18 C 387/2021-23 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 46.937 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná je vlastníkem bytu [číslo] který se nachází na pozemku p. [číslo] v kat. území [část obce], [územní celek] vč. podílu na společných částech budovy a pozemku ve výši [číslo] vlastnické právo k bytu je zapsáno v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], pro uvedené kat. území na [list vlastnictví]. Jedná se o byt o velikosti 1+1 ve třetím podlaží domu. Z titulu svého vlastnického práva k jednotce je žalovaná členem žalobce. Z tohoto důvodu je povinna řídit se stanovami žalobce. V článku XI., odst. 2 písm. b) a c) stanov žalobce je upraveno, že člen společenství je povinen hradit příspěvky na správu domu a pozemku (tzv. příspěvky do fondu oprav) a zálohy na úhradu za služby (tzv. příspěvky do fondu služeb) a nedoplatky na vyúčtování služeb. Žalovaná neplatila řádně a včas předepsané příspěvky do fondu oprav a zálohy na poskytované služby v období roku 2019 a 2020 a stejně tak nedoplatek vyúčtování služeb za rok 2020 ve výši 1.939 Kč splatný 31. 5. 2020, a rovněž úrok z prodlení z dlužných částek. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Z e-informace ČÚZAK [obec] soud zjistil, že žalovaná je vlastníkem shora popsané bytové jednotky. Ze stanov žalobce soud zjistil, že čl. XI, odst. 2 písm. b) a c) upravil povinnost člena společenství hradit příspěvky na správu domu a pozemku (tzv. příspěvky do fondu oprav) a zálohy na úhradu za služby (tzv. příspěvky do fondu služeb) a nedoplatky na vyúčtování služeb. Z přehledu předpisů a plateb vztahujícímu se k předmětné jednotce soud zjistil výši nedoplatku žalované ve výši uvedené v žalobě za uvedené období. Z upomínek ze dne 25. 6. 2020, 1. 5. 2021 a 18. 10. 2021 soud zjistil, že žalobce vyzýval žalovanou k zaplacení dluhu. Vzhledem ke skutečnosti, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění učiněná soudem z důkazů shora uvedených neodporují, odkazuje soud na tato dílčí zjištění jako na závěr o skutkovém stavu ve věci samé. Podle ustanovení § 1180 odst. 1 občanského zákoníku nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Dle § 1181 odst. 1 občanského zákoníku vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle § 2247 odst. 1 občanského zákoníku, strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Podle § 2251 odst. 1 občanského zákoníku nájemce platí nájemné předem za každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě všech provedených důkazů, které soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a s odkazem na citovaná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je oprávněná a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na výše citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Pokud jde o přiznaný úrok z prodlení z dlužných částek do fondu oprav, soud o něm rozhodl co do základu a co do výše s poukazem na ust. § 1970 občanského zákoníku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10.284,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.347 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 46.937 Kč sestávající z částky 2.980 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6.560 Kč ve výši 1.377,60 Kč.