7 C 242/2025-52 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 15 124,42 Kč s úroky z prodlení a částky 4 754,72 Kč s úroky z prodlení. V žalobě doplněné podáním ze dne , datum, tvrdila, že žalovaná uzavřela dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , Smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které téhož dne poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala splácet původnímu věřiteli částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a sjednaného poplatku v hotovosti v pravidelných týdenních splátkách. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, svůj závazek nesplnila ani ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni , datum, . Žalovaná na dluh plnila dle tvrzení žalobkyně částku ve výši 1 520 Kč. Žalovaná dále uzavřela se stejným právním předchůdcem žalobkyně Smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které téhož dne poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se i v tomto případě zavázala splácet původnímu věřiteli částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a sjednaného poplatku v hotovosti v pravidelných týdenních splátkách. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, svůj závazek nesplnila ani ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni , datum, . Na tento dluh plnila žalovaná dle tvrzení žalobkyně částku ve výši 7 200 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností ke dni , datum, k postoupení obou pohledávek na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované písemně oznámena. Žalovaná ode dne postoupení pohledávek na žalobkyni až do dne podání žaloby neuhradila na svůj zbývající dluh ničeho. Poslední upomínkou před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou ve smyslu ust. § 142a o. s. ř. k úhradě dlužných částek.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalované doručeno fikcí dle § 50m o. s. ř., neboť žalovaná má trvalé bydliště na adrese městského úřadu. Kromě toho soud učinil pokus o doručení na adresu uvedenou ve smlouvě o půjčce, tj. , adresa, . Jiná adresa žalované se soudu zjistit nepodařila, žalovaná nemá datovou schránku.3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (vz. 73) vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovanou poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., žalovaná se nevyjádřila. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání.4. Podle ust. § 3028 odst. 1 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník ve znění účinném od , datum, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.5. Za tohoto stavu se proto právní vztahy mezi žalobkyní a žalovanou z obou smluv řídí zákonem č. 40/1964 Sb. občanským zákoníkem ve znění účinném do , datum, .6. Podle ust. § 657 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.7. Podle ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.8. Podle ust. § 517 odst. 1 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Výše úroku z prodlení je v souladu s vyhl.č. 142/1994 Sb. v platném znění do , datum, . Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou.9. Podle ust. § 39 občanského zákoníku, je neplatný právní úkon, kterým svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.10. Skutková zjištění a právní závěry: Soud má za prokázané, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností ke dni , datum, k postoupení pohledávek za žalovanou z předmětných smluv o půjčce na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena předžalobní výzvou ze dne , datum, odeslanou , datum, . Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení.11. Soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla za a) dne , datum, uzavřena Smlouva o půjčce č. , hodnota, a za b) dne , datum, uzavřena Smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě, kterých poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši a) 16 000 Kč a b) 9 000 Kč, a to vždy v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem, té které smlouvy.12. a) V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě č. , hodnota, zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek v částce 11 776 Kč (procentuálně 73,6 % z jistiny). Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v 55 týdenních splátkách po 512 Kč (poslední splátka 128 Kč).13. b) V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě č. , hodnota, zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek v částce 6 264 Kč (procentuálně 69,6 % z jistiny). Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v 53 týdenních splátkách po 288 Kč.14. Žalovaná za dobu od uzavření každé smlouvy do dne postoupení pohledávky na dlužnou částku zaplatila celkem a) 1 520 Kč, b) 7 200 Kč. Za dobu od postoupení pohledávky do dne sepisu žaloby již žalovaná nezaplatila ničeho. Platby žalované byly započteny poměrně na jistinu a dále na poplatek.15. Souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalované, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou nepochybně příslušenstvím pohledávky. Je nerozhodné, jak tento úrok je věřitelem nazván. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky, které byly vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Poslední upomínkou před podáním žaloby ze dne , datum, odeslanou , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou ve smyslu ust. § 142a o. s. ř. k úhradě dlužných částek, na tuto výzvu žalovaná nereagovala.16. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (původním věřitelem) a žalovanou (dlužníkem), byla v obou případech platně uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení (občanského zákoníku ve znění účinném do , datum, ), a to pouze v části týkající se zapůjčené jistiny ve výši 16 000 Kč, resp. 9 000 Kč. V obou případech se jedná o reálný kontrakt, když finanční částka byla žalované právním předchůdcem žalobkyně předána v den podpisu příslušné smlouvy o půjčce, což žalovaná jako dlužník stvrdila svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Žalovaná v průběhu řízení neprokázala, že by jí finanční částky nebyly vyplaceny v den podpisu smlouvy. Ke dni podání žaloby na smlouvu žalovaná plnila celkovou částku ve výši 1 520 Kč, resp. 7 200 Kč.17. V části týkající se souhrnného poplatku soud shledal ujednání z hlediska povahy závazku jako sjednaný úrok pevnou částkou, který vzhledem k výši zapůjčené jistiny činil 73,6 %, resp. 69,6 % ročně. Takto sjednanou výši úroku z půjčky soud shledal za ujednání v rozporu s dobrými mravy, proto absolutně neplatným ujednáním dle § 39 občanského zákoníku. Žalovaná byla tedy dle názoru soudu povinna vrátit pouze jistinu a) 16 000 Kč, b) 9 000 Kč. Pokud tedy žalovaná na smlouvu plnila částkou ve výši a) 1 520 Kč, b) 7 200 Kč, věřitel byl oprávněn tyto částky započítat pouze na jistinu. Na jistině tak žalovaná dluží částku ve výši a) 14 480 Kč, b) 1 800 Kč. Za tohoto stavu soud proto žalobě v této části se zákonným úrokem z prodlení z této výše od , datum, do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z uvedených dlužných částek vyhověl. Výrok I. tohoto rozhodnutí. Ve zbývající části pak byla žaloba zamítnuta. Výrok II. tohoto