16 C 159/2023-50 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou doručenou soudu dne 7. 9. 2023 domáhala se žalobkyně zaplacení 50 718 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně, a to z částky 1 875 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení, z částky 6 875 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, z částky 6 875 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení, z částky 6 875 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, z částky 4 583 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 23 635 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že je právnickou osobou založenou [územní celek], která vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Dne 3. 12. 2012 uzavřela žalobkyně s [územní celek] smlouvu o výpůjčce, na základě které [územní celek] přenechalo žalobkyni do výpůjčky mimo jiné dům [adresa] na ulici [ulice], který je součástí pozemku p.č.st. [číslo] v k.ú. a obci [obec]. Aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby vyplývá ze smlouvy o výpůjčce. V domě [adresa] na ulici [ulice] v [obec] se nachází byt [číslo] o velikosti 2+1 s příslušenstvím. Na základě usnesení Rady [územní celek] [číslo] ze dne 12. 4. 2018 uzavřela žalobkyně jako pronajímatel se žalovaným a jeho manželkou [jméno] [příjmení] jako nájemci nájemní smlouvu, na základě které jim přenechala předmětný byt na dobu určitou, a to od 21. 4. 2018 do 31. 12. 2018. K uzavření nové nájemní smlouvy nedošlo. Žalovaný byl vyzván, aby byt opustil, vyklidil a odevzdal žalobkyni, k tomu však nedošlo a byla provedena exekuce vyklizením na základě rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Byt byl vyklizen a předán žalobkyni dne 20. 11. 2020. V období od 31. 12. 2018 do 20. 11. 2020 tak žalovaný s manželkou byt užíval bez právního titulu, přičemž neplatil řádně nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Od 1. 1. 2020 do 31. 10. 2020 činila výše měsíčního nájemného částku 6 875 Kč a výše zálohových plateb 4 831 Kč měsíčně. Od 1. 11. 2020 činila výše měsíčního nájemného částku 4 583 Kč a výše zálohových plateb 3 220 Kč. Žalovaný uhradil v měsíci červen 2020 jednorázově částku 5 000 Kč, za měsíc červen tedy dluží částku 1 875 Kč. Dále dluží vždy měsíční nájemné ve výši 6 875 Kč za měsíce srpen až říjen 2020 a ve výši 4 583 Kč za měsíc listopad. Vyúčtování zálohových plateb na služby spojené s užíváním bytu za rok 2020 pak činí částku 23 635 Kč, zasláno bylo žalovanému 30. 4. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště, zásilka mu byla na tuto adresu doručena fikcí dle § 49 odst. 4 o. s. ř., kromě toho byla rovněž fikcí dle § 49 odst. 4 o. s. ř. doručena na adresu pro doručování dle předmětné smlouvy ([ulice a číslo], [obec]). Účastníci byli vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se nevyjádřili, soud tedy ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o. s. ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise. 3. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 4. Žalobkyně je obchodní společností (viz výpis z obchodního rejstříku), která uzavřela s [územní celek] smlouvu o výpůjčce nemovitostí, na základě které získala k bezplatnému užívání mimo jiné dům [adresa] na ulici [ulice] v [obec], který je ve vlastnictví Města Kroměříž. Na základě smlouvy (viz č. l. 6 až 10 spisu) byla žalobkyně oprávněna bezplatně užívat předmětné nemovitosti a byla povinna zajišťovat správu předmětných nemovitostí, byla rovněž oprávněna přenechávat nemovitosti k užívání třetím osobám, po udělení předchozího písemného souhlasu půjčitele v každém jednotlivém případě, a uzavírat s nimi smluvní vztahy, přičemž výtěžek z takových vztahů připadl výhradně žalobkyni jako vypůjčiteli. 5. Žalobkyně jako pronajímatel a žalovaný s manželkou jako nájemci podepsali dne 28. 4. 2018 smlouvu o nájmu (viz smlouva na č. l. 13 až 16 spisu), na základě které jim žalobkyně přenechala byt [číslo] o velikosti 2+1 s příslušenstvím v domě [adresa] na ulici [ulice] v katastrálním území a obci [obec] za účelem bydlení. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 21. 4. 2018 do 31. 12. 2018. Nájemci se zavázali hradit nájemné a úhrady za služby spojené s užíváním bytu. Byt byl předán do užívání dne 23. 4. 2018 (protokol o převzetí č. l. 22). 6. K prodloužení nájemního vztahu nedošlo, žalovaný nadále (po 31. 12. 2018) užíval byt bez právního důvodu, a to až do 20. 11. 2020, kdy byl byt exekučně vyklizen na základě rozsudku Okresního soudu v Kroměříži č. j. 16 C 208/2019-48 ze dne 29. 4. 2020 (protokol č. l. 23). 7. Výše nájemného činila v tomto období 6 875 Kč měsíčně, od 1. 11. 2020 částku 4 583 Kč (evidenční list č. l. 31, přehled historie předpisů č. l. 32). 8. Žalovaný spotřeboval v průběhu roku 2020 služby za celkovou cenu 28 466 Kč, uhradil zálohu ve výši 4 831 Kč, nadále tedy dluží žalobkyni 23 635 Kč (viz vyúčtování záloh na č.l. 28 spisu). Žalovaný byl vyzván, aby cenu za služby za rok 2019 uhradili do 30 dnů, přičemž do 31. 5. 2021 mu běžela lhůta k uplatnění reklamace. 9. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, že žalovaný, ačkoliv byt užíval i po skončení nájmu, nehradil nájemné a dluží tak žalobkyni za měsíc červen 2020 částku 1 875 Kč (5 000 Kč uhradil). Dále dluží vždy měsíční nájemné ve výši 6 875 Kč za měsíce srpen až říjen 2020 a ve výši 4 583 Kč za měsíc listopad. Dále pak nedoplatek úhrad za služby ve výši 23 635 Kč. 10. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně jako pronajímatel přenechala žalovanému k zajištění bytových potřeb byt v období od 21. 4. 2018 do 31. 12. 2018 Nájem bytu skončil ke dni 31. 12. 2018, avšak byt nebyl po skončení nájemního vztahu řádně vyklizen a předán žalobkyni, k jeho vyklizení došlo až v rámci exekuce na základě rozsudku [název soudu] ze dne 29. 4. 2020 č. j. [číslo jednací] dne 20. 11. 2020. Do té doby tedy byl byt užíván bez právního důvodu, přičemž nebylo řádně placeno nájemné ani úhrady za služby. Na nájemném dluží žalovaný žalobkyni částku 27 083 Kč (za období červen 2020 až listopad 2020) a na úhradách za služby spojené s užíváním byt za rok 2020 částku 23 635 Kč. <i>11. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen o.z, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>12. Podle § 2235 odst. 1 o.z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.</i> <i>13. Podle § 2285 o.z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.</i> <i>14. Podle § 2295 o.z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.</i> <i>15. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvlášť ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 16. Skutkový stav soud právně hodnotil takto: 17. Žalobkyně je oprávněna pronajímat byty nacházející se v domě [adresa] na ulici [ulice] v [obec], jakož i požadovat platby za užívání bytů v tomto domě, a to na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené s [územní celek], které je vlastníkem tohoto domu. Je tudíž dána aktivní věcná legitimace žalobkyně. Mezi účastníky byla platně uzavřena nájemní smlouva dle § 2235 a násl. o.z., neboť žalobkyně jako pronajímatel přenechala žalovanému jako nájemci k zajištění jeho bytových potřeb byt [číslo]. Nájemní vztah mezi účastníky trval od 21. 4. 2018 do 31. 12. 2018. K prolongaci nájmu ve smyslu § 2285 o.z. nedošlo, žalovaný předmětný byt užíval i po skončení nájemního vztahu, a to až do 20. 11. 2020, kdy byl byt exekučně vyklizen. Žalobkyně má za toto období nárok na náhradu ve výši ujednaného nájemného ve smyslu § 2295 o. z. Nájemné bylo stanoveno ve výši 6 875 Kč do 31. 10. 2020, od 1. 11. 2020 pak ve výši 4 831 Kč. Žalovaný dluží žalobkyni nájemné za měsíce červen 2020 ve výši 1 875 Kč, následně po 6 875 Kč za měsíce srpen až říjen 2020 a za měsíc list