8 C 27/2026-31 – Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se jako držitel licence na distribuci elektřiny domáhala proti žalovanému zaplacení 17 660 Kč s úrokem z prodlení z titulu neoprávněného odběru elektřiny, který zjistila dne , datum, při kontrole odběrného místa , adresa, , EAN , Anonymizováno, . Odběrné místo bylo i po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem , právnická osoba, , as. (k , datum, ) pod napětím a žalovaný odebíral elektřinu i nadále (elektroměr byl uvnitř nemovitosti a žalovaný znemožnil jeho demontáž). Žalobkyně vyúčtovala náhradu škody za neoprávněný odběr 0,334 MWh elektřiny v období , datum, až , datum, pomocí vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, v účinném znění (dále jen „vyhláška č. 359/2020 Sb.“). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení náhrady 17 660 Kč fakturou č. , hodnota, se splatností , datum, . Žalovaný částku dosud neuhradil. Po splatnosti pohledávky podle faktury požadovala žalobkyně také zákonný úrok z prodlení. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání podle § 115a o. s. ř. (žalobkyně souhlasila, souhlas žalovaného soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal).4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Žalobkyně provedla dne , datum, kontrolu bezsmluvního elektroměru č. , hodnota, (rok výroby a cejchu 2012) v odběrném místě EAN , Anonymizováno, na adrese , adresa, , kde zjistila, že odběr elektřiny nebyl po ukončení smluvního vztahu dne , datum, přerušen. Ke dni ukončení smluvní vztahu byl stav elektroměru (3×20 A) VT – 706 kWh a ke dni demontáže elektroměru VT – 1 040 kWh; rozdíl činí 334 kWh, tj. 0,334 MWh (zápis o provedené kontrole odběrného místa). Při ukončení smluvního vztahu žalovaný neumožnil demontáž elektroměru (pracovní příkaz E-MO č. , hodnota, , pracoví příkaz E-MO č. , hodnota, , pracovní příkaz E-MO č. , hodnota, ). Na základě této kontroly vyčíslila žalobkyně pomocí vyhlášky č. 359/2020 Sb. škodu za neoprávněný odběr 0,334 MWh částkou 3 392,16 Kč (stanovení výše náhrady) a účtovala žalovanému také náklady spojené s kontrolou odběrného místa a demontáží elektroměru 11 203 Kč (stanovení výše nákladů), tj. celkem 14 595,16 Kč bez DPH. Dne , datum, vystavila žalobkyně žalovanému fakturu č. , hodnota, na částku 17 660 Kč vč. 21 % DPH (1,21×14 595,16 Kč) se splatností do , datum, (faktura). Žalovaný však dluh žalobkyni nezaplatil (netvrdil opak) ani přes výzvu z , datum, s poučením o podání žaloby (výzva k úhradě ze dne , datum, ).6. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.7. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.8. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto:11. K výše uvedenému odběrnému místu byla s obchodníkem s elektrickou energií uzavřena smlouva o dodávkách elektrické energie. Po ukončení smluvního vztahu však v daném odběrném místě žalovaný elektrickou energii i nadále odebíral, jednalo se tak dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona o odběr neoprávněný, a to ode dne následujícího po dni ukončení smluvního vztahu do demontáže elektroměru, tedy od , datum, až , datum, . Žalovaný je tak v souladu s § 51 odst. 3 energetického zákona ve spojení s § 16 a 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb. povinen uhradit cenu za odebranou a spotřebovanou elektrickou energii v celkové výši 3 392,16 Kč a náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny 11 203 Kč a 21 % DPH z těchto částek ve výši 3 064,98 Kč, tedy celkem 17 660,14 Kč. Žalovaný byl k úhradě této částky opakovaně vyzván, k úhradě však z jeho strany nedošlo. Soud shledal návrh žalobkyně na zaplacení 17 660 Kč zcela důvodným, v souladu s právními předpisy, plně mu vyhověl, a to i pro úroky z prodlení, které jsou požadovány z dlužné částky od , datum, , tj. ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky, do zaplacení, v zákonné výši, v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 700 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží paušální částka za jeden úkon dle §1 odst. 3 písm. a) uvedené vyhlášky. Výše paušální částky činí 450 Kč podle § 13 odst. 4 AT aplikovaného per analogiím (usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Soud proto přiznal žalobkyni paušální částku za dva úkony v řízení (předžalobní výzva a žaloba), tj. celkem 900 Kč.