Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 8. 4. 2026 domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení, a to z titulu dluhu žalovaného ve výši 10 x 1 300 Kč sestávajícího z nákladů ošetření a pobytu na protialkoholní záchytné stanici ve dnech 27. 5. 2023, 20. 8. 2024, 19. 9. 2024, 8. 12. 2024, 13. 4. 2025, 27. 4. 2025, 11. 12. 2025, 6. 2. 2026, 16. 2. 2026 a 17. 3. 2026, a dále 2 x 90 Kč sestávajícího z regulačních poplatků za poskytnutí zdravotní pohotovostní služby ve dnech 9. 9. 2025 a 23. 11. 2025. Svůj dluh vzniklý v souvislosti s pobytem v protialkoholní záchytné stanici žalovaný uznal.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky.Žalovaný byl dne 27. 5. 2023 od 17:20 hodin do následujícího dne 8:40 hodin hospitalizován na protialkoholní záchytné stanici provozované žalobkyní a následně byl na protialkoholní záchytné stanici žalobkyně opakovaně hospitalizován ve dnech 20. 8. 2024, 19. 9. 2024, 8. 12. 2024, 13. 4. 2025, 27. 4. 2025, 11. 12. 2025, 6. 2. 2026, 16. 2. 2026 a 17. 3. 2026, přičemž žalovaný vždy v den propuštění písemně uznal svůj dluh co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit vždy do 7 dnů, a to vyjma první hospitalizace, kdy se zavázal dluh uhradit do deseti dnů (uznání dluhu č. l. 17-26). Ve dnech 9. 9. 2025 a 23. 11. 2025 žalobkyně poskytla žalovanému pohotovostní služby, za což žalovanému vyúčtovala v obou případech regulační poplatek 90 Kč (faktura č. , hodnota, a č. , hodnota, ). Žalobkyně následně žalovanému odeslala výzvu k dobrovolnému zaplacení dlužné částky (předžalobní výzva vč. obálky).Zjištěný skutkový stav byl právně hodnocen následujícím způsobem. Žalovaný byl opakovaně hospitalizován na protialkoholní záchytné stanici provozované žalobkyní. Ve smyslu § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. je tedy žalovaný povinen nahradit žalobkyni náklady na vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici, které byly vyčísleny na částku 10 x 1 300 Kč. Žalovaný svůj dluh co do důvodu a výše písemně uznal ve smyslu § 2053 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), a proto má soud za to, že dluh v době uznání trval. Žalovanému byla dále ve dvou případech poskytnuta žalobkyní pohotovostní služba, za kterou je žalovaný ve smyslu § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. povinen zaplatit regulační poplatek 2 x 90 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 13 180 Kč.Soud žalobkyni přiznal rovněž úroky z prodlení, na které má žalobkyně nárok dle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení, když neuhradil náklady pobytu na záchytné stanici ve lhůtách uvedených v jednotlivých uznáních dluhu a regulační poplatky ve lhůtě splatnosti dle vystavených faktur.Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně odeslala na poslední známou adresu žalovaného výzvu k plnění, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, a 900 Kč coby dvě paušální náhrady nezastoupeného účastníka po 450 Kč za dva úkony tkvící ve výzvě k plnění a v podání žaloby dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025 sp. zn. , spisová značka, .Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.