18 C 169/2023-55 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne 26. 5. 2023 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 3 312 Kč s příslušenstvím tak, jak je zachyceno v návrhu. 2. Dle tvrzení žalobce uzavřel žalovaný dne 14. 12. 2004 s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 13 312 Kč (půjčka ve výši 8 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 5 312 Kč), a to formou 52 týdenních splátek. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. 3. Dne 19. 6. 2015 a následně dne 24. 8. 2018 došlo k postoupení pohledávky, a to až na žalobce, a to smlouvami o postoupení pohledávek. Dopisem ze dne 14. 9. 2018 bylo žalovanému oznámeno postoupení celé pohledávky. Z uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci. 4. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení na žalobce 3 312 Kč a skládala se z nesplacené jistiny v dané výši. 5. Součástí návrhu jsou listinné důkazy blíže vedené na č. l. 11-45 spisu. 6. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobce již v žalobním návrhu sdělil, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 5. 10. 2023. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 8. Podle § 3028 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 9. Za tohoto stavu se proto právní vztahy mezi žalobcem a žalovaným z výše uvedené smlouvy o půjčce nadále řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění účinném do 31. 12. 2013. 10. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. A podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 11. Podle § 517 odst. 1 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Výše úroku z prodlení je v souladu s vyhláškou č. 142/1994 Sb., ve znění platném do 31. 12. 2013. Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou. 12. Dále soud konstatuje, že došlo k postoupení pohledávky na žalobce a tím je dána jeho aktivní věcná legitimace. 13. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. 14. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byl uzavřen závazkový vztah, konkrétně pak smlouva o půjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta finanční půjčka ve výši 8 000 Kč se sjednaným souhrnným poplatkem ve výši 5 312 Kč, celkem v částce 13 312 Kč, jež měla být žalovaným splácena v 53 pravidelných týdenních splátkách. 15. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce (původním věřitelem) a žalovaným (dlužníkem), byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení občanského zákoníku (ve znění účinném do 31. 12. 2013). V daném případě se jedná o reálný kontrakt, když finanční částka byla žalovanému právním předchůdcem předána v den podpisu smlouvy o půjčce, což žalovaný jako dlužník stvrdil svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Žalovaný v průběhu řízení neprokázal, že by mu finanční částka nebyla vyplacena v den podpisu smlouvy. 16. Za tohoto stavu soud proto dospěl k závěru, že žalovaný žalobci nevrátil část půjčené jistiny ve výši 3 312 Kč, proto v rozsahu žalované částky s příslušenstvím představujícím zákonný úrok z prodlení soud vyhověl. 17. Úspěšnému žalobci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za žalobní návrh ve výši 400 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 200 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a předžalobní výzva) 3 x částka 200 Kč, tj. 600 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 300 Kč, a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH ve výši 189 Kč, tedy celkem 1 489 Kč. 18. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 19. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 20. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.