10 C 8/2023-60 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu nezaplacené smluvní pokuty plynoucí ze smlouvy o úvěru poskytnutého žalobkyní žalovanému na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum]. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 56.000 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný řádně neplnil závazky vyplývající ze smlouvy, došlo k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem k zesplatnění celého úvěru, čímž vzniká také nová jistina úvěru sestávající se z nesplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, tedy částka ve výši 63 547,24 Kč. Žalobkyně oznámila zesplatnění úvěru žalovanému oznámením ze dne [datum]. Žalovaný se mimo jiné v souladu s čl. 6 smlouvy o úvěru zavázal pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny úvěru uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení, přičemž žalobkyně se žalovanou se v čl. 6 smlouvy o úvěru dohodly, že souhrn výše všech ze strany žalobce uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200.000 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný své závazky i přes výzvy žalobkyně neplnil, bylo ze strany žalobkyně zahájeno soudní řízení, ve kterém Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl rozsudkem ze dne 23. 6. 2020, č. j. 24 C 178/2019-79, a uložil žalovanému mimo jiné zaplacení smluvní pokuty dle čl. 6 a 6.5 smlouvy o úvěru ve výši 1 497 Kč a 5 854,86 Kč. [příjmení] ve výši 5 854,86 Kč představovala smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 63 547,24 Kč, a to za období prodlení žalovaného s úhradou této nové jistiny úvěru do [datum]. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny trvalo i po datu [datum], proto žalobkyně požaduje nyní s ohledem na limity dle čl. 6 zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 35 484 Kč od [datum] do [datum] ve výši 20 648,14 Kč. Na předžalobní výzvu ze dne [datum] žalovaný nereagoval. 2. Žalovaný při ústním jednáním připustil, že si úvěr od žalobkyně vzal a uvedl, že vše přijímá. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 56.000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 140,02 % ročně splatit v pravidelných 24 měsíčních splátkách ve výši 5 129 Kč splatných vždy do každého 12. dne kalendářního měsíce s tím, že podle bodu 2.2 návrhu shora citovaného byla výše úroku limitována na 120 % částky, kterou měl žalovaný zaplatit, tedy na částku 147 715,20 Kč. Podle čl. 6 bodu 6.1 návrhu shora citovaného v případě, že se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky o 30 dnů, vznikne žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou ze splátek dle bodu 6.2 návrhu shora citovaného, v případě prodlení žalovaného s úhradou splátek po dobu 15 dnů vzniká žalobkyni právo na úhradu smluvní pokuty za náklady vynaložené ve výši 200 Kč ohledně každé splátky, s jejíž úhradou je klient v prodlení. Podle bodu 6.3 návrhu shora citovaného jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její částky v délce 65 dnů, dochází k zesplatnění úvěru a podle bodu 6.4 návrhu shora citovaného se ke dni zesplatnění úvěru celá doposud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Podle bodu 6.5 návrhu shora citovaného jestliže klient nezaplatí po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. 4. Z oznámení o zesplatnění z [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vzhledem k okamžitému zesplatnění úvěru z důvodu prodlení se splátkami dluhu o více než 65 dnů vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky v celkové výši 65 844 Kč, přičemž tato částka se skládala z dlužné jistiny ve výši 52 013,76 Kč, úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění úvěru ve výši 11 533,48 Kč, neuhrazené smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 800 Kč. 5. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu na smluvní pokutě. 6. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 z 23. 6. 2020, č. j. 24 C 178/2019-79, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze z 12. 11. 2020, sp. zn. 17 Co 271/2020, soud zjistil, že soud žalobě vyhověl pouze co do částky 35 484 Kč odpovídající jistině úvěru ve výši 56 000 Kč po odečtení žalovaným uhrazených částek, smluvní pokuty za prodlení s třemi splátkami úvěru ve výši 499 Kč za každou z nich a smluvní pokutu po zesplatnění úvěru ve výši 0,1% denně z dlužné částky 35 484 Kč za období od 18. 5. 2019do [datum], ve zbytku požadovaného plnění pak s ohledem na jeho rozpor s dobrými mravy žalobu zamítl. Prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní zkoumal soud výpisem z registru [příjmení], pracovní smlouvou, potvrzením o přijetí mzdy, výplatními páskami, potvrzením o výši příjmu, hodnocením a prohlášením klienta, CSB skórem. 7. Z hodnocení klienta z [datum] bylo zjištěno, že jako pravidelný měsíční příjem klienta je uvedena částka 19 975 Kč. Jeho výdaje jsou představovány životním minimem ve výši 3 410 Kč, splátkami žalobkyni z jiného úvěru ve výši 4 098 Kč, náklady na bydlení ve výši 1 400 Kč a ostatními náklady ve výši 200 Kč. 8. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní zařazen jako klient středního rizika. 9. Z detailu účtu žalovaného ze září 2018 bylo zjištěno, že běžný zůstatek na účtu žalovaného činil částku 3,94 Kč. 10. Z potvrzení o výši pracovního příjmu ze [datum] bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce činil částku 19 975 Kč (což bylo potvrzeno výplatnicemi za měsíce červenec a srpen 2018), průměrný čistý měsíční příjem za posledních 12 měsíců však činil částku 13 464 Kč. 11. Z potvrzení o přijetí mzdy v hotovosti z [datum] bylo zjištěno, že mzda je žalovanému vyplácena v hotovosti. Z pracovní smlouvy z [datum] bylo zjištěno, že je zaměstnán jako prodavač s pracovním poměrem na dobu neurčitou a základní mzdou ve výši 13 400 Kč. 12. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, odkazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci. <b>13. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:</b> 14. V projednávané věci se jedná o řízení s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem [obec]. Pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout je dána podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis). Rozhodným právem je pak právo české, neboť tak bylo v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) dohodnuto. 15. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 17. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 18. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 19. Na posuzovanou smlouvu dopadá spotřebitelské právo (§ 1810 a násl. občanského zákoníku). Soud zvažoval, zda smlouva o úvěru, která byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena, jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu z [datum], sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z [datum], sp. zn. I. ÚS