7 C 312/2023-51 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 28 264,70 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení. V žalobě tvrdila, že dne 18. 1. 2023 byla mezi žalovaným a původním věřitelem [právnická osoba], [IČO], uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému po prověření jeho úvěruschopnosti úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději 18. 2. 2024, avšak žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl úvěr zesplatněn, a to ke dni 19. 7. 2023, od 20. 7. 2023 je tedy v prodlení s úhradou zesplatněného úvěru. Pohledávka původního věřitele byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 na žalobkyni. Předmětem žalobního návrhu dle žaloby byla pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny ve výši 19 043,25 Kč, smluvního úroku ve výši 8 050,43 Kč a smluvní pokuty ve výši 214,27 Kč, a to včetně úroku z prodlení z těchto částek. 2. Podáním ze dne 10. 1. 2024 žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 956,75 Kč včetně úroku z prodlení z této částky od 20. 7. 2023 do zaplacení. Pokud tedy jde o tuto částku, soud postupoval dle § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v tomto rozsahu zastavil (výrok III. tohoto rozhodnutí). 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty na adresu shora uvedenou, žalovaný stvrdil převzetí zásilky vlastnoručním podpisem dne 15. 12. 2023. Zpráva banky ze dne 12. 12. 2023 č. l. 38 doručena žalovanému na tutéž adresu fikcí dle ust. § 49 o. s. ř., vyjádření žalobkyně ze dne 10. 1. 2024 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne 18. 1. 2024. Do dne vydání rozsudku ve věci samé se žalovaný nevyjádřil. 4. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>5. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> <i>7. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.</i> <i>8. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>9. Podle ust. § 588 věta první občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> 10. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Skutková zjištění a právní závěry: Pohledávka vyplývající z níže uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 17. 8. 2023. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. 12. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, a to společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 18. 1. 2023 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to na bankovní účet č. [bankovní účet]. Byl sjednán úrok z úvěru ve výši 115,46 % ročně a pro případ prodlení smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. bylo sjednáno splácení formou měsíčních splátek. Jelikož žalovaný úvěr nesplácel řádně, právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil, a to ke dni 19. 7. 2023. K tomuto dni činila dlužná jistina 19 043,25 Kč, smluvní úrok 8 050,43 Kč a smluvní pokuta 214,27 Kč. Ode dne následujícího je tedy žalovaný v prodlení. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 17. 8. 2023, kterou byl vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost soudního vymáhání v případě nezaplacení. 13. Nárok na zaplacení jistiny ve výši 19 043,25 Kč byl tak s ohledem na výše uvedené prokázán, neboť částka 20 000 Kč byla vyplacena na účet žalovaného a pokud jde o výši úhrady, soud vycházel ze sdělení žalobkyně, které žalovaný nijak nepopíral. 14. Žaloba je tedy důvodná co do částky 19 257,52 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 19 043,25 Kč a smluvní pokutu ve výši 214,27 Kč (jež byla smlouvou řádně sjednána pro případ prodlení, a žalovaný se prokazatelně v prodlení ocitl), a to včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení, neboť žalovaný se ocitl v prodlení, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění, tj. od 20. 7. 2023. V tomto rozsahu soud proto žalobě vyhověl výrokem I. tohoto rozhodnutí. 15. V části nároku na úrok z úvěru ve výši 115,46 % z jistiny ročně soud dospěl k závěru, že tato výše je v rozporu s dobrými mravy, a tedy ujednání o něm je neplatné (§ 580, 588 občanského zákoníku). V tomto rozsahu tedy byla žaloba zamítnuta výrokem II. tohoto rozhodnutí. 16. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni (neúspěšnost pouze v minimální části, a to pokud jde o příslušenství, z původně vyplacené částky 20 000 Kč žalovaný stále dluží jistinu ve výši 19 043,25 Kč) bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 414 Kč, odměně advokáta ve výši 2 260 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21 % DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 10 706,80 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok IV. tohoto rozhodnutí. <i>17. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 18. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.