7 C 232/2025-33 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 13 378,75 Kč skládající se z nesplacené jistiny ve výši 12 719,51 Kč a nesplaceného poplatku ve výši 659,24 Kč spolu s úrokem z prodlení. V žalobě tvrdila, že žalovaná uzavřela dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , Smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále jen "Smlouva"). Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala splácet původnímu věřiteli částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a sjednaného poplatku v hotovosti v pravidelných týdenních splátkách. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, svůj závazek nesplnila ani ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni , datum, . Žalovaná na dluh plnila dle tvrzení žalobkyně částku ve výši 11 221,25 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností ke dni , datum, k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované písemně oznámena. Žalovaná ode dne postoupení pohledávky na žalobkyni až do dne podání žaloby neuhradila na svůj zbývající dluh ničeho. Poslední upomínkou před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou ve smyslu ust. § 142a o. s. ř. k úhradě dlužné částky.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou dne , datum, , osobní převzetí zásilky žalovaná stvrdila podpisem na doručence.3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (vz. 73) vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovanou poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., žalovaná se nevyjádřila. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání.4. Podle ust. § 3028 odst. 1 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník ve znění účinném od , datum, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.5. Za tohoto stavu se proto právní vztahy mezi žalobkyni a žalovanou ze Smlouvy o půjčce ze dne , datum, , č. , hodnota, nadále řídí zákonem č. 40/1964 Sb. občanským zákoníkem ve znění účinném do , datum, .6. Podle ust. § 657 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.7. Podle ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.8. Podle ust. § 517 odst. 1 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Výše úroku z prodlení je v souladu s vyhl.č. 142/1994 Sb. v platném znění do , datum, . Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou.9. Podle ust. § 39 občanského zákoníku, je neplatný právní úkon, kterým svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.10. Skutková zjištění a právní závěry: Soud má za prokázané, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností ke dni , datum, k postoupení pohledávky za žalovanou z níže uvedené smlouvy na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena výzvou ze dne , datum, odeslaným , datum, . Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.11. Soud má dále za prokázané, že žalovaná uzavřela dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně Smlouvu o půjčce č. , hodnota, (č. l. 12), na základě které poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy a zavázala se vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 24 600 Kč (půjčka ve výši 15 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 9 600 Kč představující de facto úrok z půjčky, jenž činí ve vztahu k výši zapůjčené jistiny 64 %). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 40 pravidelných týdenních splátkách ve výši 615 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, když na smlouvu o půjčce zaplatila dle tvrzení žalobkyně částku ve výši 11 221,25 Kč. Tato částka byla započtena částečně na souhrnný poplatek a částečně na jistinu. Dlužná částka skládající se z nesplacené části jistiny a nesplacené části souhrnného poplatku ke dni postoupení pohledávek činila 13 378,75 Kč, po postoupení již žalovaná ničeho neuhradila.12. Souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalované, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou nepochybně příslušenstvím pohledávky. Je nerozhodné, jak tento úrok je věřitelem nazván. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky, které byly vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Poslední upomínkou před podáním žaloby ze dne , datum, odeslanou , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou ve smyslu ust. § 142a o. s. ř. k úhradě dlužné částky, na tuto výzvu žalovaná nereagovala.13. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (původním věřitelem) a žalovanou (dlužníkem), byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení (občanského zákoníku ve znění účinném do , datum, ), a to pouze v části týkající se zapůjčené jistiny ve výši 15 000 Kč. V daném případě se jedná o reálný kontrakt, když finanční částka byla žalované právním předchůdcem žalobkyně předána v den podpisu smlouvy o půjčce, což žalovaná jako dlužník stvrdila svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Žalovaná v průběhu řízení neprokázala, že by jí finanční částka nebyla vyplacena v den podpisu smlouvy. Ke dni podání žaloby na smlouvu žalovaná plnila celkovou částku ve výši 11 221,25 Kč.14. V části týkající se souhrnného poplatku ve výši 9 600 Kč soud shledal ujednání z hlediska povahy závazku jako sjednaný úrok pevnou částkou, který vzhledem k výši zapůjčené jistiny činil 64 % ročně. Takto sjednanou výši úroku z půjčky soud shledal za ujednání v rozporu s dobrými mravy, proto absolutně neplatným ujednáním dle § 39 občanského zákoníku. Žalovaná byla tedy dle názoru soudu povinna vrátit pouze jistinu 15 000 Kč. Pokud tedy žalovaná na smlouvu plnila částkou ve výši 11 221,25 Kč, věřitel byl oprávněn tuto částku započítat pouze na jistinu. Na jistině tak žalovaná dluží částku ve výši 3 778,75 Kč. Za tohoto stavu soud proto žalobě v části 3 778,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této výše o , datum, do zaplacení vyhověl. Výrok I. tohoto rozhodnutí. Ve zbývající části pak byla žaloba zamítnuta. Výrok II. tohoto rozhodnutí.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal nárok na náhradu nákladu řízení žádnému z účastníků, neboť ve věci byla úspěšnější žalovaná, ale žádné náklady jí v souvislosti s řízením nevznikly. Výrok III. tohoto rozhodnutí.16. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.17. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.