17 C 277/2023-32 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 10. 10. 2023 domáhala se žalobkyně zaplacení částky 8 163,02 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela se žalovanou prostřednicím komunikace na dálku dne 22. 11. 2021 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované téhož dne poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být splacen do 16. 2. 2022. Žalovaná úvěr nesplatila, dluží jistinu 5 000 Kč a dále poplatek ve výši 3 163,02 Kč, který byl splatný 16. 2. 2022. Před uzavřením smlouvy byla posuzována schopnost žalované úvěr splácet lustrací v databázích [anonymizováno], [příjmení], [anonymizováno], [příjmení] a [anonymizováno] Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná. 3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřila, žalobkyně s navrženým postupem souhlasila, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Závěr o skutkovém stavu: 5. Před uzavřením smlouvy o úvěru byla žalovaná seznámena s informacemi o tomto úvěru. Byla informována o výši úvěru 5 000 Kč, poplatku/poplatcích za jeho poskytnutí, době trvání úvěru, smluvní pokutě. Dle tvrzení žalobkyně byla žalovaná před uzavřením smlouvy lustrována v insolvenčním rejstříku, dále v registrem [příjmení], [anonymizováno] a [anonymizováno], však žalobkyně k tomu sama uvedla, že k tomuto nenavrhuje žádné důkazy. Dne 22. 11. 2021 byla mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. [anonymizováno], na základě které se věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 5 000 Kč na jí sdělený bankovní účet č. [bankovní účet], žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 163,02 Kč do 16. 2. 2022. Žalovaná byla ve smlouvě označena jménem, příjmením, datem narození, bydlištěm, číslem občanského průkazu, telefonním číslem, e-mailovou adresou a číslem bankovního účtu. Úvěr byl žalované poskytnut dne 22. 11. 2021, tato jej však nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 6. 2023 přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Dopisem ze dne 23. 8. 2023 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, téhož dne byla rovněž vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů, byla upozorněna i na její možné soudní vymáhání. Zásilka byla podána k poštovní přepravě téhož dne. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ 16. Právní posouzení věci: 17. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši 5 000 Kč. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatele finančních prostředků však bylo, aby před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila, zda je žalovaná schopna poskytnutý úvěr splácet, a to v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná byla prověřena v jí označených registrech, žádné jiné skutečnosti stran prověření úvěruschopnosti ani netvrdila. Současně uvedla, že nemá žádné listinné důkazy, které by k prokázání svých tvrzení v této části označila a doložila. Tvrzení provedené lustrace však nejsou dle názoru soudu dostatečným prověřením schopnosti úvěr splácet. V daném případě se tedy nemohlo jednat o řádné prověření schopnosti žalované úvěr splácet. Za situace, kdy žalobkyně nebyla schopna tvrdit a také prokázat, že skutečně došlo ke komplexnímu zjišťování majetkových poměrů žalované, je nutno uzavřít, že nedošlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalované, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Pro doplnění soud dodává, že v kontextu rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] OPR, je povinností soudu zabývat se ex offo, tedy i bez námitky dlužníka, otázkou, zda věřitel náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele a pokud této povinnosti nedostál, je povinností soudu vyvodit z tohoto porušení následek, tedy absolutní neplatnost smlouvy. 18. Jelikož soud dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná (§ 580 a násl. o. z.), za situace, kdy právní předchůdkyně žalobkyně žalované finanční prostředky poskytla ve výši 5 000 Kč a následně v souladu s § 1879 a násl. o. z. postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, je žalovaná povinna žalobkyni v souladu s § 2991 o. z. vydat to, oč se bezdůvodně obohatila, tedy z neplatné smlouvy o úvěru. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč. Ve zbylé části byl návrh žalobkyně zamítnut (poplatky nebyly platně sjednány).