Okresní soud v Kolíně 6 C 75/2026-21 – Náklady řízení

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne , datum, pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaná úvěr čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Předmětem žaloby je pohledávka sestávající z nesplacené jistiny ve výši , částka, a ze smluvního úroku ve výši 1 % denně z jistiny za dobu čerpání úvěru v kapitalizované částce , částka, . Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z částky dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. Žalovaná dluh neuhradila, přestože byla k plnění vyzvána předžalobní upomínkou.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. K nařízenému jednání se účastníci bez řádné a důvodné omluvy nedostavili, bylo tak jednáno v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“).4. Soud provedl důkazy listinami, které žalobkyně předložila k prokázání svých tvrzení, přičemž ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek žalobkyně) sjednali dne , datum, smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit do , datum, spolu s úrokem ve sjednané sazbě 1 % denně z poskytnuté částky v kapitalizované výši za dobu trvání úvěru v částce , částka, , celkem se tak žalovaná zavázala zaplatit , částka, . Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že částka , částka, byla z bankovního účtu žalobkyně odeslána na bankovní účet žalované dne , datum, . Z předžalobní upomínky ze dne , datum, včetně dokladu o odeslání bylo zjištěno, že touto upomínkou byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, výzva byla odeslána dne , datum, a žalované byla stanovena lhůta k úhradě v trvání 3 dnů.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Žalobkyně uzavřela smlouvu v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o.z.). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení o.z., nutno posoudit rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. S odkazem na výše uvedená zákonná ustanovení se soud k posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění zabýval otázkou platnosti dané smlouvy z hlediska toho, zda žalobkyně dostála své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdila a prokázala. Žalobkyně, resp. její právní zástupce, se k nařízenému jednání nedostavila a soud jí tedy nemohl poučit dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o povinnosti tvrdit a prokázat shora uvedenou skutečnost. V žalobě žalobkyně žádná tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované neuvedla.10. S ohledem na to, že žalobkyně ve věci neprokázala, že při sjednávání smlouvy byla splněna její zákonná povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka, je tak tato smlouva dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.11. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobkyně bylo prokázáno, že vyplatila z titulu sjednané smlouvy o úvěru žalované částku , částka, , přičemž nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobkyni čehokoli vrátila. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši , částka, . Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne , datum, , tedy od marného uplynutí lhůty k úhradě stanovené žalované v předžalobní upomínce při použití § 573 o.z. Soud tak v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).12. Lhůtu k plnění soud žalované stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. věta před středníkem, když neshledal důvodu pro jiný postup.13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky , částka, , v částce , částka, byla úspěšná žalovaná. Rozdíl v úspěchu účastníků tak činí 53,85 % ve prospěch žalobkyně. V tomto rozsahu má tak právo na náhradu svých účelně vynaložených nákladů řízení a náhradu za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Účelně vynaložené náklady žalobkyně přestavuje zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, ; advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), výzva k plnění, návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.), přičemž mimosmluvní odměna za tyto tři úkony právní služby činí 3 x , částka, (§ 7 bod 5 a.t.); paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x , částka, (§ 13 odst. 4 a.t.); náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. činí , částka, . Celkem tak účelně vynaložené náklady žalobkyně činí , částka, , z nichž má nárok na jejich náhradu rozsahu 53,85 %, tedy ve výši , částka, , a to k rukám advokáta žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).