7 C 250/2024-29 — Okresní soud v Kroměříži

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).2. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení. V žalobě tvrdila, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi žalobkyní jako postupníkem a společností , právnická osoba, , IČ , IČO, jako původním věřitelem a postupitelem. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, jelikož mezi původním věřitelem a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalované částku celkem ve výši 9 000 Kč, a to dne , datum, 4 000 Kč, dne , datum, 2 000 Kč, dne , datum, 500 Kč, dne , datum, 500 Kč a , datum, 2 000 Kč, vše na bankovní účet č. , č. účtu, , v poznámce k platbě byl uveden variabilní symbol , var. symbol, . Ke dni podání žaloby uhradila žalovaná pouze částku 600 Kč. Předžalobní výzva jí byla zaslána dne , datum, .3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 69, vz. 73 bylo žalované doručeno do datové schránky dne , datum, .4. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (vz. 73) vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovanou poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaná se nevyjádřila. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání.5. Podle ust. § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.7. Podle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881 odst. 1, § 1882 odst. 1 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.8. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do zaplacení částky 8 400 Kč i úroku z prodlení, neboť žalobkyně prokázala, že jí vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok žalobkyně byl prokázán výpisem z bankovního účtu původního věřitele a zprávou , právnická osoba, ., ze dne , datum, . Z těchto listinných důkazů vyplývá, že na účet č. , č. účtu, byla původním věřitelem dne , datum, vyplacena částka 4 000 Kč, dne , datum, částka 2 000 Kč, dne , datum, částka 500 Kč, dne , datum, částka 500 Kč a dne , datum, částka 2 000 Kč. , datum, vyplacena částka 6 000 Kč a že majitelem účtu byla žalovaná. Žalovaná na tuto částku uhradila původní věřitelce částku 600 Kč, přičemž soud vychází z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nerozporovala. Aktivní legitimace žalobkyně pak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , kterou jí byla postoupena pohledávka za žalovanou ve výši 8 400 Kč (viz seznam pohledávek). Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným dne , datum, , kdy byla zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky. Jelikož částku ve lhůtě poskytnuté žalobkyní neuhradila, ocitla se v prodlení a žalobkyni tak vznikl nárok na úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto bylo žalobě vyhověno co do částky 8 400 Kč včetně úroku z prodlení z této částky. Výrok I. tohoto rozhodnutí.10. Žaloba pak byla zamítnuta ve zbývající části 600 Kč s úrokem z prodlení, neboť jde o částku, kterou žalovaná již uhradila. Ostatně i vzhledem k tomu, že žalobkyni byla původním věřitelem postoupena pohledávka ve výši 8 400 Kč, je zřejmé, že v části žaloby přesahující výši postoupené pohledávky musí být žaloba zamítnuta. Výrok II. tohoto rozhodnutí.11. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla neúspěšná v poměrně nepatrné části, a proto jí bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč, odměně advokáta ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21 % DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 2 089 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok II. tohoto rozhodnutí.12. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.13. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.