14 C 46/2022-23 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 18.170 Kč s příslušenstvím a částky 5.900 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze smluv o půjčce ze dne 14. 8. 2016 [číslo] ze dne 23. 4. 2016 [číslo] s tím, že pohledávky za žalovaným byly na žalobkyni postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019. 2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. 4. Protože se žalovaný ve věci nevyjádřil, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyní, a to smlouvy o půjčce, smluvní podmínky, přehledy plateb, smlouvu o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek a předžalobní výzvu a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 5. Dne 30. 9. 2016 uzavřeli právní předchůdce žalobkyně a žalovaný smlouvu o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobkyně vrátit ve formě 58 týdenních splátek po 365 Kč včetně úroku ve výši 1.680 Kč (23,72% ročně), poplatku za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč a poplatku za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 290 Kč. Žalovaný po dobu trvání smluvního vztahu zaplatil právnímu předchůdci žalobkyně částku 3.000 Kč, kterou právní předchůdce žalobkyně započetl v částce 1.680 Kč na úrok, v částce 537,92 Kč na poplatek za administrativní činnost, v částce 737,52 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek a v částce 44,56 Kč na životní pojištění. Dne 23. 4. 2016 uzavřeli právní předchůdce žalobkyně a žalovaný smlouvu o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobkyně vrátit ve formě 58 týdenních splátek po 300 Kč včetně úroku ve výši 1.400 Kč (23,72% ročně), poplatku za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč. Žalovaný po dobu trvání smluvního vztahu zaplatil právnímu předchůdci žalobkyně částku 11.500 Kč, kterou právní předchůdce žalobkyně započetl v částce 5.456,15 Kč na úrok a v částce 6.043,85 Kč na úrok a poplatky. Dne 29. 11. 2019 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni. K datu podání žaloby vyčíslila žalobkyně pohledávku za žalovaným ze smlouvy ze dne 14. 8. 2016 částkou 18.170 Kč, z toho na jistině částkou 12.000 Kč, na poplatku za administrativní činnost částkou 1.862,08 Kč, na poplatku za hotovostní inkaso splátek částkou 4.062,48 Kč a poplatku za životní pojištění částkou 245,44 Kč, a ze smlouvy ze dne 23. 4. 2016 částkou 5.900 Kč, z toho na jistině částkou 4.543,85 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso splátek částkou 1.356,15 Kč. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: 7. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 9. Podle § [číslo] k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 10. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 11. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 13. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny celkem dvě smlouvy o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalovanému finanční prostředky ve výši 12.000 Kč a 10.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky splácet týdenními splátkami stanovenými smlouvou, a to včetně smluvního úroku a poplatků. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smluv řádně neplnil a uhradil právnímu předchůdci žalobkyně na smlouvu o zápůjčce ze dne 14. 8. 2016 celkem částku 3.000 Kč a na smlouvu o zápůjčce ze dne 23. 4. 2016 celkem částku 11.500 Kč. Pohledávky, které jsou předmětem tohoto řízení, byly na žalobkyni platně postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku. 14. Žalobkyně má nepochybně právo na vrácení jistiny. Další ujednání smlouvy o smluvním úroku a poplatku musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele v e smyslu ust. § 1813 a násl. občanského zákoníku, která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek a zakázaných ujednání (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1814 občanského zákoníku. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 občanského zákoníku mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Smluvní ujednání odporující nejen § 1814 občanského zákoníku, ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou nemá žádné účinky, protože se k němu dle § 1815 občanského zákoníku nepřihlíží (žalovaný se tohoto ujednání nedovolává). 15. Nejprve soud zvažoval, zda smlouvy o zápůjčce jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11 (dostupné na www.usoud.cz). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokut 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli. 16. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaných smluv o úvěru vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může výrazně převyšovat částku poskytnutou. Soud zohlednil při svých úvahách, že údaj uváděný žalobní ve smluvních podmínkách o výši RPSN neodpovídá skutečnosti, neboť podle § 10 odst. 1, odst. 2 z.č. 145/2010 Sb. mají být zohledněny všechny náklady na úvěr, s výjimkou nákladů v návaznosti na zřízení fakultativního (běžného či úvěrového) účtu. S ohledem na uvedené měly být všechny dohodnuté poplatky být součástí výpočtu nákladů na úvěr, a proto RPSN ve skutečnosti činí u smlouvy o zápůjčce ze dne 14. 8. 2016 204,12 % a u smlouvy o zápůjčce ze dne 23. 4. 2016 195,06 % (dle http://kalkulacky.idnes.cz/cr_spotrebitelsky-uver-rpsn.php), přičemž tato skutečnost má výrazné důsledky pro posouzení vyváženost smluvních práv a povinností a pro závěr o případné zjevné nespravedlnosti sjednaného závazku. Za situace, kdy RPSN činí v jednom případě více než 200 % a v druhém případě více než 195 % %, celkové náklady zápůjčky činí u zápůjčky ze dne 14. 8. 2016 73,3 % a u zápůjčky ze dne 23. 4. 2016 74 % poskytnuté jistiny zápůjčky při cca roční splatnosti a jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze oddělit od celku pro provázanost jednotlivých ujednání smlouvy vedo