8 C 313/2021-70 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a dále částku smluvní pokuty ve výši [částka]. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se stala věřitelem pohledávky za žalovanou, která vznikla společnosti [právnická osoba], a to na základě smlouvy o úvěru, uzavřené v elektronické podobě, kterou tato obchodní společnost uzavřela se žalovanou dne [datum], jejíž nedílnou součástí byly příslušné obchodní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy poskytla uvedená právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splatit formou 36 pravidelných měsíčních splátek po [částka]. Žalovaná se tak spolu s jistinou úvěru zavázala splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši [částka] Celkem se tedy žalovaná zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši [částka]. Dne [datum] pak byla mezi totožnými smluvními subjekty uzavřena druhá smlouva o úvěru téhož čísla, která však byla technicky pouze dodatkem první smlouvy ze dne [datum]. Na základě tohoto dodatku byl předchozí závazek na základě dohody smluvních stran upraven tak, že jistina úvěru nově činila částku [částka], kterou se žalovaná zavázala splatit formou 35 pravidelných měsíčních splátek po [částka]. Žalovaná se tak spolu s jistinou úvěru zavázala splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši [částka] Celkem se tedy žalovaná zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši [částka], a to nejpozději ke dni splatnosti poslední splátky úvěru, tj. ke dni [datum]. Žalovaná však sjednané splátky úvěru nehradila řádně a včas, v důsledku čehož úvěrující společnost využila svého smluvního oprávnění a úvěr ke dni [datum] tzv. zesplatnila. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit i smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a rovněž i povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla postoupena stávající žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek, s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaná tedy měla ke dni postoupení pohledávky dlužit z uvedeného titulu celkovou částku ve výši [částka], sestávající z nesplacené jistiny ve výši [částka], z paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši [částka] a ze smluvní pokuty ve výši [částka]. Nad rámec postoupených částek žalobkyně dále žalobou požadovala i přiznání kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z jistiny pohledávky [částka] za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a tento úrok z prodlení z jistiny [částka] za období ode dne následujícího po dni účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum], do zaplacení. Rovněž tak nad rámec uvedených nároků žalobkyně požadovala po žalované i zaplacení náhrady za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky v celkové výši [částka]. 2. Ještě před konáním ústního jednání ve věci samé žalobkyně k výzvě soudu písemným podáním ze dne [datum] doplnila tvrzení o tom, že žalovaná na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] čerpala úvěr ve výši [částka], který byl téhož dne poukázán na účet žalované, přičemž smluvním dodatkem ze dne [datum] byla pouze změněna splatnost celého úvěru. Žalovaná přitom měla právní předchůdkyni žalobkyně uhradit pouze částku v celkové výši [částka], žalobkyni samotné pak již nezaplatila částku žádnou. Vzhledem k tomu, že žalobkyně, jak sama uvedla, nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr, rozhodla se všechny platby žalované ve výši [částka] alokovat na úhradu jistiny ve výši [částka]. Podáním ze dne [datum] se tudíž žalobkyně následně vůči žalované domáhala již pouze zaplacení rozdílové částky ve výši [částka] ([částka] – [částka]) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, dále částky kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a částky nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do jistiny ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, dále co do kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a co do smluvní pokuty ve výši [částka], proto vzala žalobkyně podanou žalobu ještě dříve, než začalo jednání, zčásti zpět. 3. Žalovaná při jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne [datum], k podanému návrhu na zahájení řízení uvedla, že rozhodnutí o něm ponechává na úvaze soudu, když potvrdila, že jí byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta úvěrová částka ve výši [částka], přičemž ona sama jí zaplatila celkovou částku ve výši [částka], přičemž pouze dále v této souvislosti, pokud jde o část požadovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky za údajnou návštěvu pověřeného terénního pracovníka, účtovaných částkou [částka], popřela, že by se taková návštěva uskutečnila. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 6. Z předložené smlouvy o úvěru splatném ve splátkách [číslo] uzavřené nejdříve s datem [datum] a následně ve finální podobě s datem [datum] mezi společností [právnická osoba] jako úvěrujícím na straně jedné a žalovanou jako úvěrovaným na straně druhé, vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované neúčelový spotřebitelský úvěr v částce [částka], za což se žalovaná zavázala zaplatit uvedené společnosti celkovou částku ve výši [částka], a to formou 36 pravidelných měsíčních splátek ve výši [částka]. Úroková sazba byla sjednána ve výši 63,39 % ročně. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly předložené Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách (IL 2019 [číslo]). V řízení bylo dále prokázáno, že sjednaná částka úvěru v celkové výši [částka] byla žalované poukázána převodem na její bankovní účet dne [datum]. V řízení bylo učiněno nesporným, že žalovaná z titulu výše uvedené smlouvy o úvěru uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkovou částku ve výši [částka], když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak. Žalovaná své smluvní povinnosti řádně neplnila, jak bylo v řízení prokázáno předloženými dopisy právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] a ze dne [datum], v důsledku čehož uvedená společnost předloženým dopisem ze dne [datum] využila svého smluvního oprávnění a úvěr žalované tzv. zesplatnila a vyzvala ji k okamžité úhradě celé částky, která byla žalované poskytnuta a dosud z její strany nebyla splacena, a to včetně splatných úroků a sankcí. Aktivní legitimace stávající žalobkyně v řízení o nárocích vyplývajících z uzavřené smlouvy o úvěru byla v řízení prokázána předloženou Dohodou o postoupení pohledávek, uzavřenou s účinností od [datum] mezi obchodní společnostní [právnická osoba] jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno předloženým dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum]. 7. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotné smlouvy o úvěru, když již jen s ohledem na deklarovanou výši sjednaných nákladů úvěru v podobě úroku ve výši 63,39 % ročně dospěl k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a to jako celek, pro její rozpor s dobrými mravy v souladu s § 580 odst. 1 o. z., podle něhož neplatným je kromě jiného právní jednání, které se příčí dobrým mravům. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. V posuzované věci byla mezi smluvními subjekty úvěrová smlouva uzavřena jako smlouva spotřebitelská v souladu s § 1810 a násl. o. z., když ustanovení § 1813 o. z. přímo výslovně zakazuje ve spotřebitelských smlouvách, tj. ve smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem, ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem dobré víry značnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i b