Okresní soud v Kolíně 19 C 132/2026-138 – Náklady řízení

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 925 476, , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , PSČ , adresa, , IČO , IČO, , jako úvěrující uzavřela se žalovaným jako úvěrovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit ujednaný úrok ve výši 4, 8 % p.a., a to v měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný se ocitl v prodlení se splněním tohoto dluhu. V důsledku toho jeho dluhy založené uzavřenou smlouvou o úvěru dospěly dne , datum, jako celek. Pohledávky založené smlouvou o úvěru , právnická osoba, . na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou jako postupitelka dne , datum, uzavřela se žalobkyní jako postupnicí, postoupila žalobkyni. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni 566 473, , částka, na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a , částka, na „poplatku“ za upomínku ze dne , datum, . Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovaným je úrok ve výši 4, 8 % p.a. z částky 566 473, , částka, od , datum, do , datum, , tj. 15 205, , částka, , a od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky 566 972, , částka, od , datum, do , datum, , tj. 1 411, , částka, , a od , datum, do zaplacení. , právnická osoba, ., jako úvěrující dále uzavřela se žalovaným jako úvěrovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit ujednaný úrok ve výši 6, 7 % p.a., a to v měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaný se ocitl v prodlení se splněním tohoto dluhu. V důsledku toho dluhy založené smlouvou o úvěru dospěly dne , datum, jako celek. Pohledávky založené smlouvou o úvěru , právnická osoba, . na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou jako postupitelka dne , datum, uzavřela se žalobkyní jako postupnicí, postoupila žalobkyni. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni 357 506, , částka, na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a , částka, na „poplatcích“ za upomínky ze dne , datum, a ze dne , datum, . Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovaným je úrok ve výši 6, 7 % p.a. z částky 357 506, , částka, od , datum, do , datum, , tj. 11 689, , částka, , a od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky 358 504, , částka, od , datum, do , datum, , tj. 937, , částka, , a od , datum, do zaplacení. Žalovaný tyto pohledávky nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z nabídky žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný nabídl , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , PSČ , adresa, , IČO , IČO, , uzavření smlouvy o úvěru, kterou by se , právnická osoba, . zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše , částka, a žalovaný by se zavázal je vrátit společně s úrokem ve výši 4, 8 % p.a., a to v měsíčních splátkách po , částka, . Pokud by se žalovaný ocitl v prodlení se splněním pohledávky založené smlouvou o úvěru, mohla , právnická osoba, . prohlásit dluhy, které měla založit smlouva o úvěru, za splatné jako celek.4. Z dopisu , právnická osoba, . žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, . přijala nabídku žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru z téhož dne. Účastníci řízení shodně skutkově tvrdili, že , právnická osoba, . tento dopis žalovanému doručila a soud potud vzal jejich shodná skutková tvrzení za své skutkové zjištění.5. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného soud zjistil, že , právnická osoba, . dne , datum, připsala na tento účet , částka, a umožnila jimi žalovanému volně nakládat.6. Z dopisu , právnická osoba, . žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, . vyzvala žalovaného k zaplacení 30 189, , částka, společně s „poplatkem“ za upomínku ve výši , částka, , celkem , hodnota, , , částka, , a to do , datum, . Účastníci řízení shodně skutkově tvrdili, že , právnická osoba, . tuto výzvu žalovanému doručila a soud potud vzal jejich shodná skutková tvrzení za své skutkové zjištění.7. Z dopisu , právnická osoba, . žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, . vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru ze dne , datum, , jako celku ve výši 583 590, , částka, . Tuto výzvu , právnická osoba, . žalovanému odeslala dne , datum, , jak vyplývá z přehledu podacích čísel ze dne , datum, .8. Z nabídky žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný nabídl , právnická osoba, . uzavření smlouvy o úvěru, kterou by se , právnická osoba, . zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše , částka, a žalovaný by se zavázal je vrátit společně s úrokem ve výši 6, 7 % p.a., a to v měsíčních splátkách po , částka, . Pokud by se žalovaný ocitl v prodlení se splněním pohledávky založené smlouvou o úvěru, mohla , právnická osoba, . prohlásit dluhy, které měla založit smlouva o úvěru, za splatné jako celek.9. Z dopisu , právnická osoba, . žalovanému soud zjistil, že , právnická osoba, . přijala nabídku žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, . Účastníci řízení shodně skutkově tvrdili, že , právnická osoba, . tento dopis žalovanému doručila a soud potud vzal jejich shodná skutková tvrzení za své skutkové zjištění.10. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného soud zjistil, že , právnická osoba, . dne , datum, připsala na tento účet , částka, a umožnila jimi žalovanému volně nakládat.11. Z dopisu , právnická osoba, . žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, . vyzvala žalovaného k zaplacení 5 403, , částka, společně s „poplatkem“ za upomínku ve výši , částka, , celkem , hodnota, , , částka, , a to do , datum, . Účastníci řízení shodně skutkově tvrdili, že , právnická osoba, . tuto výzvu žalovanému doručila a soud potud vzal jejich shodná skutková tvrzení za své skutkové zjištění.12. Z dopisu , právnická osoba, . žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, . vyzvala žalovaného k zaplacení 11 319, , částka, společně s „poplatkem“ za upomínku ve výši , částka, , celkem , hodnota, , , částka, , a to do , datum, . Účastníci řízení shodně skutkově tvrdili, že , právnická osoba, . tuto výzvu žalovanému doručila a soud potud vzal jejich shodná skutková tvrzení za své skutkové zjištění.13. Z dopisu , právnická osoba, . žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, . vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru ze dne , datum, , jako celku ve výši 371 131, , částka, . Tuto výzvu , právnická osoba, . žalovanému odeslala dne , datum, , jak vyplývá z přehledu podacích čísel ze dne , datum, .14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou , právnická osoba, . jako postupitelka uzavřela dne , datum, se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že , právnická osoba, . postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze č. , hodnota, této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovaným, jež měly založit smlouvy o úvěru ze dne , datum, a ze dne , datum, .15. Z potvrzení ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně zaplatila , právnická osoba, . úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .16. Z dopisů , právnická osoba, . žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, . žalovaného vyrozuměla o postoupení pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, žalobkyni. Tato vyrozumění žalobkyně odeslala žalovanému dne , datum, , jak vyplývá z přehledu podacích čísel.17. Z dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne , datum, , jak vyplývá z podacího lístku.18. , právnická osoba, . jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný tedy uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě , právnická osoba, . poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal je vrátit společně s úrokem ve výši 4, 8 % p.a., a to v měsíčních splátkách po , částka, . Dopisem ze dne , datum, , právnická osoba, . vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru ze dne , datum, , jako celku. , právnická osoba, . jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný dále uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě , právnická osoba, . poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal je vrátit společně s úrokem ve výši 6, 7 % p.a., a to v měsíčních splátkách po , částka, . Dopisem ze dne , datum, , právnická osoba, . vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které měla založit smlouva o úvěru ze dne , datum, , jako celku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou , právnická osoba, . jako postupitelka uzavřela dne , datum, se žalobkyní jako postupnicí, postoupila žalobkyni pohledávky, které jsou předmětem řízení v projednávané věci a žalovaného o tom vyrozuměla dopisy ze dne , datum, . Zástupce žalobkyně poté vyzval žalovaného k jejich splnění dopisem ze dne , datum, .19. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne , datum, ani z výpisů z úvěrového účtu soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.20. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.21. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.22. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.23. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.24. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.25. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.26. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.27. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.28. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.29. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout , právnická osoba, . úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod č. 3225/2015).30. Jak vyplývá ze záznamu , právnická osoba, ., o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne , datum, sdělil právní předchůdkyni žalobkyně, že výkonem závislé práce dosahuje příjmu ve výši , částka, měsíčně čistého. Tuto částku právní předchůdkyně žalobkyně porovnala s údaji „komplexního statistického nástroje“. Žalovaný dále právní předchůdkyni žalobkyně sdělil, že jeho pravidelné výdaje dosahují částky , částka, měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně tuto částku zvýšila na , částka, měsíčně, z toho splátky jiných dluhů , částka, , výdaje na bydlení, včetně splátek hypotečního úvěru, , částka, , výdaje na živobytí , částka, a ostatní výdaje , částka, .31. Z výpisu žalovaného z bankovních a nebankovních registrů klientských informací soud zjistil, že žalovaný měl pět jiných dluhů, které plnil ve splátkách po , částka, , a dále přijal úvěr poskytovaný prostřednictvím kreditní karty s úvěrovým rámcem ve výši , částka, .32. , právnická osoba, . před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne , datum, neprověřila údaje, které jí o svých příjmech a výdajích sdělil žalovaný. Namísto toho porovnala údaj o dosahovaném příjmu s „komplexním statistickým nástrojem“ a údaj o výši pravidelných výdajů žalovaného zvýšila na pětinásobek po zjištění výše splátek dalších dluhů žalovaného. Přitom ani takto zvýšený údaj o výdajích žalovaného nepokrýval ani splátky jiných dluhů žalovaného, jak vyplývaly z výpisu žalovaného z bankovních a nebankovních registrů klientských informací, a rovněž výše odhadovaných výdajů žalovaného na bydlení zůstala nápadně nízká, a to tím spíše, že měla zahrnovat i splátky hypotéčních úvěrů. Právní předchůdkyně žalobkyně tak ve skutečnosti nezískala žádný přehled o příjmech a alespoň pravidelných výdajích žalovaného. K prověření údajů sdělených žalovaným přímo vybízela nejen nízká částka celkových výdajů žalovaného, ale i zjištění, že již splátky jiných dluhů žalovaného tuto částku mnohonásobně převyšují. Bez znalosti skutečných příjmů a alespoň pravidelných výdajů žalovaného přitom nebylo možné zjistit, zda žalovaný má dostatek volných peněžních prostředků ke splnění povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky.33. Jak vyplývá ze záznamu , právnická osoba, ., o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalovaný před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne , datum, sdělil právní předchůdkyni žalobkyně, že výkonem závislé práce dosahuje příjmu ve výši , částka, měsíčně čistého. Tento údaj právní předchůdkyně žalobkyně prověřila na základě výpisu z účtu, který pro žalovaného vedla. Žalovaný dále právní předchůdkyni žalobkyně sdělil, že jeho pravidelné výdaje dosahují částky , částka, měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně tuto částku zvýšila na , částka, měsíčně, z toho splátky jiných dluhů , částka, , výdaje na bydlení, včetně splátek hypotečního úvěru, , částka, , výdaje na živobytí , částka, a ostatní výdaje , částka, .34. Z výpisu žalovaného z bankovních a nebankovních registrů klientských informací soud zjistil, že žalovaný měl pět jiných dluhů, které plnil ve splátkách po , částka, , a dále přijal úvěr poskytovaný prostřednictvím kreditní karty s úvěrovým rámcem ve výši , částka, .35. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného za období od srpna 2023 do prosince 2023 soud zjistil, že na něj byla připisována mzda , částka, čistého měsíčně. Konečný zůstatek na tomto účtu dosahoval ke dni , datum, celkem , částka, . V dalších měsících se pak prudce snížil na přibližně , částka, a dále se snižoval až na přibližně , částka, .36. , právnická osoba, . před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne , datum, prověřila pouze údaj o výši příjmů žalovaného. Namísto prověření údajů žalovaného o výši pravidelných výdajů částku sdělenou žalovaným zvýšila na přibližně trojnásobek po zjištění výše splátek dalších dluhů žalovaného. Přitom ani takto zvýšený údaj o výdajích žalovaného nepokrýval ani splátky jiných dluhů žalovaného, jak vyplývaly z výpisu žalovaného z bankovních a nebankovních registrů klientských informací, a rovněž výše odhadovaných výdajů žalovaného na bydlení zůstala poměrně nízká, a to tím spíše, že měla zahrnovat i splátky hypotéčních úvěrů. Právní předchůdkyně žalobkyně tak ve skutečnosti nezískala žádný přehled o alespoň pravidelných výdajích žalovaného. K prověření údajů sdělených žalovaným přímo vybízela nejen nízká částka celkových výdajů žalovaného, ale i zjištění, že již splátky jiných dluhů žalovaného tuto částku mnohonásobně převyšují. Bez znalosti alespoň pravidelných výdajů žalovaného přitom nebylo možné zjistit, zda žalovaný má dostatek volných peněžních prostředků ke splnění povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky.37. Z tohoto důvodu nelze uzavřít, že by , právnická osoba, . splnila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet.38. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.39. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.40. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.41. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti , právnická osoba, . před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaná námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.42. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.43. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.44. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.45. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-565/12).46. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C679/18).47. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.48. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.49. Smlouva o úvěru, kterou žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne , datum, s , právnická osoba, . jako úvěrující, je tedy neplatná, protože , právnická osoba, . porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.50. Ze stejného důvodu je neplatná i smlouva o úvěru, kterou žalovaný jako úvěrovaný uzavřel s , právnická osoba, . jako úvěrující dne , datum, .51. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.52. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.53. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.54. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).55. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.56. , právnická osoba, . proto náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z plnění z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o úvěru ze dne , datum, , tj. ve výši , částka, . Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil celkem , hodnota, , , částka, , jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně na základě jejího postoupení pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 475 801, , částka, na jistině (, částka, – 324 198, , částka, ). Splatnost této pohledávky se pak v rozsahu 30 688, , částka, pojí s výzvou , právnická osoba, . žalovanému ze dne , datum, , jinak s výzvou , právnická osoba, . žalovanému ze dne , datum, .57. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky 30 688, , částka, od , datum, do , datum, , tj. 77, , částka, , z částky 30 688, , částka, od , datum, do , datum, a z částky 475 801, , částka, od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů.). Za období před , datum, se žalobkyně vůči žalovanému úroku z prodlení nedomáhala a úrok z prodlení žádala jen ve výši 11, 5 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).58. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do žalobního požadavku na zaplacení 107 710, , částka, s úrokem ve výši 4, 8 % p.a. z částky 566 473, , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky 536 284, , částka, od , datum, do , datum, a z částky 91 170, , částka, od , datum, do zaplacení.59. , právnická osoba, . dále náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z plnění z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o úvěru ze dne , datum, , tj. ve výši , částka, . Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil celkem , hodnota, , , částka, , jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně na základě jejího postoupení pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 327 658, , částka, na jistině (, částka, – 72 341, , částka, ). Splatnost této pohledávky se pak v rozsahu 5 902, , částka, pojí s výzvou , právnická osoba, . žalovanému ze dne , datum, a v rozsahu 11 818, , částka, s výzvou , právnická osoba, . žalovanému ze dne , datum, , jinak s výzvou , právnická osoba, . ze dne , datum, .60. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky 17 721, , částka, od , datum, do , datum, , tj. 44, , částka, , z částky 17 721, , částka, od , datum, do , datum, a z částky 327 658, , částka, od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů.). Za období před , datum, se žalobkyně vůči žalovanému úroku z prodlení nedomáhala a úrok z prodlení žádala jen ve výši 11, 5 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).61. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do žalobního požadavku na zaplacení 43 428, , částka, s úrokem ve výši 6, 7 % p.a. z částky 357 506, , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky 30 846, , částka, od , datum, do zaplacení.62. Pravidlo o času plnění podle § 87 odst. 1 posl. věta zákona o spotřebitelském úvěru se použije jen tam, kde podle zjištěného skutkového stavu není v možnostech spotřebitele vrátit poskytnuté peněžní prostředky bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, popřípadě v delším čase určeném v takové výzvě. Žalovaný však ani skutkově netvrdil, že není přiměřené jeho možnostem splnit pohledávku, která je předmětem řízení v projednávané věci, v čase určeném právní předchůdkyní žalobkyně ve výzvách, které mu doručila, a taková skutečnost nevyšla v řízení ani jinak najevo, a proto se prosadí obecné pravidlo o času plnění podle § 1958 odst. 2 o.z.63. Soud se zřetelem k majetkovým poměrům žalovaného, jeho vůli dluhy vůči žalobkyni splnit, výši těchto dluhů a ke stanovisku žalobkyně k povolení splátek shledal důvody pro postup podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. a stanovil, že plnění žalovaného se může stát ve splátkách po , částka, měsíčně za období do února 2028, ve výši , částka, od března 2028 do června 2028 a ve výši , částka, od července 2028 pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný předpokládá nástup do zaměstnání od , datum, nebo od , datum, s očekávaným výdělkem ve výši , částka, až , částka, čistého měsíčně. Žije v rodinné domácnosti s manželkou, jejíž příjem dosahuje přibližně , částka, čistého měsíčně, a třemi nezletilými dětmi, vůči nimž má vyživovací povinnost. Výdaje rodinné domácnosti žalovaného na bydlení činí asi , částka, měsíčně. Plní exekučně vymáhaný dluh ve splátkách po , částka, , spotřebitelský úvěr ve splátkách po , částka, měsíčně a od prosince 2026 začne znovu splácet hypotéční úvěr částkou , částka, měsíčně. O tom předložil doklady.64. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaný ve vyjádření k žalobě uznal nárok uplatněný v projednávané věci žalobkyní tím, že nepodmíněně projevil ochotu jej uspokojit (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím , právnická osoba, . Beck pod poř. č. C 1157). Soud však podle § 153a odst. 2 o.s.ř. nesmí rozhodnout rozsudkem pro uznání ani přes uznání žalovaným tam, kde by nebylo možné uzavřít a schválit smír, tj. rovněž v případech, kdy by uznání odporovalo donucující normě hmotného práva nebo ji obcházelo (§ 99 odst. 2 o.s.ř.).65. Jakkoli soud rozsudkem pro uznání rozhoduje bez ohledu na to, zda jsou žalobní tvrzení podložena důkazy, a k tomu, zda dosavadní výsledky řízení prokazují oprávněnost nároku (tak již rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2001, pod poř. č. , hodnota, ), vychází soud při vydání rozsudku pro uznání z provedených důkazů a popřípadě provede také další důkazy, má-li pochybnosti o tom, zda uznání žalovaného neodporuje právním předpisům. Zjistí-li, že uznání žalovaného odporuje kogentním právním předpisům, nelze o věci rozhodnout rozsudkem pro uznání (Drápal, L. in Drápal, L., Bureš, J. – Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2009, s. 1044 – 1045, marg. č. , hodnota, .).66. Již ze skutkových tvrzení žalobkyně o tom, jak její právní předchůdkyně postupovala při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smluv o spotřebitelských úvěrech, vyplývaly pochybnosti, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila uvedenou předsmluvní povinnost, a v důsledku toho i pochybnosti o souladu uznání nároku žalovaným s donucujícími normami hmotného práva o právních následcích porušení této povinnosti. Z výsledků provedeného dokazování pak vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smluv o úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného. Kdyby se na podkladě uznání žalovaným dostalo žalobkyni totéž, co by jí náleželo, kdyby její právní předchůdkyně tuto povinnost splnila, došlo by k popření účinné, přiměřené a odrazující sankce za její porušení. Soud proto v projednávané věci přes uznání nároku žalovaným nerozhodl rozsudkem pro uznání, neboť uznání nároku obchází donucující normy hmotného práva.67. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 84 % a žalovaný v rozsahu 16 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 803 581, , částka, s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 151 139, , částka, s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně tak má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 68 % (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Náklady řízení spočívají v soudním poplatku zaplaceném za řízení ve výši , částka, . Náklad na zastupování žalobkyně advokátem soud nemá za účelně vynaložený. Zástupce žalobkyně je ve vztahu k žalobkyni ovládající osobou, jak vyplývá z výroční zprávy žalobkyně za rok 2020. Poměr mezi žalobkyní a jejím zástupcem se tedy neomezoval jen na poskytování právní pomoci, nýbrž zástupce žalobkyně prosazoval v řízení vlastní, třeba jen zprostředkovaný zájem na jeho výsledku. Úspěch žalobkyně v projednávané věci se příznivě projeví v jejích hospodářských poměrech, a v důsledku toho i v majetku zástupce žalobkyně, který ji ovládá prostřednictvím , právnická osoba, ., sídlem , Adresa žalobkyně, , IČO , IČO, , protože hospodářské poměry žalobkyně se odrážejí i v hodnotě účastnických cenných papírů, které emitovala, a v právech s nimi spojených, zejména v právu na podíl na zisku. Taková míra vlastního zájmu zástupce žalobkyně na výsledku řízení se však vymyká postavení zástupce účastníka řízení. Kdyby v poměrech projednávané věci měla mít žalobkyně právo i na náhradu za odměnu za zastoupení advokátem a jeho hotové výdaje, šlo by ve skutečnosti jen o rozmnožování jejího zisku. Z tohoto důvodu se náklady vynaložené na zastoupení žalobkyně advokátem nejeví jako účelné (obdobně ve vztahu k témuž zástupci usnesení Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Tento závěr se neprosadí pouze v poměru ke čtyřem paušálním náhradám hotových výdajů (výzva k plnění ze dne , datum, , žaloba, příprava a účast při jednání konaném dne , datum, ) po , částka, (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů), neboť na ně by žalobkyni vzniklo právo i v případě, že by se nedala v řízení zastoupit advokátem (§ 1 odst. 3 písm. a), b) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Celková výše nákladů řízení, které žalobkyně (účelně) platila, tak činí , částka, . Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 68 %, tj. , částka, .68. Ani náklad na podání ze dne , datum, soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), třebaže jím současně též změnila žalobu.