18 C 301/2023-45 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Kroměříži dne 17. 7. 2023 domáhá po žalovaném zaplacení částky 21 531,77 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže určeno v návrhu. 2. Podle tvrzení žalobkyně uzavřela dne 13. 2. 2022 s žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě této Smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty, kdy sjednaný úvěrový rámec činil 31 000 Kč. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný načerpal celkem částku ve výši 30 658 Kč, kdy za poskytnutý úvěr uhradil celkem částku ve výši 17 029 Kč, jež byla započítána na úrok, poplatky a jistinu. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni 13. 4. 2023. Žalovaný byl následně vyzván k úhradě celého dluhu, kdy mu byla v souladu s § 142a o. s. ř. zaslána předžalobní výzva k plnění. Jelikož žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval a po zesplatnění neuhradil žádnou splátku, eviduje žalobkyně ke dni sepsání žaloby za žalovaným pohledávku v celkové výši 21 531,77 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 19 605,77 Kč, poplatků za pojištění ve výši 326 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 600 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1 000 Kč. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 18. 1. 2024. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 13-35 spisu. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Podle § 3028 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Za tohoto stavu se proto právní poměry mezi žalobkyní a žalovanou ze shora uvedené úvěrové smlouvy řídí režimem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. A dle odst. 2 téhož ustanovení váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. A dle odst. 2 téhož ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel dne 13. 2. 2022 s žalobkyní v souladu s § 2395 a násl. o. z. smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty, kdy sjednaný úvěrový rámec činil 31 000 Kč. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný načerpal celkem částku ve výši 30 658 Kč, kdy za poskytnutý úvěr uhradil celkem částku ve výši 17 029 Kč, jež byla započítána na úrok, poplatky a jistinu. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni 13. 4. 2023. Žalobkyně tak eviduje za žalovaným pohledávku v celkové výši 21 531,77 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 19 605,77 Kč, poplatků za pojištění ve výši 326 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 600 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1 000 Kč, a dále kapitalizovaný úrok ve výši 2 526,51 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 19 605,77 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 710,37 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 531,77 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení. 13. Soud tak zavázal žalovaného k zaplacení dlužné částky (vč. sjednaných částek poplatků, účelně vynaložených nákladů a smluvních pokut, úroků a úroků z prodlení) tak, jak je zachyceno ve výroku ad I. rozhodnutí. Přitom jde-li o prodlení s plněním peněžního dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, které stanoví prováděcí předpis, tj. nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 14. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši 862 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 300 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 300 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH, tedy celkem 2 314 Kč. 15. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 16. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.