7 C 263/2025-64 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou ve znění doplnění ze dne , datum, č. l. 51, podanou u Okresního soudu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že žalovaná uzavřela a) dne , datum, se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“) Smlouvu o úvěru , Anonymizováno, , jejíž přílohu č. l. tvoří Předpis splátek (dále jen „smlouva“). Žalobkyně uzavřela dne , datum, se společností , právnická osoba, . IČO , IČO, Smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. Na základě úvěrové smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč a finanční prostředky byly žalované předány hotově při uzavření smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku ve výši 1 014 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 2 770 Kč a inkasním poplatku za hotovostní splátky ve výši 3 600 Kč. Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku 37 184 Kč. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy porušila a dlužnou částku nezaplatila. Úvěr se stal splatným poslední sjednanou splátkou ke dni , datum, . 2 Žalovaná byla v souladu s ust. § 142a o. s. ř. před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dlužné částky. Na tuto výzvu žalovaná nereagovala. Na smlouvu žalovaná plnil částkou 16 812 Kč.2. Dále žalovaná uzavřela za b) dne , datum, se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“) Smlouvu o úvěru , Anonymizováno, , jejíž přílohu č. l. tvoří Předpis splátek (dále jen „smlouva“). Žalobkyně uzavřela dne , datum, se společností , právnická osoba, . IČO , IČO, Smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. Na základě úvěrové smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč a finanční prostředky byly žalované předány hotově při uzavření smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku ve výši 1 522 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 4 154 Kč a inkasním poplatku za hotovostní splátky ve výši 5 400 Kč. Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 55 776 Kč. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy porušila a dlužnou částku nezaplatila. Úvěr se stal splatným poslední sjednanou splátkou ke dni , datum, . 2 Žalovaná byla v souladu s ust. § 142a o. s. ř. před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dlužné částky. Na tuto výzvu žalovaná nereagovala. Na smlouvu žalovaná plnil částkou 35 400 Kč.3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, doplnění žaloby, výzva k vyjádření k žalobě a vz. 73 bylo žalované doručeno do vlastních rukou jednak poštou na adresu dle evidence ISZR (adresa úřadu), výzvou dle ust. § 50m o. s. ř. Dále na adresu dle smlouvy , adresa, , která byla vhozená do domovní schránky. Jiná, další adresa žalované se soudu nepodařila zjistit. Žalovaná nemá datovou schránku.4. Ve věci bylo nařízeno jednání na dne , datum, , ke kterému byli žalobkyně a žalovaná řádně předvolané. K jednání se účastníci dostavily. Žalovaná uvedla, poté co byl ze strany soudu účastníkům sdělen právní názor soudu, že žalobu uznává jen částečně v rozsahu, ve kterém soud shledal smlouvu za platnou. Žalobkyně nenavrhla vydání rozsudku pro uznání dle ust. § 153a odst. 1, poslední věta o. s. r.5. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.7. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.8. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.9. Podle ust. § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený10. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3, změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.14. Posouzení úvěruschopnosti žalované. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaná), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Shodná povinnost byla věřiteli uložena i v předchozí právní úpravě obsažené v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, . Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu není pochyb o tom, že nesplnění této povinnosti bylo sankcionováno neplatností absolutní (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Nová úprava spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb. navozuje dojem, že porušení povinnosti věřitele důsledně zkoumat