5 C 97/2021-127 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že zrušené podílové spoluvlastnictví bude vypořádáno tak, že stavební parcela [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa], bude přikázána do podílového spoluvlastnictví žalovaných a všechny ostatní nemovité věci pak budou přikázány do výlučného vlastnictví žalobce, a to oproti uložení povinnosti všem účastníkům zaplatit za nabytí (spolu) vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem příslušný vypořádací podíl. Podání návrhu odůvodnil žalobce tím, že účastníci, kteří jsou v příbuzenském vztahu (1. žalovaná je sestrou žalobce a 2. žalovaná je jeho neteří), jsou podílovými spoluvlastníky těchto nemovitých věcí, s velikostí všech ideálních podílů [číslo] u žalobce, 1/4 u 1. žalované a [číslo] u 2. žalované, když na stavebních parcelách č. [rok] a č. [rok] se nachází oplocený areál se stavbami ve výlučném vlastnictví žalobce, v jehož výlučném vlastnictví je dále i oplocení areálu a zpevnění manipulačních ploch areálu silničními panely, zejména na pozemkové parcele [číslo]. Předmětné nemovité věci v areálu jsou dlouhodobě účastníky pronajímány prodejně stavebnin. Vzhledem k vyššímu věku žalobce a s přihlédnutím k jeho osobním poměrům, s cílem předejít dalšímu drobení rodinného majetku a případným z toho plynoucím majetkoprávním sporům, je dle žalobce účelné tyto nemovité věci vypořádat, a to i s přihlédnutím k tomu, že již v současnosti vznikají při správě majetku nesrovnalosti mezi účastníky vyplývající ze skutečnosti, že pozemky v oploceném areálu jsou ve spoluvlastnictví účastníků, zatímco stavby na nich umístěné, včetně oplocení a zpevnění ploch silničními panely, jsou ve výlučném vlastnictví žalobce, přičemž vzájemné vztahy mezi spoluvlastníky, resp. zejména vztah mezi žalobcem a správcem majetku žalovaných, tj. manželem 1. žalované, nejsou dobré a vzájemná komunikace je tak velmi obtížnou. Žalobce se před podáním žaloby neúspěšně pokusil o dosažení dohody se žalovanými, které však v konečném důsledku jeho návrh odmítly, a to zejména poukazem na jeho minoritní spoluvlastnický podíl. Dle názoru žalobce přitom není reálné rozdělení věcí účelným s ohledem na funkční celek všech pozemků, který tvoří (s výjimkou stavební parcely [číslo] jejíž součástí je stavba, nacházející se v jiné části města Klatovy). Žalobci se nejvhodnějším způsobem vypořádání spoluvlastnictví k pozemkům tvořícím areál prodejny stavebnin jeví s ohledem na účelné využití majetku z jeho strany přikázání těchto věcí za náhradu do výlučného vlastnictví žalobce, neboť na stavebních pozemcích č. [rok] a č. [rok] stojí stavby v jeho výlučném vlastnictví, a proto by v tomto případě mohlo dojít k dosažení ideálního stavu, tzn. ke sjednocení vlastnického práva k pozemku i ke stavbě, s tím, že zbývající pozemkové parcely [číslo] [číslo] tvoří s těmito stavebními pozemky jeden funkční celek, kdy vzhledem k hospodářskému využití a ekonomické rentabilitě (jedná se o průmyslový areál) by bylo vhodné, aby majetek nebyl dále štěpen a jeho celistvost tak zůstala zachována. Předmětné pozemky byly získány jako náhrada v restitučním řízení v roce 2001, přičemž žalobce poté na vlastní náklady získal do svého vlastnictví stavby umístěné na pozemcích v areálu v dražbě od původního vlastníka Stavebního podniku [obec], s.p., v likvidaci. Na úhradě kupní ceny za tyto stavby se kromě žalobce nikdo jiný, tj. ani žalované, nepodílel. Žalobce pak i nadále činil kroky směřující ke zvelebení a rekonstrukci celého areálu tak, aby jeho finanční výnosnost byla co nejvyšší, z čehož bezvýhradně profitovaly z titulu podílu z nájemného i žalované, přestože se na proměně areálu finančně ani jinak nepodílely, narozdíl od žalobce, jenž za rekonstrukci areálu zaplatil bezmála [částka], jelikož kromě stavební úpravy budovy na stavební parcele č. [rok] nechal do této zavést vodu a plyn, provedl výměnu plotu podél železniční tratě, zasklení oken ve skladové hale, nechal zrekonstruovat železné a dřevěné prvky v areálu a provedl další drobné činnosti. V souladu se soudní praxí se přitom za účelné využití věci při rozhodování o způsobu vypořádání považuje i údržba a oprava věci. Navíc je žalobce k předmětným pozemkům citově vázán, protože se jedná o zbytky majetku po jeho předcích, jejichž část zahynula v koncentračních táborech a žalobce již od počátku projevuje silnou vůli tento majetek obhospodařovat a spravedlivě rozšiřovat i pro další potomky. 2. Žalované ve svém písemném vyjádření k návrhu na zahájení řízení uvedly, že žaloba v podstatě není důvodnou, jelikož žalobce jejím podáním sleduje pouze zištný cíl, neboť je významně minoritním podílovým spoluvlastníkem dosud společných nemovitých věcí. Žalované však nechtějí bránit žalobci v odchodu ze spoluvlastnického vztahu a vyjádřily tak ochotu vypořádat jeho menšinové spoluvlastnické podíly, když poukázaly na to, že žalobce evidentně nemá k předmětným nemovitým věcem ten správný vlastnický vztah, protože nežádá o jejich přikázání do svého vlastnictví (pokud jde o nemovitou věc na [anonymizováno] náměstí v [obec]). Žalované tedy souhlasily s tím, aby bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví účastníků ke stavební parcele [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa] v [ulice] ulici ([ulice]) v [obec] a aby toto spoluvlastnictví bylo vypořádáno tak, že uvedená stavební parcela, jejíž součástí je stavba [adresa], bude přikázána do podílového spoluvlastnictví obou žalovaných. Pokud však jde o zbývající nemovité věci, nacházející se v areálu prodejny stavebnin, žalované s návrhem žalobce na vypořádání spoluvlastnictví tak, že by tyto pozemky byly za náhradu přikázány do jeho výlučného vlastnictví, nesouhlasily, a to s odůvodněním, že dle jejich názoru jsou příslušné pozemky reálně dělitelné, při zohlednění dosavadních spoluvlastnických podílů. Žalované v této souvislosti poznamenaly, že žalobce, zřejmě i s ohledem na svůj věk, nechce nemovité věci vlastnit, nýbrž je chce prodat, přičemž žalované by měly zájem o získání i těchto pozemků do svého vlastnictví. Poukázaly přitom na skutečnost, že každou nemovitou věc je třeba posuzovat jako samostatný předmět sporu a u každé z nich je proto nutné zabývat se možností jejího reálného dělení. Teprve poté lze uvažovat i o způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví. Menšinový podíl žalobce je však dle žalovaných tak výrazně menšinovým, že přikázání oddělené části sporných nemovitých věcí, odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu, není možné označit za účelné využití věci. Žalované nicméně nevyloučily možnost mimosoudního vyřízení věci. 3. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 4. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 5. Předloženým výpisem z katastru nemovitostí, vedeným Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy, pro obec a katastrální území Klatovy, list vlastnictví [číslo] bylo v řízení prokázáno, že všichni tři účastníci jsou evidováni jako podíloví spoluvlastníci pozemku st. parc. [číslo] o celkové výměře 590 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] (víceúčel), stojící na této stavební parcele a dále pozemku st. parc. č. [rok] o celkové výměře 163 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), na němž stojí stavba průmyslového objektu, zapsaná na listu vlastnictví [číslo] pozemku st. parc. č. [rok] o celkové výměře 376 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), na němž stojí další stavba průmyslového objektu, zapsaná na listu vlastnictví [číslo] pozemku parc. [číslo] o celkové výměře 2635 m2 (ostatní plocha, se způsobem využití jako manipulační plocha) a pozemku parc. [číslo] o celkové výměře 25 m2 (ostatní plocha, se způsobem využití jako manipulační plocha), a to s velikostí podílu [číslo] u žalobce, 1/4 u 1. žalované a [číslo] u 2. žalované. Výlučným vlastníkem obou uvedených staveb průmyslových objektů, jakož i vlastníkem zbývající stavby průmyslového objektu, postavené na pozemku st. parc. č. 1935, které jsou součástí uceleného areálu prodejny stavebnin, je žalobce, jak bylo prokázáno předloženým výpisem z katastru nemovitostí, list vlastnictví [číslo] když žalobce tyto stavby nabyl do svého vlastnictví na základě dražby konané dne [datum] v souladu se zákonem č. 26/2000 Sb., jak vyplynulo z obsahu tohoto výpisu a ze žalobcem předloženého potvrzení dražebníka o nabytí vlastnictví ze dne [datum]. Umístění veškerých předmětných nemovitých věcí je