17 C 76/2023-53 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 24. 2. 2023, ve znění jeho doplnění z 11. 5. 2023, domáhala se žalobkyně zaplacení částky 16 250 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru do výše úvěrového rámce 25 900 Kč Celkem žalovaný čerpal 16 250 Kč. Žalovaný čerpanou částku nevrátil. Žalobkyně nedisponuje podklady k prokázání prověření úvěruschopnosti žalovaného. Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovaným na společnost [právnická osoba] a následně na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřily, resp. žalobkyně s tímto souhlasila v návrhu, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o uživatelském účtu bylo zjištěno, že tato byla dne 7. 12. 2020 uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovaným. Její součástí je ujednání o smlouvě o revolvingovém úvěru. Návrh na její uzavření měl učinit žalovaný prostřednictvím svého uživatelského účtu. 6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovanému byly poskytnuty informace o výši úvěru, podmínkách splácení. 7. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru bylo zjištěno, že tato byla dne 7. 12. 2020 uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovaným. Žalovaný byl mimo jiné označen bankovním účtem č. [bankovní účet]. Bylo sjednáno, že žalovaný je oprávněn čerpat úvěr v rozsahu úvěrového rámce, který bude uveden v uživatelském účtu. 8. Z výpisů z běžného účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že dne 27. 1. 2021 byla na bankovní účet č. [bankovní účet] zaslána částka 1 000 Kč pod [variabilní symbol], na shodný bankovní účet a pod stejným variabilním symbolem byla dne 26. 1. 2021 zaslána částka 1 000 Kč, dne 25. 1. 2021 částka 1 000 Kč, dne 20. 1. 2021 částka 1 050 Kč, dne 19. 1. 2021 částka 8 000 Kč, dne 1. 2. 2021 částka 500 Kč, dne 5. 2. 2021 částka 500 Kč, dne 22. 2. 2021 částka 1 000 Kč, dne 23. 2. 2021 částka 500 Kč, dne 22. 4. 2021 částka 1 700 Kč. 9. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 25. 8. 2022 a na jejím základě přešla pohledávka za žalovaným na první uvedenou společnost. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 30. 8. 2022 a na jejím základě přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. 11. Z dopisu ze dne 21. 9. 2022 bylo zjištěno, že tímto byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, bylo mu oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. 12. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka pro žalovaného byla podána k poštovní přepravě dne 21. 9. 2022. 13. Závěr o skutkovém stavu: 14. Dne 7. 12. 2020 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o uživatelském účtu, v jehož rámci mohl požádal o poskytnutí revolvingového úvěru. Tak i učinil téhož dne. Byly mu poskytnuty standardní informace o tomto úvěru, úvěrový rámec byl zřejmý v rámci uživatelského účtu. Žalobkyně netvrdila, jakým způsobem došlo k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, k výzvě soudu doplnila, že ve vztahu k tomuto nedisponuje žádnými důkazy. Bylo sjednáno, že úvěr bude žalovanému poskytován na bankovní účet č. [bankovní účet]. Tak se i stalo, dne 27. 1. 2021 bylo čerpáno 1 000 Kč, dne 26. 1. 2021 1 000 Kč, dne 25. 1. 2021 1 000 Kč, dne 20. 1. 2021 1 050 Kč, dne 19. 1. 2021 8 000 Kč, dne 1. 2. 2021 500 Kč, dne 5. 2. 2021 500 Kč, dne 22. 2. 2021 1 000 Kč, dne 23. 2. 2021 500 Kč, dne 22. 4. 2021 1 700 Kč. Všechna čerpání byla pod stejným variabilním symbolem [číslo]. Pohledávka za žalovaným byla dne 25. 8. 2022 postoupena na společnost [právnická osoba] a dne 30. 8. 2022 poté na žalobkyni. Uvedené bylo žalovanému písemně oznámeno dne 21. 9. 2022, který byl téhož dne podán k poštovní přepravě, rovněž byl vyzván k úhradě dlužné částky. 15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 17. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 18. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 20. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 21. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona (ve znění účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 22. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ 23. Právní posouzení věci: 24. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatele finančních prostředků však bylo, aby před uzavřením smlouvy a poskytnutí finančních prostředků řádně prověřila, zda je žalovaný schopen poskytnutou částku splácet, a to v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně však stran prověření úvěruschopnosti ničeho netvrdila, k výzvě soudu tvrzení nedoplnila ani nedoložila žádné důkazy, uvedla, že těmito nedisponuje. S ohledem na to tak nelze uzavřít, že by k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného došlo, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. 25. Jelikož soud dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná (§ 580 a násl. o. z.), za situace, kdy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky poskytla, je žalovaný povinen žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena dle § 1879 a násl. o. z., v souladu s § 2991 o. z. vydat to, oč se bezdůvodně obohatil, tedy z neplatné smlouvy o úvěru. Žalovanému byly poskytnuty prostředky ve výši 16 250 Kč, uhrazeno nebylo ničeho, žalovaný je tak povinen žalobkyni uhradit 16 250 Kč. 26. Jelikož podle § 87 odst. 1 věta třetí záko