18 C 33/2023-41 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným na Okresní soud v Kroměříži dne 1. 11. 2022 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 450 931 Kč s příslušenstvím tak, jak je zachyceno v návrhu. 2. Podle tvrzení žalobkyně došlo dne 9. 4. 2022 v čase kolem 8:30 hodin k požáru zahradního domku, v majetku manželů [příjmení], na pozemku s parcelním číslem st. [číslo] v katastrálním území Kroměříž, ve které žalovaný v době požáru pobýval na návštěvě. K požáru došlo vznícením par akcelerantu hoření s následným přenosem hoření mimo krbová kamna. Při požáru došlo k totálnímu zničení přistavěné části, původně pergoly, podlahová plocha 4,4 x 3,65 metru, výška 2,2 – 2,4 metru, která byla opláštěna palubkami a zateplena, zároveň s tím došlo k totálnímu zničení veškerého vybavení této místnosti. Dále došlo k totálnímu zničení komory s vybavením o podlahové ploše 3,9 x 1,4 metru s výškou 2,4 metru. Dále došlo k totálnímu zničení vchodu této přístavby o podlahové ploše 1,6 x 1,6 metru a výšce 2,4 metru. Při požáru též došlo ke zničení bočních prosklených dveří do budovy zahradního domku, dveří do ložnice z masivního dřeva a dveří do komory. U původní části zahradního domku došlo ke znečištění zplodinami stěn a k poškození zateplení u vchodu do budovy. Dále byl zničen okap o délce 2 metry, svod o stejné délce a 2x koleno svodu. Vzhledem k tomu, že přistavěná část, která zcela shořela, byla užívána jako kuchyně a obývací pokoj, došlo ke zničení minimálně dvou sedaček, konferenčního stolku, televize, kuchyňské linky, mikrovlnná trouba, lednice a krbová kamna. V komoře došlo ke zničení polic s různými věcmi, které byly na těchto policích uloženy. Podle šetření Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje došlo ze strany žalovaného k porušení povinností na úseku požární ochrany a byla mu proto příkazem na místě ve formě bloku, udělena pokuta. Protože byl zahradní domek v předmětné době pojištěn u klienta pojistnou smlouvou [číslo] vyplatil klient z titulu této smlouvy na základě pojistné události [číslo] poškozenému panu [příjmení] dne 27. 6. 2022 pojistné plnění ve výši 528 172 Kč za opravu poškozeného zahradního domku. Podle ustanovení § 2900 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí:„ Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.“. Podle ustanovení § 17 odst. 1 písm. a) zák. č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, platí, že„ Fyzická osoba je povinna počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení, …“. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil shora citovaná ustanovení právních předpisů tím, že svým jednáním zapříčinil vznik požáru, naplnil dispozici ustanovení § 2910 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého platí, že„ Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.“. V souladu s ustanovením § 2820 občanského zákoníku vymezující podmínky pro přechod práva na pojistitele pak přešlo právo na náhradu škody na žalobkyni, která vyplacením pojistného plnění splnila podmínky pro přechod daných práv. V důsledku výše uvedeného vznikl žalobkyni nárok na vyplacení toho, co za žalovaného plnila, tedy na náhradu vyplaceného pojistného plnění ve výši 450 931 Kč. K úhradě této částky ve lhůtě sedmi dnů byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobkyně písemně vyzván předžalobní výzvou podle ustanovení § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dne 26. 9. 2022, zaslanou na jedinou žalobkyni známou adresu žalovaného. Žalovaný se mohl s touto výzvou seznámit nejpozději dne 27. 9. 2022. Žalovaný dosud ani přes tuto výzvu ničeho neuhradil. V důsledku prodlení žalovaného se zaplacením uvedené částky vznikl dále žalobkyni vůči žalovanému nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Vzhledem k tomu, že ke dni podání žaloby nebylo vyplacené pojistné plnění ve výši 450 931 Kč nahrazeno žalovaným ani z části, žalobkyně navrhuje, aby soud prvního stupně vyhověl žalobě v celém rozsahu. 3. Žalobkyně soudu předložila listinné důkazy vedené ve spisu na č. l. 12-27, zejména informace a šetření požáru na č. l. 19, zápis o poškození věcí movitých a nemovitých a oznámení o poskytnutí pojistného plnění na č. l. 20. 4. Okresním soudem v Kroměříži byl ve věci vydán dne 9. 11. 2022 elektronický platební rozkaz, který byl zrušen usnesením téhož soudu ze dne 11. 1. 2023 podle § 173 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Žalobkyně na jednání nařízené soudem na den 28. 3. 2023 trvala na žalobním návrhu s tím, že navrhla, aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání řádně doručeno. Soud tak postupoval dle § 101 odst. 3 o. s. ř. a ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, kdy vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 6. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů před dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odstavce 3 uvedeného ustanovení, rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 8. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce takto. 9. Podle § 3028 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 10. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. 11. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. 12. Podle § 2820 odst. 1 o. z. vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně. Podle odstavce 2. tohoto ustanovení osoba, jejíž právo na pojistitele přešlo, vydá pojistiteli potřebné doklady a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Zmaří-li přechod práva na pojistitele, má pojistitel právo snížit plnění z pojištění o částku, kterou by jinak mohl získat. Poskytl-li již pojistitel plnění, má právo na náhradu až do výše této částky. 13. Podle ustanovení § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, platí, že fyzická osoba je povinna počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololet