18 C 217/2023-46 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne 29. 6. 2023 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 70 297 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže zachyceno v návrhu. 2. Dle tvrzení žalobkyně mezi jejím právním předchůdcem, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným došlo dne 28. 11. 2019 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 41 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 50 763 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 25 877 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 25,26 % ročně, částku za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka výši 21 016 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 30 měsíčních splátkách po 3 059 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 28. 5. 2022. Žalovaný však neuhradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy, kdy ke dni podání žaloby byla ze strany žalovaného uhrazena částka ve výši 36 739 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. I přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. 3. Dále tvrzení žalobkyně mezi jejím právním předchůdcem, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným došlo dne 18. 2. 2019 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 32 005 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 7 615 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 14,00 % ročně, částku za zpracování a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 17 070 Kč a částku za vedení účtu ve výši 7 320 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti ve 24 měsíčních splátkách po 3 417 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23. 2. 2021. Žalovaný však neuhradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy, kdy ke dni podání žaloby byla ze strany žalovaného uhrazena částka ve výši 68 343 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. I přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. 4. Součástí návrhu jsou listinné důkazy blíže vedené na č. l. 15-33 spisu. 5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 28. 11. 2023. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. soud zjistil následující skutkový stav. 7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že tato byla dne 28. 11. 2019 uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovaným. Na základě smlouvy se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 41 000 Kč, žalovaný se přitom zavázal tuto částku věřiteli vrátit spolu s úrokem ve výši 25 877 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 25,26 % ročně a s poplatkem za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka výši 21 016 Kč, a to v 30 měsíčních splátkách po 3 059 Kč. Jednotlivé platby žalovaného s určením jejich data a výše pak byla uvedena v předložené tabulce umoření. 8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že tato byla dne 18. 2. 2019 uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovaným. Na základě smlouvy se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, žalovaný se přitom zavázal tuto částku věřiteli vrátit spolu s úrokem ve výši 7 615 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 14,00 % ročně, s poplatkem za zpracování a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 17 070 Kč a s poplatkem za vedení účtu ve výši 7 320 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách po 3 417 Kč. Jednotlivé platby žalovaného s určením jejich data a výše pak byla uvedena v předložené tabulce umoření. 9. Ze zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 28. 11. 2019 pak soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je spoluvlastník u bydlení, má učňovské vzdělání, je svobodný, je majitelem auta, jako zdroj svých příjmů uvedl, že je podnikatel s čistým příjmem 12 600 Kč měsíčně, s měsíčními výdaji 3 000 Kč, kdy měl předložit svůj živnostenský list a daňové přiznání za rok 2018. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 bylo zjištěno, že obě pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni s účinností ke dni 16. 12. 2022, přičemž jsou uvedeny v přiloženém seznamu. Tím je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně. 11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 bylo zjištěno, že tímto byl žalovaný informován o postoupení pohledávky na žalobkyni. 12. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 1. 6. 2023 bylo zjištěno, že touto výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání, kdy z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka zástupce žalobkyně pro žalovaného byla podána k poštovní přepravě dne 2. 6. 2023. 13. Po provedeném dokazování a zjištění skutkového stavu soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), po právní stránce následovně. 14. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 19. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 20. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřeb