7 C 230/2025-40 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 13 854,09 Kč spolu s úrokem z prodlení. V žalobě tvrdila, že žalovaný uzavřel dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , Smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále jen "Smlouva"). Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal splácet původnímu věřiteli částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a sjednaného poplatku v hotovosti v pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, svůj závazek nesplnil ani ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni , datum, . Žalovaný na dluh plnil dle tvrzení žalobkyně částku ve výši 11 105,91 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností ke dni , datum, k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému písemně oznámena. Žalovaný ode dne postoupení pohledávky na žalobkyni až do dne podání žaloby neuhradil na svůj zbývající dluh ničeho. Poslední upomínkou před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného ve smyslu ust. § 142a o. s. ř. k úhradě dlužné částky.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí. Jedná se o adresu uvedenou v ISZR. Jiná, další adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit. Žalovaný nemá datovou schránku.3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (vz. 73) vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci samé bez nařízení jednání. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání.4. Podle ust. § 3028 odst. 1 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník ve znění účinném od , datum, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.5. Za tohoto stavu se proto právní vztahy mezi žalobkyni a žalovaným ze Smlouvy o půjčce ze dne , datum, , č. , hodnota, nadále řídí zákonem č. 40/1964 Sb. občanským zákoníkem ve znění účinném do , datum, .6. Podle ust. § 657 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.7. Podle ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.8. Podle ust. § 517 odst. 1 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Výše úroku z prodlení je v souladu s vyhl.č. 142/1994 Sb. v platném znění do , datum, . Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou.9. Podle ust. § 39 občanského zákoníku, je neplatný právní úkon, kterým svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.10. Skutková zjištění a právní závěry: Soud má za prokázané, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností ke dni , datum, k postoupení pohledávky za žalovaným z níže uvedené smlouvy na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena výzvou ze dne , datum, odeslanou , datum, . Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.11. Soud má dále za prokázané, že žalovaný uzavřel dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně Smlouvu o půjčce č. , hodnota, (č. l. 12), na základě které poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy a zavázal se vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 24 960 Kč (půjčka ve výši 15 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč představující de facto úrok z půjčky, jenž činí ve vztahu k výši zapůjčené jistiny 66,4 %). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 52 pravidelných týdenních splátkách ve výši 480 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, když na smlouvu o půjčce zaplatil dle tvrzení žalobkyně částku ve výši 11 105,91 Kč. Tato částka byla započtena na souhrnný poplatek a poté částečně na jistinu. Dlužná částka představující nesplacenou jistinu ke dni postoupení pohledávek činila 13 854,09 Kč, po postoupení již žalovaný ničeho neuhradil.12. Souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou nepochybně příslušenstvím pohledávky. Je nerozhodné, jak tento úrok je věřitelem nazván. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky, které byly vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Poslední upomínkou před podáním žaloby ze dne , datum, odeslanou , datum, žalobkyně vyzvala žalovaného ve smyslu ust. § 142a o. s. ř. k úhradě dlužné částky, na tuto výzvu žalovaný nereagoval.13. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (původním věřitelem) a žalovaným (dlužníkem), byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení (občanského zákoníku ve znění účinném do , datum, ), a to pouze v části týkající se zapůjčené jistiny ve výši 15 000 Kč. V daném případě se jedná o reálný kontrakt, když finanční částka byla žalovanému právním předchůdcem žalobkyně předána v den podpisu smlouvy o půjčce, což žalovaný jako dlužník stvrdil svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Žalovaný v průběhu řízení neprokázal, že by mu finanční částka nebyla vyplacena v den podpisu smlouvy. Ke dni podání žaloby na smlouvu žalovaný plnil celkovou částku ve výši 11 105,91 Kč.14. V části týkající se souhrnného poplatku ve výši 9 960 Kč soud shledal ujednání z hlediska povahy závazku jako sjednaný úrok pevnou částkou, který vzhledem k výši zapůjčené jistiny činil 66,4 % ročně. Takto sjednanou výši úroku z půjčky soud shledal za ujednání v rozporu s dobrými mravy, proto absolutně neplatným ujednáním dle § 39 občanského zákoníku. Žalovaný byl tedy dle názoru soudu povinen vrátit pouze jistinu 15 000 Kč. Pokud tedy žalovaný na smlouvu plnil částkou ve výši 11 105,91 Kč, věřitel byl oprávněn tuto částku započítat pouze na jistinu. Na jistině tak žalovaný dluží částku ve výši 3 894,09 Kč. Za tohoto stavu soud proto vyhověl žalobě v části 3 894,09 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do , datum, ve výši 2 404,16 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 894,09 Kč od , datum, do zaplacení. Výrok I. tohoto rozhodnutí. Ve zbývající části odpovídající souhrnnému poplatku spolu s úrokem z prodlení pak byla žaloba zamítnuta. Výrok II. tohoto rozhodnutí.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná pouze částečně, nárok na náhradu nákladů řízení představující zaplacený soudní poplatek v částce 1 000 Kč. Výrok III. tohoto rozhodnutí.16. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.17. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.