8 C 98/2024-53 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28. 6. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 19 704 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 18 299,27 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 19 704 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení (nárok 1) a dále zaplacení částky 25 074 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 22 255,44 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % z částky 25 074 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení (nárok 2) a náhrady nákladů řízení., právnická osoba, nároku 1 žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela dne 4. 10. 2010 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 17 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit předchůdkyni žalobkyně půjčku 17 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 14 212 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala vrátit v 60týdenních splátkách po 527 Kč, tj. do 28. 11. 2011. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, proto se žalobkyně obrátila s žalobou k soudu. Žalovaná dosud uhradila 11 508 Kč.3. K nároku 2 žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela dne 6. 9. 2010 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit předchůdkyni žalobkyně půjčku 20 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 16 720 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala vrátit v 60týdenních splátkách po 620 Kč, tj. do 31. 10. 2011. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, proto se žalobkyně obrátila s žalobou k soudu. Žalovaná dosud uhradila 11 646 Kč.4. Pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023.5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaná zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10).6. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaná byla vyzvána k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.7. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdkyně s žalovanou podepsali dne 4. 10. 2010 smlouvu o půjčce (čl. 22), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované v hotovosti 17 000 Kč a žalovaná se za to zavázala vrátit 31 212 Kč v 60týdenních splátkách. Podle tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nezpochybnila, uhradila žalovaná žalobkyni resp. její právní předchůdkyni, zpět pouze 11 508 Kč. Dále žalovaná podepsala s právní předchůdkyní žalobkyně dne 6. 9. 2010 další smlouvu o půjčce (čl. 21), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované v hotovosti 20 000 Kč a žalovaná se za to zavázala vrátit 36 720 Kč v 60týdenních splátkách. Podle tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nezpochybnila, uhradila žalovaná žalobkyni resp. její právní předchůdkyni, zpět pouze 11 646 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 (č.l. 26-35) postoupila právní předchůdkyně obě pohledávky na žalobkyni, což žalované oznámila přípisem ze dne 29. 9. 2023 (č.l. 36-37). Dne 4. 6. 2024 odeslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku (viz předžalobní upomínka s podacím lístkem čl. 23-25).8. V souladu s přechodnými ustanoveními k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a to konkrétně s ust. § 3028 odst. 1, posuzoval soud věc dle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), neboť smlouva byla uzavřena před účinností o. z.9. Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.10. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.11. Podle § § 39 odst. 1 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.12. Podle § 41 občanského zákoníku vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.13. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto:14. Bylo úmyslem stran uzavřít dvě smlouvy o půjčkách podle § 657 občanského zákoníku, na základě kterých poskytla původní věřitelka žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč a 17 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit věřitelce jistinu ve výši 17 000 Kč a úroky (nazvané souhrnný poplatek) ve výši 14 212 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách, dále jistinu ve výši 20 000 Kč a úroky (nazvané souhrnný poplatek) ve výši 16 720 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách. Úroková sazba obou půjček při ročním skládání úroku činila 72 % ročně. Jak vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. , spisová značka, , [n]epřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Soudu je z úřední činnosti známo, že obvyklá úroková sazba bankovních spotřebitelských úvěrů v době sjednání půjček (v září a říjnu roku 2010) činila nejvýše 14,66 % ročně (viz export z ARAD čl. 52). Ve světle výše citované judikatury se jeví dohoda o úroku ve výši 72 % ročně jako rozporná s dobrými mravy ve smyslu § 39 občanského zákoníku15. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o úroku jsou dle § 39 občanského zákoníku pro rozpor s dobrými mravy od počátku absolutně neplatná. Pokud žalovaná uhradila původní věřitelce na půjčku ve výši 17 000 Kč ze dne 4. 10. 2010 částku 11 508 Kč uhradila tím část jistiny půjčky a důvodný je tudíž nárok 1 žalobkyně v rozsahu zbývající jistiny ve výši 5 492 Kč, přičemž ve zbývajícím rozsahu 14 212 Kč soud žalobu zamítl. Pokud žalovaná uhradila původní věřitelce na půjčku ve výši 20 000 Kč ze dne 6. 9. 2010 částku 11 646 Kč uhradila tím část jistiny půjčky a důvodný je tudíž nárok 2 žalobkyně v rozsahu zbývající jistiny ve výši 8 354 Kč, přičemž ve zbývajícím rozsahu 16 720 Kč soud žalobu zamítl. Je přitom nerozhodné, že původní věřitelka nazvala sjednaný úrok souhrnným poplatkem, neboť je zřejmé, že jde o úplatu za půjčení peněz, tedy úrok ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku.16. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se splácením obou půjček, má žalobkyně v souladu s § 517 odst. 2 občanského zákoníku právo na zaplacení úroků z prodlení. Žalovaná se ohledně nároku 1 dostala do prodlení nejpozději dnem následujícím po splatnosti 60.týdenní splátky dne 28. 11. 2011 a ohledně nároku 2 nejpozději dnem následujícím po splatnosti 60.týdenní splátky dne 31. 10. 2011. Splatnost zbývající jistiny nároku 1 proto nastala nejpozději dne 29. 11. 2011 a splatnost zbývající části jistiny nároku 2 nastala nejpozději 1. 11. 2011. Požadovala-li žalobkyně úrok z prodlení od 6. 12. 2011 (nárok 1) a od 14. 6. 2012 (nárok 2), je tento požadavek zcela v souladu s výše uvedenou splatností. K datu splatnosti obou nároků činila výše úroku z prodlení podle nařízení vlády č. 33/2010 Sb. 7,75 % ročně. Žalobkyni proto náleží úroky z prodlení ve výši 7,75 % ročně z dlužné jistiny půjčky 5 492 Kč do zaplacení (nárok 1) a z dlužné jistiny půjčky 8 354 Kč do zaplacení (nárok 2).17. Při kapitalizaci úroku z prodlení nároku 1 za období od 6. 12. 2011 do 27. 9. 2023 činí zákonný úrok 5 030 Kč. Při kapitalizaci úroku z prodlení nároku 2 za období od 14. 6. 2012 do 27. 9. 2023 činí zákonný úrok 7 313,35 Kč. Dále byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 8 354 Kč a z částky 5 492 Kč od 28. 9. 2023 od do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.18. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem III podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšnější byla ve věci žalovaná, které však vzhledem k nečinnosti žádné náklady řízení ne