12 C 156/2023-50 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nezaplacené smluvní pokuty plynoucí ze smlouvy o úvěru poskytnutého žalobkyní žalovanému na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 10.02.2019. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 35.000 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný řádně neplnil závazky vyplývající ze smlouvy, došlo k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem k zesplatnění celého úvěru, čímž vzniká také nová jistina úvěru sestávající se z nesplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, tedy částka ve výši 38.874,36 Kč. Žalobkyně oznámila zesplatnění úvěru žalovanému oznámením ze dne 12.09.2019. Žalovaný se mimo jiné v souladu s čl. 6 smlouvy o úvěru zavázal pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny úvěru uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení, přičemž žalobkyně se žalovaným se v čl. 6 smlouvy o úvěru dohodli, že souhrn výše všech ze strany žalobce uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný své závazky i přes výzvy žalobkyně neplnil, bylo ze strany žalobkyně zahájeno soudní řízení, ve kterém Okresní soud v Chomutově soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání ze dne 31.07.2020, č. j. 24 C 54/2020-53, a uložil žalovanému zaplacení částky 43.248,41 Kč s obchodním 35 % úrokem od 14.09.2019 a zákonným úrokem z prodlení od 11.02.2020 do zaplacení. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny trvalo i po datu 11.02.2020, proto žalobkyně požaduje nyní v tomto řízení zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny 35.581,04 Kč od 12.02.2020 do 20.10.2022 ve výši 10.632,63 Kč. Na předžalobní výzvu ze dne 20.10.2022 žalovaný nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, proto soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti. 3. Z listiny nazvané návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo] ze dne 10.02.2019 soud zjistil, že žalovaný jako klient navrhl na předtištěném formuláři žalobkyni jako poskytovateli, uzavření smlouvy o úvěru za podmínek níže uvedených. Ve smlouvě o úvěru by se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 35.000 Kč a žalovaný by se zavázal poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 138,22 % ročně splatit v pravidelných 30 měsíčních splátkách ve výši 2.964 Kč splatných vždy do každého 9. dne kalendářního měsíce počínaje 01.07.2019 s tím, že podle bodu 2.2 návrhu shora citovaného byla výše úroku limitována na 120 % částky, kterou měla žalovaná zaplatit, tedy na částku 106.704 Kč. Podle čl. 6 bodu 6.1 návrhu shora citovaného v případě, že se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky o 30 dnů, vznikne žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou ze splátek dle bodu 6.2 návrhu shora citovaného, v případě prodlení žalovaného s úhradou splátek po dobu 15 dnů vzniká žalobkyni právo na úhradu smluvní pokuty za náklady vynaložené ve výši 200 Kč ohledně každé splátky, s jejíž úhradou je klient v prodlení. Podle bodu 6.3 návrhu shora citovaného jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její částky v délce 65 dnů, dochází k zesplatnění úvěru a podle bodu 6.4 návrhu shora citovaného se ke dni zesplatnění úvěru celá doposud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Podle bodu 6.5 návrhu shora citovaného jestliže klient nezaplatí po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. 4. Z oznámení ze dne 12.09.2019 soud zjistil, že žalovaný bya vzhledem k okamžitému zesplatnění úvěru z důvodu prodlení se splátkami dluhu o více než 65 dnů vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky v celkové výši 40.672 Kč, přičemž tato částka se skládala z dlužné jistiny ve výši 33.486,40 Kč, úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění úvěru ve výši 5.387,96 Kč, neuhrazené smluvní pokuty ve výši 998 Kč a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 800 Kč. 5. Z předžalobní výzvy ze dne 20.10.2022 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu na smluvní pokutě. 6. Z rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 31.07.2020, č. j. 24 C 54/2020-53, soud zjistil, že tamní soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání ve věcí totožné úvěrové smlouvy jako v tomto řízení a uložil žalovanému zaplacení částky 43.248,41 Kč s obchodním 35 % úrokem od 14.09.2019 a zákonným úrokem z prodlení od 11.02.2020 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že šlo o rozsudek pro zmeškání, soud blíže neuvedl, jak hodnotil věc po právní stránce a zda a jakým způsobem zjišťoval (a zda vůbec) úvěruschopnost žalovaného. 7. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci. 8. Soud neprovedl důkaz pracovní smlouvou žalované, formulářem hodnocení klienta, ověřením v registrech SOLUS a NRKI, kartou klienta, pracovní smlouvou a výplatními páskami žalovaného, informací o existence bankovního účtu žalované, neboť těchto důkazů nebylo ke skutkovému závěru třeba. <b>9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:</b> 10. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 12. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 13. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Na posuzovanou smlouvu dopadá spotřebitelské právo (§ 1810 a násl. občanského zákoníku). Soud zvažoval, zda smlouva o úvěru, která byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena, jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11 (www.usoud.cz). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokuta 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli. 15. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaného úvěru vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může být násobně převyšující částku poskytnutou. S