8 C 10/2023-51 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 14 008,91 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 703,52 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 777,20 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 288 Kč a dále částku smluvní pokuty ve výši 2 185,39 Kč. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se stala věřitelem pohledávky za žalovanou, která vznikla společnosti [právnická osoba], a to na základě písemné Smlouvy o úvěru [číslo] kterou tato obchodní společnost uzavřela se žalovanou dne [datum]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla uvedená právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to formou úvěru v hotovosti v místě bydliště žalované, což žalovaná potvrdila svým vlastnoručním podpisem smlouvy, když spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně příslušenství v celkové výši 12 888 Kč, zahrnující kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. Celkovou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, přičemž poslední splátku byla povinna zaplatit nejpozději do [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když uhradila pouze částku ve výši 2 000 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalované hradit splátky řádně a včas pak vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně také právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla postoupena stávající žalobkyni na základě Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Pro účely soudního řízení se přitom žalobkyně rozhodla uplatnit pouze nárok na zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši 14 008,91 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení z této částky ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum], do zaplacení, dále nárok na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 703,52 Kč za období následující po splatnosti poslední splátky, tj. od [datum], do [datum], dále nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku v celkové výši 12 777,20 Kč, představovaného součtem nesplaceného úroku ve výši 1 255,87 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 822,89 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 293,96 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 2 506,37 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 898,11 Kč. Rovněž tak žalobkyně uplatnila nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 288 Kč, a to za celkem 4 odchozí (spojené) telefonické hovory (4 x 72 Kč) a dále nárok na zaplacení výše uvedené smluvní pokuty ve výši 2 185,39 Kč, požadované ve prospěch žalované z částky dlužné jistiny 14 008,91 Kč pouze za období od [datum] do [datum]. 2. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaná nedostavila ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvila či z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalované řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 5. Z předložené Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] na straně jedné a žalovanou na straně druhé, vzal soud za prokázané, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr v částce 15 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit uvedené společnosti a zaplatit jí dále pevně stanovený úrok ve výši 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a úhradu za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti žalované ve výši 2 700 Kč. Žalovaná se tak uvedenou smlouvou zavázala právní předchůdkyni žalobkyně k zaplacení celkové částky ve výši 27 888 Kč (úvěr 15 000 Kč + náklady spotřebitelského úvěru 12 888 Kč), a to formou 14 měsíčních splátek po 1 992 Kč. První splátka přitom byla splatnou do 1 měsíce od podpisu smlouvy a každá následující splátka pak vždy do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Pro případ nezaplacení jakékoliv splátky řádně a včas byla smlouvou sjednána povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, a to za každý den prodlení s tím, že smluvní pokuta je splatnou v den následující po dni prodlení. Podpisem uvedené smlouvy pak žalovaná potvrdila, že převzala v místě svého bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byl předložený předpis splátek. Žalovaná přitom právní předchůdkyni žalobkyně zaplatila z titulu úvěrové smlouvy dle žalobních tvrzení pouze částku v celkové výši 2 000 Kč. Aktivní legitimace stávající žalobkyně v řízení o nárocích vyplývajících z uzavřené smlouvy o úvěru byla v řízení prokázána Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou v souladu s předchozí rámcovou smlouvou dne [datum] mezi obchodní společnostní [právnická osoba] jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, ve spojení se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky pak bylo žalované oznámeno předloženým dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum]. 6. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotné smlouvy o úvěru, když již jen s ohledem na deklarovanou výši sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru v celkové výši 12 888 Kč dospěl k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a to jako celek, pro její rozpor s dobrými mravy v souladu s ustanovením § 580 odst. 1 o. z., podle něhož neplatným je kromě jiného právní jednání, které se příčí dobrým mravům. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. V posuzované věci byla mezi smluvními subjekty smlouva o úvěru uzavřena jako smlouva spotřebitelská v souladu s § 1810 a násl. o. z., když ustanovení § 1813 o. z. přímo výslovně zakazuje ve spotřebitelských smlouvách, tj. ve smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem, ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem dobré víry značnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tzn. z úřední povinnosti. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být rovněž i podle Směrnice Rady č. 93/13 EHS ze dne [datum] a podle judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Článek 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak je zřejmé z textace předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovaly konkrétní částky a údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smlouvy v tomto směru nemohla nijak ovlivnit. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu (právního jednání). Dle již ustálené judikatury jsou„ dobré mravy“ souhrnem společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv„ dobrých mravů“ musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký