5 C 169/2021-57 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum], se domáhal žalobce na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, které v petitu návrhu specifikoval. Konstatoval, že žalovaná byla na základě usnesení Okresního soudu v Lounech ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 35 D 15/2009-18 a nájemní smlouvy ze dne [datum] členem žalobce a nájemcem bytu žalobce [číslo] o velikosti 2+1 v domě [adresa] v [obec], ulice [ulice]. Rozhodnutím představenstva žalobce ze dne [datum] byla žalovaná vyloučena z členství v družstvu. Toto rozhodnutí bylo žalované [datum] uloženo na poště. V souladu s článkem 113 odst. 4 c) stanov žalobce byla zásilka uložena [datum] na poště a doručena žalované [datum]. Uvedeným rozhodnutím o vyloučení z členství v družstvu zanikla žalované ze zákona nájem předmětného bytu. Podle nájemní smlouvy byla žalovaná povinna hradit měsíčně vždy nejpozději do 20 dne měsíce, za který se platí nájemné, nájemné vy výši [částka] měsíčně a zálohy na služby ve výši [částka] měsíčně. Žalovaná za období od [datum] do [datum] (zřejmě mělo být uvedeno [rok]) nezaplatila za užívání bytu ničeho, dluží tedy na náhradě za užívání bytu za každý měsíc [částka], což činí částku [částka]. Podle nájemní smlouvy byla žalovaná povinna hradit nedoplatky z vyúčtování služeb do třech měsíců po vyúčtování, a to dle článku 40 odst. 7 stanov žalobce. Na základě vyúčtování služeb za rok [rok] ze dne [datum] byla povinna uhradit nedoplatek na službách ve výši [částka]. Nedoplatek byl splatný do tří měsíců po vyúčtování, tj. do [datum], ke dni podání žaloby zbývá uhradit [částka]. Užíváním bytu bez právního důvodu v roce [rok] žalovaná spotřebovala a nezaplatila podle vyúčtování za rok [rok] ze dne [datum] služby v celkové výši [částka]. Tímto se na úkor žalobce bezdůvodně obohatila. Žalovaná uvedené částky neuhradila i přes písemnou upomínku právního zástupce žalobce ze dne [datum]. 2. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobce prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvil. Žalovaná se k jednání nedostavila, neomluvila, byť žalobu současně s předvoláním osobně převzala dne [datum]. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., jednal v nepřítomnosti obou účastníků, když zároveň u obou z nich byla zachována deseti denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.. 3. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalované nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům. 4. Z informace o jednotce bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem jednotky [číslo] v budově [adresa] v k. ú. [obec] zapsané na LV [číslo] (dále jen předmětný byt). Ze sdělení pověřeného soudního komisaře [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná nabyla do svého vlastnictví, jako pozůstalá vnučka [jméno] [příjmení], zůstatkovou hodnotu členského podílu družstevního bytu [číslo] tedy předmětného bytu, a to dle usnesení Okresního soudu v Lounech č. j. 35 D 15/2009 – 18 ze dne [datum rozhodnutí], právní moc [datum]. Žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] nájemní smlouvu, na základě které byl dán předmětný byt o velikosti 2+1 do nájmu žalované na dobu neurčitou, když výše nájmu, jakož i záloh na služby byla stanovena podle čl. 47 stanov žalobce a jejich předpis tvořil přílohu nájemní smlouvy (uvedené bylo prokázáno obsahem nájemní smlouvy). Z předpisu nájemného a záloh na služby byla zjištěna výše měsíčního nájemného [částka] a výše měsíčních záloh [částka] splatných vždy do dvacátého dne běžného měsíce. Z rozhodnutí představenstva žalobce ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná byla vyloučena z členství v družstvu, protože neplnila nájemné a zálohy na služby poskytované s užíváním bytu, při čemž dluh převyšoval částku za dobu delší než tři měsíce a činil [částka]. Rozhodnutí bylo dáno k poštovní přepravě a uloženo na poště dne [datum], jak prokázáno doručenkou. Článek 113 odst. 4 c) stanov žalobce upravil účinky doručení adresátovi pro případ, že nebyl zastižen tak, že nevyzvedne-li si člen družstva písemnost do pěti dnů od jejího uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení (prokázáno obsahem stanov). Z uvedeného soud uzavřel, že rozhodnutí představenstva bylo žalované doručeno dne [datum]. Z vyúčtování za užívání předmětného bytu za období leden [rok] – prosinec [rok] byla prokázána výše nedoplatku [částka], jehož splatnost dle stanov žalobce (konkrétně dle čl. 40 odst. 7) nastala do třech měsíců po vyúčtování. Vyúčtování bylo žalované doručováno poštou jak doloženo dodejkou, zásilka byla uložena [datum] a pátým dnem od uložení byla doručena adresátovi – žalované, tj. [datum], a to vše v souladu se stanovami žalobce, konkrétně čl. 113 odst. 4 c). Z žalobních tvrzení, která žalovaná nerozporovala, podpořených výpisem salda, vzal soud za prokázané, že žalovaná z částky [částka] uhradila část, když zbývá doplatit [částka]. Z vyúčtování za užívání předmětného družstevního bytu za období leden [rok] až prosinec [rok] byl prokázán nedoplatek ve výši [částka], jehož splatnost dle stanov nastala do třech měsíců po vyúčtování. Vyúčtování služeb bylo dáno k poštovní přepravě, uloženo na poště dne [datum], jak podpořeno dodejkou a ve světle čl. 113 stanov bylo doručeno žalované dne [datum]. Splatnost částky [částka] nastala do třech měsíců od doručení, tj. do [datum], a to v souladu s obsahem stanov. 5. Po právní stránce soud uzavřel, že žalobce je bytovým družstvem, tak jak jej vymezuje ustanovení § 727, § 728 zákona č. 90/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Žalovaná nabyla na základě pravomocného dědického rozhodnutí zůstatkovou hodnotu členského podílu předmětného družstevního bytu, stala se členkou družstevního bytu, čímž jí vzniklo právo na uzavření nájemní smlouvy podle § 733 odst. 2 uvedeného zákona. Tuto žalovaná s žalobcem uzavřela dne [datum], když předmětem nájemní smlouvy byl družstevní byt, tak jak jej vymezuje § 729 odst. 1 uvedeného zákona. Rozhodnutím představenstva žalobce o vyloučení žalované z členství v družstvu, které bylo doručeno žalované dne [datum], došlo k [datum] k zániku nájmu družstevního bytu ve smyslu § 734 odst. 3 uvedeného zákona. Pokud žalovaná předmětný družstevní byt i po datu [datum] užívala, činila pak bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., a je povinna dle § 2991 odst. 1 o. z., žalobci jako ochuzenému vydat, oč se obohatila. Toto obohacení v daném případě představuje spotřebované služby vyúčtované žalované částkou [částka], jejíž splatnost nastala [datum], jak popsáno již shora, když od [datum] se ocitla žalovaná v prodlení s úhradou peněžitého plnění dle § 1968, § 1970 o. z., a stíhá ji povinnost k úhradě úroku z prodlení, které ke dni prodlení činily 8,25% ročně v souladu s § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb.. Soud proto v rozsahu částky [částka] žalobě vyhověl, když co do úroku z prodlení 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] žalobu zamítl, jak z výroku rozsudku pod bodem III. je patrno. Splatnost částky [částka] nemohla nastat před datem [datum], aby žalobci vznikl nárok na úrok z prodlení od [datum]. 6. Soud uzavřel, že žalovaná družstevní byt užívala od [datum] minimálně do května [rok] bez právního důvodu podle § 2991 odst. 2 o. z.. Žalovaná netvrdila, nedoložila jediným důkazem, že by předmětný družstevní byt žalobci skutečně odevzdala. Žalobce proto má právo dle § 741 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů za užití § 2295 o. z. na náhradu ve výši ujednaného nájemného, tj. ve výši [částka], což za žalované období únor [rok] – květen [rok] činí částku [částka] ([anonymizováno] měsíců po [částka]). Soud proto žalobě vyhověl i co do částky [částka] a jejího příslušenství, tedy úroku z prodlení, který byl požadován vždy z částky [částka], a který má oporu v § 1968 a § 1970 o. z., a jeho výše požadovaná žalobcem v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Splatnost nájemného dle stanov a nájemní smlouvy byla určena do 20. dne běžného měsíce, proto dnem 21. v příslušném měsíci, za něž mělo být nájemné hrazeno, se ocitla žalovaná v prodlení s úhradou peněžitého plnění. 7. Jde-li o částku [částka] představující nedoplatek na vyúčtovaných službách za rok [rok], pak žalovaná jako nájemce předmětného družstevního bytu měla povinnost tento uhradit dle § [číslo] odst. 1, § 2247 o. z., žalobci. Pokud tak neučinila, stíhá ji povinnost nejen k úhradě nedoplatku, ale též k úhradě úroku z prodlení dle § 1968, § 1970 o. z.. Splatnost vyúčtování poskytnutých služeb za rok [rok] nastala [datum], jak bylo popsáno již shora. Pokud žalovaná do [datum] neplnila, dnem [datum] se ocitla v prodlení s úhradou peněžitého plnění, a stíhá ji povinnost též k úhradě úroku z prodlení. Úrok z prodlení požadovaný žalobcem odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Žalobce požadoval úrok z prodlení od data dřívějšího, tj. od [datum], soud proto žalobu zamítl v rozsahu úroku z prodlení 8,25% ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum], jak z výroku rozsudku pod bo