16 C 212/2023-68 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným dne 6. 9. 2023 domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedených částek a úhrady nákladů řízení ve výši 5 119 Kč. Žalobkyně tvrdila, že dne 23. 12. 2022 uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky, ceník a podmínky pro užívání [příjmení] [příjmení] karty. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku po ověření totožnosti žalovaného. Kartu [příjmení] [příjmení] žalobce odesílal žalovanému poštou na adresu zadanou přímo žalovaným a kartu lze užívat až po potvrzení převzetí žalovaným a její aktivací. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané peněžní prostředky žalobci splácet na základě vyúčtování vystaveného žalobcem. Pro případ, že by poskytnuté prostředky nebyly spláceny řádně a včas, byly sjednány sankční poplatky. Požadovaná částka 3 563,65 Kč se skládá z vyčerpaných finančních příspěvků a případných neuhrazených poplatků za vedení účtu. 2. Jelikož žalovaný ve stanovené lhůtě neuhradil ničeho, byl k úhradě dlužné částky opětovně vyzván výzvou k úhradě – předžalobní upomínkou ze dne 9. 8. 2023, kde byl žalovaný upozorněn na možnost řešení soudní cestou. 3. Na výzvu soudu žalobkyně dne 12. 12. 2023 (č.l. 55-57) svou žalobu doplnila tak, že původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalovaného především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Dále tvrdila, že žalovaný byl lustrován v nebankovních registrech klientských informací (NRKI). Žalobkyně dospěla na základě tvrzení žalovaného a výpisů z účtu k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostačující. 4. Okresní soud v Kroměříži dne 12. 9. 2023 vydal ve věci elektronický platební rozkaz č.j. EPR 221270/2023-5, který byl usnesením ze dne 1. 11. 2023 zrušen v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Usnesením ze dne 24. 11. 2023 byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě. 5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byla žaloba doručována na adresu trvalého pobytu shora. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště. Z ustanovení § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu za doručenou uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 o. s. ř. 6. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání dle § 115a o. s. ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise. 7. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 8. Dne 23. 12. 2022 uzavřela prostřednictvím komunikace na dálku žalobkyně s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru (viz smlouva na č.l. 11-14), a to v souladu s obchodními podmínkami (viz č.l. 24-28). Ve smlouvě byl sjednán úvěrový limit 5 000 Kč, kdy limit mohl být čerpán prostřednictvím kreditní karty (viz [příjmení] tečou půjčené peníze při placení mallpay kartou? na č.l. 37, ceník na č.l. 35-36, podmínky pro užívání [anonymizováno] karty č.l. 29-34). Žalovaný se zavázal uhradit poskytnuté finanční prostředky v souladu s uzavřenou smlouvou a podmínkami. Žalovaný čerpal finanční prostředky do výše poskytnutého rámce, své závazky však řádně neplnil, proto došlo dopisem ze dne 24. 4. 2023 k zesplatnění dluhu a odstoupení od smlouvy (viz č.l. 40) a žalovaný byl vyzván k úhradě částky 7 127,65 Kč zahrnující vyčerpanou částku a poplatky za upomínky. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 9. 8. 2023 (viz č.l. 45-46), výzva k úhradě dluhu ze dne 31. 7. 2023 (viz č.l. 42-44). 9. Žalobkyně však neprokázala, že by náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně ověřila pouze tvrzený příjem žalovaného, lustrovala jej v databázi NRKI, měla k dispozici výpisy transakcí na účtu, avšak blíže je neověřovala a nezjišťovala (nebo to řádně netvrdila a nedoložila), zejména nezkoumala celkové osobní, finanční a majetkové poměry žalovaného, tj. způsob bydlení žalovaného, počet vyživovaných osob, atd. Také nedoložila lustrace žalovaného např. v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí atd. Žalobkyně měla věnovat prověřování majetkové situace dlužníka daleko více pozornosti. 10. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. <i>11. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>12. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>14. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>15. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 16. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. <i>17. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.</i> <i>18. Podle ust. § 87 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.</i> 19. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. 20. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaný), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí neplatnos