18 C 117/2023-47 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Kroměříži dne 15. 11. 2022 domáhá po žalované zaplacení částky 12 394,31 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže určeno v návrhu. 2. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela dne 16. 8. 2021 s žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě této Smlouvy byla žalovaná oprávněna čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty, kdy sjednaný úvěrový rámec činil 10 000 Kč. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná načerpala celkem částku ve výši 11 992 Kč, kdy za poskytnutý úvěr uhradila celkem částku ve výši 4 400 Kč, jež byla započítána na úrok, poplatky a jistinu. 3. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni 11. 8. 2022. Žalovaná byla následně vyzvána k úhradě celého dluhu, kdy jí byla v souladu s § 142a o. s. ř. zaslána předžalobní výzva k plnění. 4. Jelikož žalovaná na výzvy žalobkyně nereagovala a po zesplatnění neuhradila žádnou splátku, eviduje žalobkyně ke dni sepsání žaloby za žalovanou pohledávku v celkové výši 12 394,31 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 9 727,88 Kč, poplatků ve výši 156 Kč, poplatků za pojištění ve výši 25,43 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 700 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1 785 Kč. 5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřila. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 6. 6. 2023. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 6. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 15-39 spisu. 7. Podle § 3028 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Za tohoto stavu se proto právní poměry mezi žalobkyní a žalovanou ze shora uvedené úvěrové smlouvy řídí režimem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. A dle odst. 2 téhož ustanovení váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. A dle odst. 2 téhož ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela dne 16. 8. 2021 s žalobkyní v souladu s § 2395 a násl. o. z. smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] na základě které byla žalovaná oprávněna čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty, kdy sjednaný úvěrový rámec činil 10 000 Kč. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná načerpala celkem částku ve výši 11 992 Kč, kdy za poskytnutý úvěr uhradila celkem částku ve výši 4 400 Kč, jež byla započítána na úrok, poplatky a jistinu. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni 11. 8. 2022. Žalobkyně tak eviduje za žalovanou pohledávku v celkové výši 12 394,31 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 9 727,88 Kč, poplatků ve výši 156 Kč, poplatků za pojištění ve výši 25,43 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 700 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1 785 Kč, a dále kapitalizovaný úrok ve výši 1 643,15 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 412,57 Kč, úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 9 727,88 Kč od 15. 11. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 12 394,31 Kč od 15. 11. 2022 do zaplacení. 14. Soud tak zavázal žalovanou k zaplacení dlužné částky (vč. sjednaných částek poplatků, účelně vynaložených nákladů a smluvních pokut, úroků a úroků z prodlení) tak, jak je zachyceno ve výroku ad I. rozhodnutí. Přitom jde-li o prodlení s plněním peněžního dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, které stanoví prováděcí předpis, tj. nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 15. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši 800 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 300 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 300 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH, tedy celkem 2 252 Kč. 16. Výrok o tom, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 17. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.