8 C 323/2022-51 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku v celkové výši 54 509,37 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 38 251 Kč od [datum] do zaplacení. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že jakožto nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru uzavřela dne [datum] se žalovanou Smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž součástí byly Obchodní podmínky, na základě níž byla žalované žalobkyní dne [datum] vyplacena zápůjčka ve výši 15 000 Kč, s tím, že žalovaná se v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zavázala zaplatit žalobkyni celkovou částku ve výši 52 915 Kč, tedy vrátit zapůjčenou jistinu zápůjčky a zaplatit celkové náklady zápůjčky, tj. obchodní úrok ve výši 22 915 Kč a administrativní poplatek ve výši 15 000 Kč, a to v 59 měsíčních splátkách po 882 Kč a v závěrečné splátce ve výši 877 Kč. Splatnost první splátky byla dohodnuta dnem [datum]. Žalovaná však platby dle předmětné smlouvy hradila pouze částečně a je tak v prodlení s hrazením svých závazků. S ohledem na prodlení žalované žalobkyně neuhrazenou část jistiny zápůjčky v souladu s uzavřenou smlouvou zesplatnila, a to ke dni [datum]. Žalobkyně tak eviduje za žalovanou pohledávku v celkové výši 54 509,37 Kč. Na jistině zápůjčky žalovaná do dne zesplatnění zaplatila 141 Kč, tzn. že neuhrazená jistina zápůjčky ke dni zesplatnění činila částku 14 859 Kč. Ode dne zesplatnění žalovaná z dlužné nesplacené části jistiny zápůjčky již neuhradila žádnou částku. Na neuhrazených obchodních úrocích eviduje žalobkyně za žalovanou pohledávku ve výši 21 792 Kč, neboť z celkové částky 22 915 Kč žalovaná do dne zesplatnění uhradila pouze částku ve výši 1 123 Kč. Ode dne zesplatnění pak žalovaná opět již neuhradila žádnou částku. Na neuhrazených měsíčních poplatcích za správu zápůjčky (administrativní poplatky) eviduje žalobkyně za žalovanou pohledávku ve výši 1 000 Kč, neboť na administrativních poplatcích za dobu do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky, následující po datu zesplatnění, měla žalovaná uhradit celkem 1 500 Kč, z čehož však uhradila pouze částku ve výši 500 Kč, když ode dne zesplatnění pak již rovněž nezaplatila žádnou částku. Za dobu do zesplatnění pak žalobkyni dále vzniklo vůči žalované právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z neuhrazených splátek v celkové částce 28,76 Kč a za dobu od zesplatnění do data [datum] pak žalobkyni vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z neuhrazených částí zápůjčky v celkové výši 8 729,61 Kč, tzn. že za dobu do data [datum] žalobkyně požaduje po žalované úrok z prodlení v souhrnné celkové výši 8 758,37 Kč. Žalované dále z důvodu prodlení se splácením jakékoliv splátky nebo její části vznikla povinnost zaplatit žalobkyni sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky za dobu do zesplatnění smlouvy o zápůjčce, uplatněnou žalobkyní v částce 599 Kč. Současně žalobkyni vzniklo vůči žalované i právo na zaplacení smluvní pokuty za porušení povinnosti uhradit dluh po zesplatnění, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, uplatněnou žalobkyní za dobu od zesplatnění smlouvy o zápůjčce do data [datum] v celkové výši 6 901 Kč. Za dobu do zesplatnění a za dobu po zesplatnění tak žalované z výše uvedených smluvních pokut vznikla povinnost k úhradě celkové částky ve výši 7 500 Kč. Konečně pak žalobkyni vzniklo i právo na úhradu sjednaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky, požadovaných v celkové částce 600 Kč, když tato částka fakticky odpovídá skutečným nákladům na odeslání všech písemných upomínek před zesplatněním a po zesplatnění. Celková žalovaná jistina ve výši 54 509,37 Kč je tedy tvořena součtem uvedených dlužných částek neuhrazené jistiny zápůjčky ve výši 14 859 Kč, neuhrazeného obchodního úroku ve výši 21 792 Kč, neuhrazených administrativních poplatků ve výši 1 000 Kč, neuhrazeného zákonného úroku z prodlení v celkové výši 8 758,37 Kč, neuhrazených smluvních pokut v celkové výši 7 500 Kč a neuhrazených nákladů spojených s uplatněním pohledávky v celkové výši 600 Kč. Jelikož žalovaná nesplnila povinnost uhradit dluh z nesplacených částí zápůjčky ani ke dni [datum], požaduje žalobkyně podanou žalobou i úhradu zákonného úroku z prodlení z aktuální výše neuhrazených částí zápůjčky v celkové výši 38 251 Kč (14 859 Kč + 21 792 Kč + 1 000 Kč + 600 Kč) i za dobu od [datum] do zaplacení. 2. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaná nedostavila ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvila či z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalované řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 4. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 5. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 6. Z předložené písemné Smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou, vzal soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky bez účelového vázání na dobu určitou ve výši 15 000 Kč s pevně stanoveným úrokem ve výši 22 915 Kč a s administrativním poplatkem v celkové výši 15 000 Kč (60 x 250 Kč). Celkové náklady zápůjčky (spotřebitelského úvěru) tedy dosahovaly výše 37 915 Kč. Žalovaná se tak uvedenou smlouvou zavázala žalobkyni k úhradě celkové částky ve výši 52 915 Kč (zápůjčka 15 000 Kč + obchodní úrok 22 915 Kč + administrativní poplatek 15 000 Kč), a to formou 60 pravidelných měsíčních splátek po 882 Kč s tím, že poslední 60. splátka činila 877 Kč, splatných počínaje dnem [datum] vždy nejpozději do 24. dne každého kalendářního měsíce. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly předložené Obchodní podmínky pro poskytování spotřebitelského úvěru, účinné od 1. 9. 2018, dále Sazebník úroků, poplatků a smluvních pokut žalobkyně a Splátkový kalendář Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Z předloženého výpisu z účtu žalobkyně vzal soud dále za prokázané, že sjednaná částka zápůjčky ve výši 15 000 Kč byla žalované poukázána na jí sdělené číslo bankovního účtu dne [datum]. Předloženým Vyčíslením pohledávky ze smlouvy [číslo] ke dni [datum] a rovněž předloženým Přehledem úhrad splátek bylo dále prokázáno, když v řízení nebyl v tomto ohledu relevantním způsobem tvrzen či prokázán případný opak, že žalovaná z titulu uzavřené smlouvy uhradila žalobkyni dne [datum] pouze celkovou částku ve výši 1 764 Kč. S ohledem na skutečnost, že na majetek žalované bylo po uzavření smlouvy o zápůjčce zahájeno insolvenční řízení, prohlásila žalobkyně následně předloženým dopisem ze dne [datum] v souladu s čl. 15 obchodních podmínek nesplacenou část jistiny zápůjčky, včetně příslušenství, za splatnou a vyzvala žalovanou k úhradě vyčíslené dlužné částky nejpozději do [datum]. 7. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotné smlouvy o zápůjčce (spotřebitelském úvěru), když již jen s ohledem na výši sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru v podobě obchodního úroku a administrativního poplatku v souhrnné výši 37 915 Kč dospěl k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a to jako celek, pro její rozpor s dobrými mravy v souladu s ustanovením § 580 odst. 1 o. z., podle něhož neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. V posuzované věci byla mezi smluvními subjekty smlouva uzavřena jako smlouva spotřebitelská v souladu s § 1810 a násl. o. z., když ustanovení § 1813 o. z. přímo výslovně zakazuje ve spotřebitelských smlouvách, tj. ve smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem, ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem dobré víry značnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tzn. z úřední povinnosti. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být rovněž i podle Směrnice Rady č. 93/13 EHS ze dne [datum] a podle judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Syst