18 C 359/2023-49 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne 26. 9. 2023 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 30 000 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže zachyceno v návrhu.2. Dle tvrzení žalobce uzavřel žalovaný dne 17. 1. 2006 s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , Smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, (dále jen „Smlouva“). Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 49 920 Kč (půjčka ve výši 30 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 19 920 Kč), a to formou 52 týdenních splátek. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas.3. Dne 19. 6. 2015 a následně dne 24. 8. 2018 došlo k postoupení pohledávky, a to až na žalobce, a to smlouvami o postoupení pohledávek. Dopisem ze dne 14. 9. 2018 bylo žalovanému oznámeno postoupení celé pohledávky. Z uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci.4. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení na žalobce 37 159 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 30 000 a souhrnného poplatku (kapitalizovaného úroku) ve výši 7 159 Kč.5. Součástí návrhu jsou listinné důkazy blíže vedené na č. l. 12-40 spisu.6. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto u něj v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 14. 3. 2024. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.8. Podle § 3028 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.9. Za tohoto stavu se proto právní vztahy mezi žalobcem a žalovaným z výše uvedené smlouvy o půjčce nadále řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění účinném do 31. 12. 2013.10. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. A podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.11. Podle § 517 odst. 1 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Výše úroku z prodlení je v souladu s vyhláškou č. 142/1994 Sb., ve znění platném do 31. 12. 2013. Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou.12. Dále soud konstatuje, že došlo k postoupení pohledávky na žalobce a tím je dána jeho aktivní věcná legitimace.13. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.14. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byl uzavřen závazkový vztah, konkrétně pak smlouva o půjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta finanční půjčka ve výši 30 000 Kč se sjednaným souhrnným poplatkem ve výši 19 920 Kč, celkem tedy v částce 49 920 Kč, jež měla být žalovaným splácena v 52 pravidelných týdenních splátkách.15. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce (původním věřitelem) a žalovaným (dlužníkem), byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení občanského zákoníku (ve znění účinném do 31. 12. 2013). V daném případě se jedná o reálný kontrakt, když finanční částka byla žalovanému právním předchůdcem předána v den podpisu smlouvy o půjčce, což žalovaný jako dlužník stvrdil svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Žalovaný v průběhu řízení neprokázal, že by mu finanční částka nebyla vyplacena v den podpisu smlouvy.16. Za tohoto stavu soud proto dospěl k závěru, že žalovaný žalobci nevrátil půjčenou jistinu ve výši 30 000 Kč a část souhrnného poplatku (kapitalizovaného úroku) ve výši 7 159 Kč, proto v rozsahu žalované částky s příslušenstvím představujícím zákonný úrok z prodlení soud vyhověl.17. Úspěšnému žalobci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za žalobní návrh ve výši 1 200 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 300 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a výzva k plnění) 3 x částka 300 Kč, tj. 900 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 300 Kč, a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH ve výši 252 Kč, tedy celkem 2 652 Kč.18. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.19. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.20. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.