8 C 213/2023-45 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 16 660 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 308,82 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 459,47 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 22,08 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se stala věřitelem pohledávky za žalovanou, která vznikla společnosti [právnická osoba], a to na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou tato obchodní společnost uzavřela se žalovanou dne [datum]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla uvedená právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, přičemž v souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Při uzavření smlouvy si dále žalovaná ve smlouvě zvolila doplňkové služby, za něž se zavázala zaplatit poplatek ve výši 240 Kč (poplatek za životní pojištění) a ve výši 540 Kč (poplatek za asistenční služby). Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 313 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy, když poslední platba byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla postoupena stávající žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkovou částku ve výši 2 520 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně již ničeho uhrazeno. Žalovaná tedy má dlužit žalobkyni z uvedeného titulu celkovou částku ve výši 16 600 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 6 660 Kč. Dále pak má žalovaná dlužit žalobkyni kapitalizovaný úrok ve výši 2 459,47 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 308,82 Kč, úrok ve výši 22,08 % ročně z dlužné jistiny 10 000 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z téže dlužné jistiny 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. Kapitalizovaný úrok v částce 2 459,47 Kč představuje úrok ve výši 22,08 % ročně, počítaný z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od [datum] do data postoupení [datum]. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 308,82 Kč představuje zákonný úrok z prodlení počítaný opět z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od [datum] do data postoupení [datum]. 2. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaná nedostavila ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvila či z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalované řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 5. Z předložené Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] na straně jedné a žalovanou na straně druhé, vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr v částce 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit uvedené společnosti a zaplatit jí dále pevný úrok ve výši 2 000 Kč, administrativní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, poplatek za životní pojištění ve výši 240 Kč a poplatek za asistenční služby ve výši 540 Kč. Žalovaná se tedy zavázala právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkovou částku ve výši 18 780 Kč, a to formou 60 týdenních splátek po 313 Kč Celkem měla žalovaná dle tvrzení žalobkyně z titulu výše uvedené smlouvy uhradit pouze částku ve výši 2 520 Kč. Aktivní legitimace stávající žalobkyně v řízení o nárocích vyplývajících z uzavřené smlouvy byla v řízení prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou dne [datum] mezi obchodní společnostní [právnická osoba] jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, a to ve spojení se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno předloženým dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum]. 6. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotné smlouvy o spotřebitelském úvěru, když již jen s ohledem na deklarovanou výši celkových sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru ve výši 8 000 Kč (bez poplatků za pojištění a asistenční služby) dospěl k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a to jako celek, pro její rozpor s dobrými mravy v souladu s § 580 odst. 1 o. z., podle něhož neplatným je kromě jiného právní jednání, které se příčí dobrým mravům. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. V posuzované věci byla mezi smluvními subjekty smlouva uzavřena jako smlouva spotřebitelská v souladu s § 1810 a násl. o. z., když ustanovení § 1813 o. z. přímo výslovně zakazuje ve spotřebitelských smlouvách, tj. ve smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem, ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem dobré víry značnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tzn. z úřední povinnosti. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být rovněž i podle Směrnice Rady č. 93/13 EHS ze dne [datum] a podle judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Článek 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak je zřejmé z textace předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovaly konkrétní částky a údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smlouvy v tomto směru nemohla nijak ovlivnit. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu (právního jednání). Dle již ustálené judikatury jsou„ dobré mravy“ souhrnem společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv„ dobrých mravů“ musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. 7. V daném případě se žalovaná jako spotřebitel předmětnou smlouvou zavázala právní předchůdkyni žalobkyně k zaplacení nákladů spotřebitelského úvěru (bez uvedených poplatků v souhrnné výši 780 Kč) v celkové výši 8 000 Kč (úrok 2 000 Kč + administrativní poplatek 2 000 Kč + odměna za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč), tzn. že výše těchto nákladů činí 80 % výše samotné poskytnuté úvěrové částky, když pouze částka odměny za hotovostní inkaso splátek, k jejímuž zaplacení byla žalovaná nucena se zavázat, pokud chtěla úvěr získat, dosahuje 40 % výše úvěrové částky. Takto sjednanou výši odměny za poskytnutí peněžních prostředků je nutné d