uvedenou adresu do vlastních rukou uplynutím desetidenní lhůty k vyzvednutí písemnosti ve smyslu § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř. Z § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). 4. Současně byla žalovaná vyzvána, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o. s. ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise. 5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6. Dne 11. 3. 2022 uzavřela žalobkyně (viz údaje o poskytovateli úvěru na č.l. 27-29) s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, ve které žalobkyně žalované umožnila čerpat úvěrový rámec ve výši 16 600 Kč a dlužník si v rámci volitelných služeb zvolil volitelné služby, a to službu„ Klidné spaní“ za 110 Kč měsíčně, službu„ Presto“ za 165 Kč měsíčně, informační servis SMS za 29 Kč měsíčně. Dlužník se zavázal splatit vyčerpanou část úvěru spolu s poplatkem za vybrané volitelné služby ve výši 304 Kč a poplatkem za sjednání úvěru dle sazebníku. Jednalo se o bezúčelový spotřebitelský úvěr s postupným čerpáním na částku 16 600 Kč, kdy RPSN celého úvěrového limitu činila 1 567,96 %, výše jednorázové splátky při čerpání celého úvěrového limitu činila 21 224 Kč, výše poplatku za sjednání úvěru činila 4 320 Kč. Datum splatnosti bylo 10. 4. 2022 (viz smlouva na č.l. 13-14). Totožnost žalované byla ověřena dle OP (viz č.l. 15-18, č.l. 35). Smlouva se řídí všeobecnými obchodními podmínkami (č.l. 19-24), sazebníkem (č.l. 25-26). Při posuzování úvěru postupuje žalobkyně dle obecných princiů a filozofie společnosti (viz č.l. 30-33). Při posuzování úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovanou a zaznamenaných na výpisu o posuzování uvěruschopnosti (viz č.l. 34), listině nazvané identifikované příjmy (viz č.l. 36), přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli (viz č.l. 37). K tomu doložila výpisy z b.ú. žalované za 3 měsíce (viz č.l. 54-59). Dne 30. 11. 2022 byla žalované zaslána doporučeně výzva k úhradě před podáním žaloby (viz č.l. 38-39). 7. Žalobkyně však neprokázala, že by náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalované. K žalobě kromě kopie OP, která dokladovala totožnost žalované, byl doložen Výpis o posouzení úvěruschopnosti žalované, ze které bylo zjištěno, že žalovaná hospodařila sama, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky činily 3 000 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení 3 300 Kč, další nezbytné výdaje 3 000 Kč, ostatní zbytné výdaje 2 000 Kč. [příjmení] ověřený měsíční příjem měl činit 19 413 Kč a neověřený pak celkem 22 000 Kč. Rezerva pro výdaje měla činit 500 Kč, vypočítané minimální výdaje 8 760 Kč, disponibilní příjem 9 600 Kč. Příjmy žalobkyně ověřovala na základě bankovního výpisu. Žalobkyně si tedy ověřila pouze tvrzený příjem žalované, neověřovala a nezjišťovala výdaje žalované a její majetkové poměry a vycházela pouze z tvrzení žalované a výpisů z b.ú. Žalobkyně měla věnovat prověřování majetkové situace dlužníka daleko více pozornosti. 8. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. <i>9. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>11. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>12. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>13. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že [anonymizováno] úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 14. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spo