18 C 361/2019-114 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se domáhal podaným návrhem určení, že je vlastníkem pozemku s. [parcelní číslo], jehož součástí je budova bez č. p./č. e. (jiná stavba), a pozemku p. p. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro katastrální území Doubí u Karlových Var, obec Karlovy Vary, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, katastrální pracoviště Karlovy Vary. Návrh byl odůvodněn tím, že z výpisu z katastru nemovitostí je zřejmé, že vlastníkem výše specifikovaných nemovitostí je žalovaná. Jejich vlastníkem se stala na základě kupní smlouvy uzavřené dne 5. 9. 2012 se žalobcem s tím, že v článku I. a II. kupní smlouvy bylo uvedeno, že kupní cena činí částku 120.000 Kč, která byla žalobci žalovanou údajně uhrazena před podpisem smlouvy v hotovosti oproti příjmovému dokladu. Žalobce uváděl, že v době převodu nemovitostí měl značné finanční problémy, byl insolventní a hodlal řešit svou situaci oddlužením. Tenkrát za účasti zástupců [právnická osoba], s. r. o., Mgr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byla vymyšlena strategie, že simulovaným právním jednáním dojde k uzavření kupní smlouvy včetně simulovaného ujednání o kupní ceně ve výši 120.000 Kč, která ve skutečnosti nebude zaplacena. Ve skutečnosti však vůle smluvních stran směřovala pouze k ochraně vlastnického práva tak, aby věřitelé žalobce nemohli požadovat prodej těchto nemovitostí. Ze strany žalované nebyla žalobci ani žádná kupní cena uhrazena. Naopak bylo domluveno, že po skončení insolvenčního řízení převede žalovaná vlastnické právo na žalobce zpět. Oba výše jmenovaní byli u sepisu předmětné kupní smlouvy a znají okolnosti jejího vzniku a mohou osvětlit skutečnou vůli smluvních stran. Žalobce taktéž poukazoval na to, že insolvenční řízení bylo vedeno u Krajského soudu v Plzni pod spisovou značkou [insolvenční spisová značka] od 26. 10. 2012 a k datu 16. 5. 2018 bylo skončeno. Žalovaná požaduje, aby žalobce odešel z nemovitostí, které užívá, obývá je a investoval do nich prostředky v řádu 100.000 Kč (investice do vlastní nemovitosti) s tím, že žalovaná nehodlá splnit dohodu stran o tom, že vlastnické právo bude opět přepsáno zpět na žalobce. 2. Žalobce uváděl, že má jednoznačně za to, že kupní smlouva o prodeji nemovitosti, uzavřená mezi účastníky řízení dne 5. 9. 2012, byla absolutně neplatná, poukázal na příslušná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. (když se v této věci právní poměry posuzují u závazků v době před nabytím účinnosti tohoto zákona) a taktéž konstantní judikaturu. Žalobce taktéž poukázal na svůj naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem. 3. Žalovaná v písemném vyjádření k podané žalobce uvedla, že nárok vznesený žalobcem neuznává a jeho tvrzení označuje za zcela smyšlená. Uvedla, že předmětná kupní smlouva nebyla simulovaným právním jednáním ale smlouvou, podle které bylo plněno oběma stranami, tedy kupující (žalovaná) zaplatila prodávajícímu (žalobci) celou kupní cenu v hotovosti, což žalobce potvrdil podpisem smlouvy a též podpisem příjmového pokladního dokladu a převedl vlastnické právo na žalovanou v evidenci katastrálního úřadu. Po dobu více než sedmi let od převodu nemovitostí a i po dobu více než jednoho a půl roku po ukončení insolvenčního řízení žalobce nenamítal nic o simulovaném právním úkonu a s tímto tvrzením přichází až nyní v souvislosti s podanou žalobou. Žalovaná potvrdila, že žalobce měl v době převodu nemovitostí finanční problémy a potřeboval hotovost na úhradu svých dluhů, kdy takto to alespoň v tehdejší době žalované sděloval. Proto se žalobce se žalovanou domluvil, že za sjednanou kupní cenu jí prodá předmětné nemovitosti a utržené peníze použije na úhradu svých dluhů. To, zda tak skutečně učinil, žalovaná neví, neboť následně z vlastní zkušenosti zjistila, že žalobce jí v mnoha případech lhal, popřípadě opakovaně hrubě zkresloval situaci. Žalovaná dále vyslovila údiv nad tvrzením žalobce, jehož tvrzení obsažené v žalobě by v případě jeho pravdivosti bylo přiznáním ke spáchání několika úmyslných trestních činů, a to minimálně trestného činu porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku podle § 227 trestního zákoníku, dále trestného činu poškození věřitele podle § 222 trestního zákoníku, neboť dle současného tvrzení žalobce tento simuloval právní úkon (kupní smlouvu) v úmyslu zkreslit údaje o svém majetku a tím v insolvenčním řízení dosáhnout nižšího uspokojení věřitelů, než by jinak věřiteli bylo dosaženo, kdyby ve svém majetku přiznal vlastnictví předmětných nemovitostí. V insolvenčním řízení žalobce bylo věřiteli dosaženo pouze 41 % uspokojení jejich pohledávek z důvodu absence jiného zpeněžitelného majetku. Takové tvrzení žalobce znamená, že žalobce alespoň v jednom soudním řízení uvádí či uváděl hrubou nepravdu za účelem získání neoprávněného majetkového prospěchu, kdy i tato skutečnost sama o sobě vypovídá o věrohodnosti žalobce. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. 4. Mezi účastníky řízení byly nesporné tyto skutečnosti: 1. Žalobce a žalovaná jsou bývalými partnery, přičemž sporná je délka tohoto soužití. 2. Dne 5. 2. 2012 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena kupní smlouva o převodu nemovitostí popsaných v žalobě (dále jen„ předmětné nemovitosti“). 3. Nesporný je obsah kupní smlouvy, která je ve spise založena. 4. Vůči žalobci probíhalo insolvenční řízení, a to formou oddlužení v období let 2012 – 2018 5. Podpis žalobce na příjmovém pokladním dokladu z 5. 12. 2012 je pravým podpisem žalobce. 6. Dopisem ze dne 14. 11. 2019 vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem na svoji osobu. 7. Předmětné nemovitosti užívali za dobu společného soužití účastníci společně, po ukončení společné soužití je užívá výlučně žalovaný. Mezi účastníky řízení nebyla uzavřena žádná dohoda o užívání, nájemní smlouva atd. Žalobce za užívání ničeho žalované nehradí, byl však žalovanou k úhradě vyzván v reakci na podanou žalobu o určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem. 8. [příjmení] skutečností je, že byla uhrazena daň z převodu nemovitostí, a to žalobcem v souladu s ustanovením VI. předmětné smlouvy. 5. Mezi účastníky řízení jsou sporné následující skutečnosti: 1. Jak dlouho účastníci žili v partnerském vztahu, když žalobce tvrdí, že od roku 2010 do přelomu roku 2018 2019 a žalovaná tvrdí, že od roku 2007 do roku 2017 2. Zda byla uhrazena žalovanou kupní cena ve výši 120.000 Kč a zda vůbec se účastníci řízení dohodli na tom, že tato kupní cena má být uhrazena. 3. Zda v době uzavírání kupní smlouvy a sporné úhrady kupní ceny disponovala žalovaná finančními prostředky ve výši kupní ceny, když žalobce tvrdí, že tyto finanční prostředky k dispozici neměla. 4. Zda kupní smlouva uzavřená dne 5. 9. 2012 mezi účastníky řízení je simulovaným právním úkonem. 5. Jaká byla vůle účastníků při uzavírání kupní smlouvy dne 5. 9. 2012, když žalobce tvrdí, že jeho vůlí byla ochrana vlastnictví před insolvenčním řízením. Žalovaná tvrdí, že její vůlí bylo poskytnutí finančních prostředků žalobci na úhradu jeho finančních závazků pro zvrácení insolvenčního řízení, když žalovaná mu finanční prostředky nechtěla poskytnout bez dalšího a proto se domluvili na prodej předmětných nemovitostí. 6. Ke sporným skutečnostem provedl soud tyto důkazy: Účastnické výslechy žalobce a žalované, výslechy svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], dále výpisem z katastru nemovitostí, kupní smlouvou uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou dne 5. 9. 2012, předžalobní výzvou žalobce ze dne 14. 11. 2019 včetně doručenky, příjmovým pokladním dokladem ze dne 5. 9. 2012, průběhem insolvenčního řízení žalobce vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. 7. Z kupní smlouvy podepsané dne 5. 12. 2012 žalobcem a žalovanou vyplynulo, že žalobce jako prodávající prodal žalované jako kupující nemovitosti specifikované v žalobě za kupní cenu 120.000 Kč s tím, že tato byla uhrazena před podpisem smlouvy v hotovosti oproti příjmovému dokladu. 8. Z příjmového pokladního dokladu s datem 5. 9. 2012 vyplývá, že žalobce přijal od žalované částku ve výši 120.000 Kč, přičemž účel platby je uvedena kupní smlouva ze dne 5. 9. 2012. [příjmení] skutečností v řízení je, že podpis na tomto dokladu je pravým podpisem žalobce. 9. Výzvou svého právního zástupce ze dne 14. 11. 2019 vyzval žalobce žalovanou k uzavření dohody o zpětném převodu předmětných nemovitostí či sepisu souhlasného prohlášení o neplatnosti kupní smlouvy. Výzva byla žalované doručena 18. 11. 2019. Z výpisu z katastru nemovitostí je zřejmé, že předmětné nemovitosti jsou zapsány [anonymizováno] [list vlastnictví] pro katastrální území Doubí u Karlových Var, obec Karlovy Vary v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Karlovarský kraj, katastrální pracoviště Karlovy Vary jako vlastnictví žalované. 10. Z historie insolvenčního řízení žalobce je zřejmé, že probíhalo u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [insolvenční spisová z