12 C 396/2020-37 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 12.922,60 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 06.09.2017 mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], že pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] dne 20.01.2020. 2. Žalobkyně se dále podanou žalobou domáhala zaplacení částky 18.721 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 21.06.2017 mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], že pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] 20.01.2020. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústnímu jednání nařízenému na den 20.04.2021 se bez předchozí řádné omluvy nedostavila, soud proto projednal a rozhodl věc v její nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Soud provedl důkaz smlouvami o zápůjčce ze dne 06.09.2017 a ze dne 21.06.2017, včetně smluvních podmínek, zákaznickými kartami ze dne 06.09.2017 a 21.06.2017, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.01.2020, předžalobní výzvou ze dne 23.04.2020 a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 5. Dne 06.09.2017 byla mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 8.000 Kč a žalovaná se ji zavázala právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7.233 Kč ve formě 60 týdenních splátek po 254 Kč (poslední splátka ve výši 247 Kč). RPSN byla ve smluvních podmínkách vyčíslena sazbou 246,19 %. Žalovaná splátky řádně nehradila, právnímu předchůdci žalobkyně uhradila na splátkách celkem částku 2.310,40 Kč, kterou právní předchůdce žalobkyně započetl v částce 1.732,12 Kč na souhrnný poplatek a v částce 578,28 Kč na jistinu. Ze zákaznické karty ze dne 06.09.2017 vyplněné žalovanou soud zjistil, že uvedla svůj měsíční příjem ve výši 9.000 Kč, dále vyplnila do kolonky„ další čisté příjmy domácnosti“ měsíční částku 15.000 Kč, aniž by bylo zřejmé o čí příjem a z jakého zdroje jde, dále uvedla své měsíční výdaje v částce 7.500 Kč. V rubrice„ ověřené dokumenty“ měla žalovaná uvést, jaký dokument předkládá, označila svoji pracovní smlouvu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.01.2020 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Dopisem ze dne 23.04.2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu ve lhůtě do 30.04.2020. 6. Dne 21.06.2017 byla mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 15.000 Kč a žalovaná se ji zavázala právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13.125 Kč ve formě 60 týdenních splátek po 469 Kč (poslední splátka ve výši 454 Kč). RPSN byla ve smluvních podmínkách vyčíslena sazbou 234,69 %. Žalovaná splátky řádně nehradila, právnímu předchůdci žalobkyně uhradila na splátkách celkem částku 9.404 Kč, kterou právní předchůdce žalobkyně započetl v částce 5.398,91 Kč na souhrnný poplatek a v částce 4.005,09 Kč na jistinu. Ze zákaznické karty ze dne 21.06.2017 vyplněné žalovanou soud zjistil, že uvedla svůj měsíční příjem ve výši 8.000 Kč, dále vyplnila do kolonky„ další čisté příjmy domácnosti“ měsíční částku 8.000 Kč, aniž by bylo zřejmé o čí příjem a z jakého zdroje jde, dále uvedla své měsíční výdaje v částce 3.500 Kč. V rubrice„ ověřené dokumenty“ měla žalovaná uvést, jaký dokument předkládá, označila 3 výplatní pásky za měsíce 4-6/2017 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.01.2020 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Dopisem ze dne 23.04.2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu ve lhůtě do 30.04.2020. 7. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydržiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 9. Podle § 1815 k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 10. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 11. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 13. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 občanského zákoníku, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 8.000 Kč, resp. 15.000 Kč, a žalovaná se zavázala tyto zápůjčky včetně souhrnných poplatků splácet týdenními splátkami stanovenými ve shora citovaných smlouvách. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smluv řádně neplnila, právnímu předchůdci žalobkyně za dobu trvání smluv uhradila na dluh pouze částku 2.310,40 Kč, resp. 9.404 Kč, které právní předchůdce žalobkyně započetl zčásti na jistinu půjčky a zčásti na souhrnný poplatek. S ohledem na uvedené má žalobkyně, na niž byly pohledávky za žalovanou v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku postoupeny, nepochybně právo na vrácení jistiny, nicméně smlouvu a její jednotlivá ujednání musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu. 14. Žalobkyni nepochybně vzniklo právo na vrácení poskytnutých peněz - jistiny, nicméně smlouvu, na kterou dopadá spotřebitelské právo (§ 1810 a násl. občanského zákoníku), soud podrobil zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu. 15. V této souvislosti je otázka, zda údaj uváděný žalobní ve smluvních podmínkách o výši RPSN odpovídá skutečnosti. Podle § 10 odst. 1, odst. 2 zákona č. 145/2010 Sb. mají být zohledněny všechny náklady na úvěr, s výjimkou nákladů v návaznosti na zřízení fakultativního (běžného či úvěrového) účtu. Poplatek za hotovostní inkaso měl být součástí výpočtu nákladů na úvěr, a proto RPSN ve skutečnosti činí 219,86 % (dle http://kalkulacky.idnes.cz/cr_spotrebitelsky-uver-rpsn.php). Tato skutečnost má totiž význam pro posouzení vyváženost smluvních práv a povinností a pro závěr o případné zjevné nespravedlnosti sjednaného závazku. 16. Ústavní soud (viz nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11) uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokuta 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli. 17. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé a nehodné soudní ochrany s podmínkami posuzovaných zápůjček vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může být násobně převyšující částku poskytnutou. Smlouvy jsou jako celek neplatné pro významnou nerovnováhu vzájemných práv a povinností smluvních stran, účastníci sjednali (kromě dalšího) souhrnný poplatek ve výši 90,40 %, resp. 87,50 % jistiny dluhu, RPSN činí 246,19 %, resp. 234,69 % (tedy výrazně převyšuje obvyklé RPSN