Okresní soud v Kroměříži 16 C 144/2026-33 – Náklady řízení

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , jako úvěrující (dále jen „původní věřitelka“) a žalovaným jako úvěrovaným. Dále žalobkyně požadovala úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, která je počítána z jistiny za každý kalendářní den v období , datum, (první den prodlení) do , datum, (odeslání předžalobní výzvy), tedy celkem , částka, . Tvrdila, že původní věřitelka poskytla žalovanému celkem , částka, , úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný částku dosud nevrátil. Žalobkyně dále tvrdila, že původní věřitelka před poskytnutím úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného, avšak žádné konkrétní skutečnosti stran jejího zkoumání neuvedla, nýbrž pro ten případ navrhla, aby jí soud částku přiznal jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný dosud nic nezaplatil. Původní věřitelka pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřila.3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila. Žalovaný se na výzvu nevyjádřil, soud proto dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že nemá žádné námitky.4. Soud z listinných důkazů zjistil následující skutkový stav:5. Původní věřitelka a žalovaný si dne , datum, prostředky komunikace na dálku potvrdili uzavření smlouvy, kterou se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky s možností opakovaného čerpání až do limitu , částka, a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky původní věřitelce splácet a zaplatit úrok 40 % měsíčně. RPSN činilo 5 507,61 %. Dále se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení (smlouva o úvěru). Původní věřitelka poskytla žalovanému , částka, dne , datum, (potvrzení o platbě na č. l. 14). Žalovaný dosud na úvěr nic nezaplatil (netvrdil opak). Původní věřitelka následně pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni (výtah ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu pohledávek). Původní věřitelka postoupení žalovanému oznámila dne , datum, (oznámení o postoupení pohledávky vč. potvrdenie o podaji doporučenej zásielky). Žalovanému byla dne 2. 6 2026 zaslána předžalobní výzva (předžalobní výzva vč. potvrdenie o podaji doporučenej zásielky).6. Žalovaný je rozvedený, bydlí ve vlastním bytě bez hypotéky, je bez vzdělání a je zaměstnaný jako mistr ve společnosti , právnická osoba, s měsíčním příjmem , částka, . Měsíční výdaje žalovaného činí , částka, (žádost o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, ).7. Původní věřitelka před uzavřením smlouvy nezkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, neověřovala jeho příjmy a výdaje ani dluhovou minulost (úvěruschopnost). Ačkoliv si žalobkyně jako profesionální poskytovatel spotřebitelských úvěrů byla vědoma svých povinností, žádné konkrétní skutečnosti netvrdila, nýbrž právě pro ten případ navrhla, aby jí soud žalovanou částku přisoudil jako bezdůvodné obohacení.8. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil žádné pro rozhodnutí podstatné skutečnosti.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto:15. Původní věřitelka jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.16. Původní věřitelka porušila povinnosti vyplývající z § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, protože před uzavřením smlouvy řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, nezjistila a neověřila jeho příjmy a výdaje, způsob plnění dosavadních dluhů ani jiné údaje o jeho finanční a ekonomické situaci, spolehla se pouze na informace uvedené žalovaným v žádosti o spotřebitelský úvěr. Smlouva o úvěru je proto podle § 87 odst. 1 věty první a druhé zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.17. Jelikož původní věřitelka poskytla žalovanému , částka, a žalovaný dosud nic nezaplatil, je žalovaný podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru povinna poskytnutou jistinu , částka, vrátit žalobkyni, na kterou pohledávka v souladu s § 1879 a násl. o. z. přešla. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, (výrok I.).18. Jelikož nebyla uzavřena platná smlouva, žalobkyni nevzniklo právo na smluvní úrok, smluvní pokutu ani jiné poplatky a sankce. Soud proto žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl (výrok II a III.). Soud žalobu zamítl i co do zákonného úroku z prodlení, neboť žalovaný dosud není v prodlení s vrácením jistiny (§ 1970 o. z.). Soud se ztotožnil s názorem Nejvyššího soudu z rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého právo na úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení s vrácením jistiny v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalovaný tedy bude v prodlení, až když nevrátí jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozsudkem, kterou soud považuje vzhledem k výši jistiny za přiměřenou.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). Při zohlednění výše příslušenství byl úspěch obou účastníků až na nepatrnou část shodný.20. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek činí , částka, , dosud bylo na poplatku uhrazeno , částka, , zbývá tedy doplatit , částka, (výrok IV.)