7 C 3/2023-43 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži 17. 10. 2022 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení. V žalobě tvrdila, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 3. 2022 mezi společností [právnická osoba], [IČO], (dále také jen„ původní věřitel“), jako původním věřitelem a žalobkyní, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne 18. 1. 2021 úvěr ve výši 2 500 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 17. 2. 2021. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 2 500 Kč, dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 059,03 Kč, a úroku stanoveného dle čl. II.2.b smlouvy ve výši 73,97 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaná odsouhlasila znění smlouvy verifikačním kódem ve formě SMS, v tomto případě je kód [číslo]. Autorizační kód je přidělen žalované na základě žádosti o úvěr na verifikovaný mobilní telefon. SMS Kód nahrazuje fyzický podpis smlouvy. Vzhledem k výše popsaným skutečnostem žalovaná tento návrh smlouvy akceptovala a původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne 18. 1. 2021. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Jako variabilní symbol, byl mezi stranami zvolen jako rodné číslo žalované. Úvěr byl žalované prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobce (nebo potvrzením o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovanou do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaná nevrátily úvěr v datech splatnosti. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 26. 7. 2022. Poplatek za poskytnutí úvěru je stanoven dle článku II.2.b. smlouvy. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí. Jiná adresa žalované se soudu nepodařila zjistit. Jedná se o adresu dle CEO. Žalovaná nemá datovou schránku. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovanou poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaná se nevyjádřila. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>5. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> <i>6. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>7. Podle ust. § 588 věta první občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> 8. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, pokud jde o jistinu 2 500 Kč a sjednaný úrok ve výši 73,97 Kč. K nároku na poplatek za poskytnutí úvěru (ve smlouvě sjednán ve výši 1 059,03 Kč) soud uvádí, že celková výše tohoto poplatku činí ze zapůjčené jistiny 42,36 %. Tato část představuje další náklady na úvěr, vedle pevně sjednaného úroku 73,97 Kč. Splatnost jistiny sjednána do jednoho měsíce ode dne poskytnutí úvěru (smlouva ze dne 18. 1. 2021, splatnost dne 17. 2. 2021). Za přiměřenou výši poplatku za poskytnutí úvěru s přihlédnutím k době splatnosti jistiny, soud považuje poplatek maximálně do výš 10 % z jistiny, v daném případě do částky 250 Kč (jistina ve výši 2 500 Kč, 10 % je tedy 250 Kč). Ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru, který procentuálně představuje 42,36 % z jistiny 2 500 Kč při jednoměsíční splatnosti jistiny, soud shledal za ujednání absolutně neplatné dle ust. § 580 a § 588 občanského zákoníku, soud proto přiznal žalobkyni z tohoto poplatku pouze částku 250 Kč, a to výrokem I., ve zbývající výši představující rozdíl mezi žalobou uplatněnou částkou 1 059,03 Kč mínus 250 Kč, se rovná 809,03 Kč zamítl výrokem II. tohoto rozhodnutí. 10. Nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku, jeho výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 826 Kč (po zaokrouhlení), přičemž tato částka představuje 55,46 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 77,73 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 22,27 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 633 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Výrok III. tohoto rozhodnutí. <i>12. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 13. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. 14. Odůvodnění rozsudku je zkrácené dle § 157 odst. 4 o. s. ř.