Okresní soud v Kroměříži 12 C 198/2026-59 – Náklady řízení

Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 22. 7. 2020 smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 1 000 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úrok 9,99 % ročně, poplatky dle ceníku a úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 13 366 Kč. Jelikož žalovaný svůj závazek řádně neplnil – byl v prodlení s více než 2 splátkami, prohlásila žalobkyně 24. 9. 2025 úvěr za splatný. Při schvalování úvěru žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě údajů sdělených žalovaným, údajů zjištěných z pohybů na bankovním účtu žalovaného, lustrací v CCB a dalších registrech. Krom jistiny 655 751,92 Kč žalobkyně rovněž požaduje zaplacení smluvního úroku, zákonného úroku z prodlení, a poplatků ve výši 5 098 Kč (pojištění úvěru za červen, červenec a srpen 2025 vždy po 868 Kč, pojištění úvěru za září 2025 v poměrné výši 694 Kč, náklady spojené s prodlením 2 x 900 Kč). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla spolu s výzvou soudu k vyjádření se řádně doručena.3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky., právnická osoba, předmětné věci soud provedl dokazování listinami založenými ve spise. Smlouvou o úvěru (č. l. 11 spisu) podepsanou účastníky dne 22. 7. 2020 se žalobkyně zavázala poskytnout a také poskytla (vizte výpis z úvěrového účtu na č. l. 17 spisu) žalovanému úvěr 1 000 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 9,99 % ročně splatit v měsíčních splátkách po 13 366 Kč. RPSN činila 10,75 %. Úvěr byl poskytnut jako účelový, a to na splacení konsolidovaných dluhů, které žalovaný měl vůči žalobkyni ve výši 403 195 Kč, 471 758 Kč, 14 553 Kč, vůči , Anonymizováno, ve výši 100 Kč a vůči , právnická osoba, . ve výši 100 Kč. Žalovaný se rovněž zavázal uhradit cenu za vyřízení úvěru 5 000 Kč a platit poplatky dle ceníku. Účastníci obsahem smlouvy sjednali pojištění úvěru proti neschopnosti splácet, za což se žalovaný zavázal hradit měsíční pojistné částkou 868 Kč. Dle čl. 8 byla žalobkyně oprávněna prohlásit úvěr za splatný v případě prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší 3 měsíce nebo s prodlením se splacením více než 2 splátek.5. V ceníku žalobkyně, na který bylo obsahem smlouvy o úvěru odkázáno, byly sjednány náklady spojené s prodlením ve výši 900 Kč při prodlení 40 dní a 900 Kč při prodlení 70 dní (ceník pro soukromou klientelu).6. Žalobkyně před poskytnutím úvěru provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného kontrolou jeho pohybů na bankovním účtu (vizte doložený výpis z účtu na č. l. 35 a násl. spisu) a dotazem do CCB (č. l. 29, 32 spisu).7. Z doloženého výpisu z úvěrového účtu (č. l. 17 spisu) a podkladů plateb pro soudní řízení (č. l. 23 spisu) vyplývá, že žalovaný na úvěr celkem uhradil 834 863,10 Kč a dluh ke dni zesplatnění činil 660 849,92 Kč.8. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek výzvou ze dne 23. 8. 2025, ve které žalovaného upozornila na zesplatnění úvěru, nebude-li dluh uhrazen do 24. 9. 2025 (výzva na č. l. 15 spisu). Následně výzvou ze dne 24. 9. 2025 prohlásila úvěr ke dni 24. 9. 2025 za splatný (výzva na č. l. 20 spisu, poštovní podací arch na č. l. 34 spisu). Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 14. 5. 2026 (předžalobní výzva vč poštovního podacího archu).9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. V předmětné věci má soud po provedeném dokazování za prokázané, že dne 22. 7. 2020 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z. Dle smlouvy byla sjednána úroková sazba za poskytnutí úvěru 9,99 % ročně. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti, když úvěr nesplácel řádně a včas. Žalobkyně dopisem ze dne 24. 9. 2025 prohlásila úvěr k tomuto dni za splatný. Následujícím dnem se žalovaný dostal do prodlení. Soud proto uzavřel, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl, a to včetně poplatků (ceny za pojištění úvěru, náklady spojené s prodlením), neboť nárok na jejich zaplacení vyplývá ze smluvního ujednání a ceníku. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením dlužné částky, má žalobkyně právo na úhradu úroku z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z.). Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.13. Soud se ve věci z úřední povinnosti zabýval rovněž procesem posouzení úvěruschopnosti žalovaného, kdy má za to, že žalobkyně v tomto směru splnila svou zákonnou povinnost, když celkové majetkové poměry žalovaného řádně prověřila kontrolou transakcí na běžném účtu žalovaného za dostatečné časové období předcházející uzavření úvěrové smlouvy a dále lustrací žalovaného v dlužnických systémech. Při posuzování úvěruschopnosti žalobkyně náležitě vzala v potaz příjmovou i výdajovou stránku žalovaného, jakož i jeho existující dluhy, které žalovaný měl jak vůči žalobkyni, tak vůči jiným subjektům, kdy tyto dluhy byly předmětným úvěrem povětšinou konsolidovány.14. Nákladový výrok je dán § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal plně úspěšné žalobkyni náklady řízení, které tvoří soudní poplatek 33 043 Kč, odměna zastupujícího advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po 10 980 Kč podle § 7 bod 6 ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po 450 Kč podle § 13 odst. 1, 4 téže vyhlášky a 21 % DPH.15. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků 33 043 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 26 434 Kč. Povinností žalobkyně tudíž je doplatit soudní poplatek částkou 6 609 Kč. V případě, že tato částka ve stanovené lhůtě uhrazena nebude, bude věc předána po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.