8 C 249/2021-115 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně podala dne [datum] v elektronické podobě u zdejšího soudu (originál podání byl doručen dne [datum]) tzv. žalobu z rušené držby, která postrádala potřebné náležitosti řádného návrhu na zahájení řízení dle § 79 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), když řádná žaloba byla soudu následně doručena dne [datum] Touto žalobou se žalobkyně domáhala ochrany rušené držby s návrhem na uložení povinností žalovanému, které jsou specifikovány ve výrocích I. a II. tohoto usnesení. V doplněném žalobním návrhu žalobkyně uvedla, že žalovaný od [datum] soustavně a svémocně ruší žalobkyni v držbě předmětné stavby ubytovacího zařízení a opakovaně se pokouší ji z držby zcela vypudit. Tato stavba, původně ve vlastnictví žalobkyně, byla dne [datum] zpeněžena ve veřejné dražbě nedobrovolné, kdy se vydražitelem stal žalovaný, přičemž žalobkyně byla následně vyzvána dražebníkem k předání předmětu dražby, jež bylo stanoveno na den [datum]. Tohoto dne na místě předmětné stavby pověřený obecný zmocněnec žalobkyně upozornil žalovaného, že žalobkyně nehodlá stavbu předat, neboť považuje uskutečněnou dražbu za neplatnou a že si tedy do vyřešení situace ohledně samotného vlastnictví stavby tuto ponechává ve své držbě. I přesto, jakožto vstřícný krok, provedl obecný zmocněnec žalobkyně žalovaného stavbou a seznámil jej s tím, kdo a na základě jakých užívacích titulů využívá její jednotlivé prostory. Učinil tak přitom i z opatrnosti pro případ, kdy by žalobkyně nebyla ve sporu o vlastnictví úspěšnou, aby tak byl žalovaný informován o jednotlivých uživatelích stavby a jejich užívacích titulech. Po absolvování prohlídky však započal žalovaný, již bez další součinnosti ze strany obecného zmocněnce žalobkyně, se zaznamenáváním stavu elektroměrů za konstatování, že se ujímá držby předmětné stavby. Obecný zmocněnec žalobkyně nato upozornil žalovaného, že se nemůže ujmout držby stavby svémocně a že by bylo zřejmě vhodné, aby případně podal proti žalobkyni žalobu na vyklizení, neboť samotné předání dražebníkem může být v případě nemovitosti považováno toliko za formalitu vyžadovanou zákonem, nejde však o fyzické předání nemovitosti, když dražebník nemá, narozdíl od movitých věcí, nemovitost tzv.„ u sebe“ a není tedy schopen ji ani fyzicky o své vlastní vůli bez součinnosti původního vlastníka předat. Obecný zmocněnec žalobkyně v této souvislosti očekával, že žalovaný jako údajný absolvent právnické fakulty bude schopen vyhodnotit, že bude-li se nadále pokoušet zmocnit držby budovy bez součinnosti žalobkyně, ba i přes její zřetelně projevený odpor, půjde o zákonem nedovolenou svépomoc, když právní řád zná instituty sloužící k řešení vzniklé situace. Samotné vlastnictví budovy žalobkyně řeší v rámci platné právní úpravy žalobou na určení nepřípustnosti prodeje zástavy spojenou se žalobou na určení neplatnosti smlouvy o úvěru v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a dále pak žalobkyně rovněž připravuje podání žaloby na určení neplatnosti dražby. Před tím, než žalovaný začal rušit držbu žalobkyně, byly jednotlivé části předmětné budovy využívány žalobkyní k jejím vlastním potřebám, příp. byly pronajímány v rámci podnikatelské aktivity dalším osobám. Dne [datum] pak začal žalovaný žalobkyni z držby stavby vypuzovat tím, že se na místo samé dostavil pan [příjmení] [příjmení], který po nájemcích jednotlivých prostor budovy jménem žalovaného požadoval podepsání nových nájemních smluv, a to i přes skutečnost, že tito disponovali platnými nájemními smlouvami uzavřenými se žalobkyní. [příjmení] [jméno] [příjmení] údajně novou nájemní smlouvu z obav podepsal, když mu bylo zvýšeno nájemné o [částka] a byla mu stanovena nová povinnost platit [částka] měsíčně za užívání společných prostor. [příjmení] [jméno] [příjmení], jinak též správkyně této budovy, a [jméno] [příjmení] novou nájemní smlouvu podepsat odmítli. Navíc jednání žalovaného, zvláště pak jednání jeho zmocněnce [jméno] [příjmení], je značně nevybíravé, když nájemcům, kteří odmítli podepsat nové nájemní smlouvy, je sdělováno, že mají podepsat smlouvu novou, nebo se vystěhovat. Tímto způsobem jsou nájemci opakovaně a se značnou intenzitou šikanováni, čímž se žalovaný pokouší o vypuzení žalobkyně z držby předmětné stavby. Žalobkyni je pak ze strany žalovaného prostřednictvím [jméno] [příjmení] opakovaně vzkazováno, aby vyklidila jí užívané prostory, přičemž žalovaný žalobkyni vyhrožuje tím, že provede vyklizení svépomocí. Dále se pak obecný zmocněnec žalobkyně dne [datum] od [jméno] [příjmení] dozvěděl, že na ní byl ze strany zmocněnce žalovaného v předchozím týdnu pod pohrůžkou násilného otevření dveří vynucen klíč k prostorám budovy, které žalobkyně využívala pro své vlastní potřeby a že tyto prostory byly žalovaným pronajaty novým nájemcům a probíhá jejich vyklizení a stavební úprava, a to i přesto, že noví nájemci byli paní [příjmení] upozorněni na probíhající spor o vlastnictví stavby a na skutečnost, že žalobkyně stavbu žalovanému nepředala a že se v jejích prostorách nachází cizí vybavení. Téhož dne se tedy obecný zmocněnec žalobkyně dostavil na místo stavby, aby obnovil držbu svépomocí ve smyslu § 1006 občanského zákoníku (dále jen o. z.). Na místě zjistil, že je téměř veškeré vybavení předmětných prostor vyházeno před domem a zcela zničeno, když se jednalo o kompletní vybavení bytu v jeho osobním vlastnictví, které měl u žalobkyně uloženo. Dále zjistil, že žalobkyni vznikla škoda přímo na stavbě, neboť bylo vyřezáno potrubí k topení a odpojen záchod. Na místě se nacházeli dva muži, kteří prováděli stavební úpravy. Na jeho dotazy mu bylo přítomným mladším mužem sděleno, že si od pana [příjmení] (správně prostřednictvím pana [příjmení] od žalovaného) pronajal byt a veškeré stavební úpravy provádí s jeho souhlasem a dále že byl panem [příjmení] instruován k tomu, aby předmětné prostory kompletně vyklidil. Obecný zmocněnec žalobkyně na místo přivolal policii a údajnému nájemci sdělil, že obnovuje držbu předmětných prostor a že hodlá vyměnit zámek ve vstupních dveřích a prostory uzamknout, což také za přítomnosti policie učinil. Taktéž údajnému nájemci sdělil, že mu umožní si vystěhovat jeho věci. Tento však ihned telefonicky kontaktoval pana [příjmení], jenž se následně dostavil na místo, kde opět zámek vyměnil. Za přítomnosti policie pak pan [příjmení] rovněž vyhrožoval obecnému zmocněnci žalobkyně, že„ vleze-li ještě jednou dovnitř, zbije ho jako psa, vynese v zubech a doláme mu všechny kosti“. Údajný nájemce nato vyklidil z předmětných prostor i poslední zbytky vybavení, které se v nich ještě nacházelo. Žalovaný se tedy osobně i prostřednictvím svého zmocněnce dopouští opakovaného rušení držby žalobkyně a snaží se značně nevybíravým způsobem o její úplné vypuzení. Žalobkyně se tedy domáhá obnovení předchozího pokojného stavu. 2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k návrhu na zahájení řízení ze dne [datum] namítl uplynutí prekluzivní lhůty k podání žaloby, jelikož pokud žalobkyně tvrdí, že žalovaný soustavně a svémocně ruší žalobkyninu držbu stavby ode dne [datum], uplynula lhůta šesti týdnů ode dne, kdy se žalobkyně dozvěděla o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší (§ 1008 občanského zákoníku), v níž lze žalobu podat, dnem [datum]. Podle podacího razítka podatelny zdejšího soudu však byla žaloba podána soudu osobně až dne [datum] a nikoliv dne [datum], jak tvrdí žalobkyně v doplnění žaloby. K samotnému meritu věci pak žalovaný uvedl, že jako vydražitel předmětu nedobrovolné dražby provedené dle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, uhradil cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě a stal se tak vlastníkem stavby, a to k okamžiku udělení příklepu, tedy ke dni [datum], když dražba proběhla řádně a plně v souladu se zákonem. Podle § 55 odst. 2 tohoto zákona je bývalý vlastník nemovitosti povinen na základě předložení potvrzení o vlastnictví a doložení totožnosti vydražitele bez zbytečného odkladu předat předmět dražby vydražiteli. Pokus o předání stavby jako předmětu dražby proběhl dne [datum], nicméně žalobkyně jako bývalý vlastník nemovitosti nesplnila svou zákonnou povinnost a stavbu žalovanému nepředala. Od této chvíle tedy žalobkyně jedná vědomě protiprávně, jelikož nemá žádný právní titul k užívání stavby a naopak neumožňuje žalovanému jako jedinému právoplatnému vlastníkovi stavby její nerušené užívání. Absence právního titulu k užívání stavby si je žalobkyně dobře vědoma, když dokonce sama uvádí, že žalovanému doporučila řešit tuto situaci podáním žaloby na vyklizení nemovitosti. Jednání žalobkyně nemůže ospravedlnit ani podaná žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy spojená se žalobou na určení neplatnosti smlouvy o podnikatelském úvěru, vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. [příjmení] stavby je žalovaný, přičemž mu náleží jak plnohodnotný výkon vlastnických práv, tak i jejich plnohodnotná ochrana. Žalobkyně rozhodně není oprávněna stavbu užívat s odkazem na probíhající nebo dokonce budoucí soudní spory. Kromě toho