7 C 244/2022-74 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 12 000 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], která byla pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřena mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] Na základě uvedené smlouvy čerpala žalovaná úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Do uvedeného data splatnosti však žalovaná poskytnuté peněžní prostředky ani částečně nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaná pohledávka se skládá z dosud neuhrazené jistiny 10 000 Kč a z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 000 Kč. Žalovaná na dlužnou částku neuhradila ničeho, ačkoliv byla k plnění vyzvána předžalobní upomínkou. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K nařízenému jednání se žalovaná bez včasné a důvodné omluvy nedostavila, žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Soud proto ve věci jednal v nepřítomnosti účastníků dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“). 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na její bankovní účet č. [bankovní účet] dne [datum] peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč s tím, že v poznámce byla uvedena identifikace platby„ Pujcka [číslo]“. Žalovaná se zavázala jistinu ve výši 10 000 Kč splatit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 000 Kč nejpozději do [datum] (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne [datum], všeobecnými obchodními podmínkami, výpisem z účtu - dokladem o vyplacení jistiny úvěru). Žalovaná v termínu splatnosti nezaplatila ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy z původního věřitele na žalobkyni, což bylo žalované sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] včetně podacího lístku). 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 7. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda právní předchůdce žalobkyně dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdila a prokázala. Žalobkyně byla k doplnění tvrzení a označení důkazů o posouzení úvěruschopnosti žalované písemně vyzvána. 11. Co se týče posouzení úvěruschopnosti žalované, žalobkyně uvedla, že žalovaná byla původním věřitelem lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, [příjmení], [příjmení], NRKI a BRKI, k čemuž dala žalovaná uzavřením smlouvy souhlas. Odesláním žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdila, že je schopna zápůjčku splatit a že řádně zvážila své možnosti. Na základě této lustrace a prohlášení žalované nedošlo u původního věřitele k důvodným pochybám ohledně schopnosti žalované zápůjčku splatit. Uvedené skutečnosti však zůstávají pouze v rovině tvrzení, když k nim žalobkyně nenavrhla a nepředložila žádné důkazy. Není zřejmé, zda právní předchůdce žalobkyně lustraci žalované v jím uváděných příslušných registrech provedl. Žalobkyně v řízení netvrdila ani neprokázala zda, a případně jakým způsobem, zjišťovala příjmy a výdaje žalované. Soud tak uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně svou povinnost posoudit s náležitou péčí úvěruschopnost žalované nesplnil. 12. O tom, zda je právní jednání odporující zákonu neplatné absolutně nebo relativně, rozhodují hlediska uvedená v ustanovení § 586 o.z., kdy relativní neplatnost je stanovena v zájmu některého z účastníků, a dále v ust. § 588 o.z., kdy absolutní neplatnost nastupuje v případě, že právní jednání odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Samotné ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. stanoví sankci neplatnosti smlouvy v případě, že věřitel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud dospěl k závěru, že porušení povinnosti zakotvené v ustanovení § 9 odst. 1 uvedeného zákona způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce a k této je třeba přihlédnout i bez návrhu (§ 588 o.z.). 13. S ohledem na to, že žalobkyně ve věci neprokázala, že při sjednávání smlouvy o úvěru byla splněna zákonná povinnost jejího právního předchůdce s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel předmětnou smlouvu s žalovanou, aniž by vzal v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalované daný úvěr po dobu jeho trvání splácet. 14. Vzhledem k tomu, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle ust. § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobkyně bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně vyplatil z titulu smlouvy o úvěru žalované částku ve výši 10 000 Kč a žalovaná na úvěr nezaplatila ničeho. Žalované tak zbývá uhradit na jistině úvěru částku ve výši 10 000 Kč. Soud proto uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné části jistiny dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (při nepřekročení žalobního návrhu žalobkyně), a to ode dne [datum], tedy od marného uplynutí lhůty k úhradě dlužné částky stanovené žalované v předžalobní upomínce za užití domněnky doby dojití dle § 573 o.z. Soud tak v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku). 15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tj. podle míry úspěchu účastníků v řízení s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 2717/08 a usnesení KS v [obec] ze dne 31. 7. 2013 čj. 30 Co 363/2013 – 97 a podle pravidel v těchto rozhodnutích stanovených. Do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávku, ale i její příslušenství včetně příslušenství běžícího, které soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k [datum]. Soud tento způsob považuje za spravedlivý, neboť až z něj je názorně na konkrétních číslech vidět, jaké částky žalobkyně skutečně vymáhá. V posuzované věci byla žalobkyni přiznána částka 10 000 Kč a běžící zákonný úrok z prodlení, který ke dni vyhlášení rozhodnutí činí 796,17 Kč. Žalobkyně měla tedy úspěch ohledně celkové částky 10 796,17 Kč. Žalovaná měla naproti tomu úspěch co do částky 2 000 Kč, d