14 C 266/2022-47 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 10.800 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalované ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 21. 7. 2016 s tím, že pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019. 2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. 4. Protože se žalovaný ve věci nevyjádřil, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyní, a to smlouvu o půjčce, smluvní podmínky, přehled plateb, smlouvu o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek a předžalobní výzvu a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 5. Dne 21. 7. 2016 uzavřeli právní předchůdce žalobkyně a žalovaná smlouvu o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobkyně vrátit ve formě 58 týdenních splátek po 240 Kč včetně úroku ve výši 1.120 Kč (23,72% ročně), poplatku za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč. Žalovaná po dobu trvání smluvního vztahu zaplatila právnímu předchůdci žalobkyně částku 3.120 Kč, kterou právní předchůdce žalobkyně započetl v částce 1.120 Kč na úrok, v částce 1.282,79 Kč na poplatek za administrativní činnost, v částce 717,21 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Dne 6. 12. 2019 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byly pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. K datu podání žaloby vyčíslila žalobkyně pohledávku za žalovanou částkou 10.800 Kč, z toho na jistině částkou 8.000 Kč a na poplatcích částkou 2.800 Kč. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: 7. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 9. Podle § [číslo] k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 10. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 11. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 13. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalované finanční prostředky ve výši 8.000 Kč a žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky splácet týdenními splátkami stanovenými smlouvou, a to včetně smluvního úroku a poplatků. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila a uhradila právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku 3.120 Kč. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni platně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku. 14. Žalobkyně má nepochybně právo na vrácení jistiny. Další ujednání smlouvy o smluvním úroku a poplatku musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele v e smyslu ust. § 1813 a násl. občanského zákoníku, která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek a zakázaných ujednání (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1814 občanského zákoníku. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 občanského zákoníku mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Smluvní ujednání odporující nejen § 1814 občanského zákoníku, ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou nemá žádné účinky, protože se k němu dle § 1815 občanského zákoníku nepřihlíží (žalovaný se tohoto ujednání nedovolává). 15. Nejprve soud zvažoval, zda smlouvy o zápůjčce jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11 (dostupné na www.usoud.cz). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokut 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli. 16. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzované smlouvy o zápůjčce vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může výrazně převyšovat částku poskytnutou. Soud zohlednil při svých úvahách, že údaj uváděný žalobní ve smluvních podmínkách o výši RPSN neodpovídá skutečnosti, neboť podle § 10 odst. 1, odst. 2 z.č. 145/2010 Sb. mají být zohledněny všechny náklady na úvěr, s výjimkou nákladů v návaznosti na zřízení fakultativního (běžného či úvěrového) účtu. S ohledem na uvedené měly být všechny dohodnuté poplatky být součástí výpočtu nákladů na úvěr, a proto RPSN ve skutečnosti činí 195,06 % (dle http://kalkulacky.idnes.cz/cr_spotrebitelsky-uver-rpsn.php), přičemž tato skutečnost má výrazné důsledky pro posouzení vyváženost smluvních práv a povinností a pro závěr o případné zjevné nespravedlnosti sjednaného závazku. Za situace, kdy RPSN činí více než 195 % %, celkové náklady zápůjčky činí 74 % poskytnuté jistiny zápůjčky při cca roční splatnosti a jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze oddělit od celku pro provázanost jednotlivých ujednání smlouvy vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením § 1813 občanského zákoníku pouze nepřihlížet dle § 1815 občanského zákoníku, je třeba smlouvu vyhodnotit jako neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle § 2 odst. 3 občanského zákoníku. [příjmení] toho právní předchůdce žalobkyně řádně neprověřil úvěruschopnost žalované, neboť údaje uváděné v kartě klienta týkající se jeho majetkových poměrů žádným způsobem neprověřoval. 17. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci si povinni vrátit vzájemně poskytnutá plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2993 občanského zákoníku. Žalované se dostalo plnění ve výši 8.000 Kč v souladu s neplatnou smlouvou, a proto je povinna poskytnuté plnění žalobkyni vrátit podle § [číslo] odst. 1, odst. 2, § 2993 věta první občanského zákoníku. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně uhradila na splátkách celkem 3.120 Kč, přiznal soud ve výroku I. tohoto rozsudku žalobkyni právo na zaplacení částky 4.880 Kč ([číslo] – [číslo] = [číslo]) spolu s úrokem z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle požadavku žalobkyně 8,05 % ročně od data následujícího po datu splatnosti dle předžalobní výzvy, tj. od 15. 5. 2020. Všechna ostatní plnění požadovala žalobkyně dle neplatné smlouvy, a proto soud ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 5.920 Kč (žalobkyní požadovaná částku [číslo] – soudem přiznaná částka 4.880 Kč = [číslo]), zákonného úroku z prodlení z částky 8.000 Kč od 8. 9. 2017