7 C 206/2023-59 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení. V žalobě tvrdila, že dne 17. 1. 2022 byla mezi žalovaným a původním věřitelem [právnická osoba], [IČO], uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději 16. 2. 2022, avšak žalovaný na něj neuhradil ničeho. Pohledávka původního věřitele byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 1. 2023 na žalobkyni. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 994,11 Kč a úroku ve výši 295,89 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí. Jiná adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit. Jedná se o adresu dle CEO. Žalovaný nemá datovou schránku. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>5. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> <i>6. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>7. Podle ust. § 588 věta první občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> 8. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Skutková zjištění a právní závěry: Pohledávka vyplývající z níže uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 1. 2023 žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 24. 3. 2023. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. 10. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, a to společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 17. 1. 2022 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to na bankovní účet č. [bankovní účet]. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 14 290 Kč, jež představuje součet jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku ve výši 3 994,11 Kč (představující 39,9 % jistiny) a úroku ve výši 295,89 Kč (úroková sazba 36 % ročně). Doba splatnosti byla sjednána na 30 dnů od odeslání finančních prostředků žalovanému. Žalovaný na úvěr ničeho neuhradil. 11. Nárok na zaplacení jistiny ve výši 10 000 Kč byl tak s ohledem na výše uvedené prokázán, neboť částka byla vyplacena na účet žalovaného a ten na tuto částku dosud ničeho neuhradil (zpráva banky č. l. 50). 12. K části nároku na pěvně stanovený úrok z úvěru ve výši 295,89 Kč (36 % z jistiny ročně) soud dospěl k závěru, že tato výše je přiměřená, v souladu s ust. občanského zákoníku. 13. K části nároku na zaplacení poplatku ve výši 3 994,11 Kč, procentuálně 39,9 % z půjčené jistiny, soud uvádí: Pokud se týká této části poplatku, v této části byla smlouva částečně platně uzavřena, neboť poplatek slouží k úhradě nákladů spojených se smlouvou o úvěru po celou dobu trvání smlouvy, tedy do doby, než je dlužná částka zaplacena. Výše takto sjednaného poplatku je však nepřiměřená k výši zapůjčené jistiny. Soud považuje za přiměřenou výši tohoto poplatku 10 % z jistiny, tj. 1 000 Kč. V tomto rozsahu tedy považuje ujednání o poplatku za platné, zatímco v části zbývající je poplatek v rozporu s dobrými mravy, a tedy ujednání o něm je neplatné (§ 580, 588 občanského zákoníku). 14. Žaloba je tedy důvodná co do částky 11 295,89 Kč představující jistinu, poplatek do výše 1 000 Kč a úrok, a to včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení, neboť žalovaný se ocitl v prodlení, když neuhradil úvěr ve lhůtě splatnosti. V tomto rozsahu soud proto žalobě vyhověl výrokem I. tohoto rozhodnutí. 15. Ve zbývající části sjednaného poplatku (3 994,11 Kč - 1 000 Kč 2 994,11 Kč) byla pak žaloba zamítnuta výrokem II. tohoto rozhodnutí. 16. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni (neúspěšnost pouze v minimální části) bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč, odměně advokáta ve výši 1 700 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21 % DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 8 060 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok III. tohoto rozhodnutí. <i>17. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 18. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.