17 C 175/2021-17 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Předmětem řízení bylo zaplacení dluhu ze smlouvy o půjčce v částce 4.715 Kč s přísl. (zůstatek jistiny půjčky) podle Smlouvy o půjčce [číslo] která byla uzavřena právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo]) jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem dne 22. 5. 2006. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl částku 5.000 Kč. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci vrátit částku 7.410 Kč (včetně poplatku 2.410 Kč) ve formě týdenních splátek ve výši 285 Kč (26 splátek). Žalovaný uhradil částku 285 Kč, kterou právní předchůdce žalobkyně započetl na jistinu. Žalobkyně požadovala úhradu bezdůvodného obohacení (rozdílu mezi poskytnutou a vrácenou částkou) a úroku z prodlení od data splatnosti poslední splátky dluhu podle smlouvy. 2. Ze Smlouvy o půjčce ze dne 22. 5. 2006 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl při uzavření smlouvy žalovanému částku 5.000 Kč a žalovaný se ji zavázal vrátit ve formě dvaceti šesti týdenních splátek po 285 Kč, včetně poplatku za zápůjčku 2.410 Kč (ve skladbě uvedené v žalobě). Smlouva odkazovala na smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Ze smluvních podmínek k uvedené smlouvě soud zjistil, že věřitel seznámil dlužníka s výší sazby RPSN 405,2 %, dále byla ujednána zesplatnění v případě prodlení žalovaného se splácením. 3. Z dopisu ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z připojeného podacího lístku soud zjistil, že oznámení bylo poštou žalovanému odesláno 1. 2. 2021. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně pohledávku postoupil na žalobkyni. 4. Z předžalobní upomínky ze dne 29. 7. 2021 soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného o dobrovolné splnění dluhu. Z podacího lístku vyplynulo, že upomínka byla odeslána k poštovní přepravě dne 30. 7. 2021. 5. Soud za svůj skutkový závěr ve věci převzal výše uvedená skutková zjištění. S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy pro nevyváženost smluvních podmínek se soud pro nadbytečnost nezabýval zkoumáním úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobkyně (jak vyplývala ze zákaznické karty). 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům (§ 3028 odst. 3 z. č. 89/2012 Sb.): Podle § 657 z. č. 40/1964 Sb. (dále jen „o. z. 1964“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 7. Podle § 55 odst. 2 o. z. 1964 ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná. Podle § 56 odst. 1 o. z. 1964 spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 8. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu ust. § 657 o. z. 1964. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému půjčku ve výši 5.000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto půjčku splácet týdenními splátkami stanovenými smlouvou, a to včetně poplatku 2.410 Kč. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, uhradil pouze částku 258 Kč. Žalobkyně má nepochybně právo na vrácení zbytku jistiny ve výši 4.715 Kč, jak ostatně požaduje. Smluvní ujednání musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele. 9. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 51a a násl. o. z. 1964), národní úpravu národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva). 10. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 51a a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 56 o. z. 1964. Oproti příloze směrnice ustanovení § 56 odst. 3 o. z. 1964 mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Smluvní ujednání odporující nejen § 56 odst. 1 o. z. 1964, ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 55 odst. 2 občanského zákoníku, přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o půjčce podle § 657 o. z. 1964. 11. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 56 odst. 1 ve spojení s § 3 odst. 1 o.z. 1964) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Ujednání o poplatku ve výši 2.410 Kč je nepřiměřené: RPSN činí 405,2 %, poplatek činí při půlročním splácení téměř 50 % poskytnuté částky. Dalším ujednáním, které není přiměřené, je možnost vyvolání okamžité splatnosti i při prodlení s minimální částkou (s tím, že by se stal splatným i celkový poplatek). Pro rozpor s dobrými mravy (a nevyváženost smlouvy) je smlouva neplatná (§ 39 o.z. 1964). Pohledávka z (neplatné) smlouvy byla na žalobkyni platně postoupena v souladu s § 524 o. z. 12. Podle § 451 odst. 1 o.z. 1964 kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle § 451 odst. 2 o.z. 1964 bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle § 457 o.z. 1964 je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. 13. Podle ustanovení § 517 odst. 2 o. z. 1964 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 14. Soud proto žalobě vyhověl požadavku na vydání bezdůvodného obohacení v souladu s požadavkem žalobkyně ve výši 4.715 Kč. Úrok z prodlení u bezdůvodného obohacení přísluší v souladu s § 563 o.z. 1964 na základě výzvy žalobkyně k plnění, což byla v řízení předložená předžalobní výzva (nelze vycházet z ujednání o splatnosti v neplatné smlouvě); ve zbytku požadavku žalobkyně na úrok z prodlení byla žaloba zamítnuta. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla z větší části neúspěšná (s přihlédnutím k požadovaným a nepřiznaným úrokům), avšak žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.