16 C 5/2023-30 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení 18 869,20 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o úvěru ze dne 19. 5. 2022 vedené pod [číslo] (dále jen„ smlouvou“). Touto smlouvou právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], identifikační číslo osoby [číslo], se sídlem [adresa], doručovací adresa: [adresa]) poskytnul dne 19. 5. 2023 žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, žalovaná měla vrátit úvěr do 18. 6. 2022, a to spolu s příslušenstvím, celkem ve výši 18 450 Kč. Následně dne 15. 6. 2023 dodatkem [číslo] smlouvy byla prodloužena splatnost úvěru do 18. 7. 2022, dodatkem [číslo] právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl dodatečný úvěr ve výši 600 Kč (tj. celkem 15 600 Kč) a žalovaná se jej zavázala uhradit s příslušenstvím, celkem ve výši 18 806 Kč do 18. 7. 2022. Dne 13. 7. 2022 uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovanou dodatek [číslo] smlouvy a byl jí poskytnut dodatečný úvěr ve výši 1 000 Kč (tj. celkem 16 600 Kč), který se žalovaná zavázala uhradit do 18. 7. 2022 s příslušenstvím, celkem ve výši 19 975 Kč. Dne 19. 7. 2022 uzavřel právní předchůdce žalobkyně se žalovanou dodatek [číslo] smlouvy, kterým byla prodloužena splatnost úvěru do 1. 8. 2022. Dne 20. 7. 2022 byl právním předchůdcem žalobkyně žalované poskytnut další úvěr ve výši 3 400 Kč (tj. celkem 20 000 Kč) a žalovaná se zavázala jej uhradit do 1. 8. 2022, s příslušenstvím celkem ve výši 23 912 Kč. Dodatkem [číslo] ze dne 15. 8. 2022 a dodatkem [číslo] ze dne 15. 9. 2022 ke smlouvě byla splatnost úvěru prodloužena nejprve do 14. 9. 2022 a následně do 14. 10. 2022. Žalovaná uhradila původnímu věřiteli částku 4 300 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky, jež tvoří předmět tohoto řízení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 4. 2023 na žalobkyni. 2. Na základě výzvy soudu o doplnění tvrzení žalobkyně podáním ze dne 15. 9. 2023 vzala svou žalobu částečně zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 4 012 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 2 769,20 Kč. Podáním ze dne 27. 9. 2023 vzala žalobkyně žalobu zpět co do jistiny ve výši 400 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15% p.a. od 12. 4. 2023 do zaplacení a co do kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 21,83 Kč. 3. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala. 4. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. 5. Protože se žalovaná ve věci nevyjádřila, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyní, a to v rozsahu níže uvedeném s ohledem na soudem uvedený právní názor. Ostatní listiny předložené žalobkyní soud neprováděl, neboť z nich nebylo možné zjistit právně významné skutečnosti. Zjištění učiněná z listin předložených žalobkyní pokládá soud za skutkový závěr ve věci samé, jelikož si tato dílčí skutková zjištění neodporují: A) Smlouvou o úvěru ze dne [číslo] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, včetně jejich dodatků č. 1 až 7. Právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalované úvěr v celkové výši 20 000 Kč, žalovaná měla vrátit úvěr jednorázově do 14. 10. 2022. B) Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr včetně smluvního úroku, smluvní pokuty a poplatku. C) Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 11. 2022 ve spojení s potvrzením o úhradě úplaty za postoupené pohledávky a společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel Dílčí smlouvu o postoupení pohledávek dne 5. 4. 2023, čímž byly postoupeny pohledávky, jež tvoří předmět tohoto řízení, na žalobkyni; oznámením o postoupení pohledávky, že právní předchůdce žalobkyně oznámil postoupení pohledávek žalované. D) Předžalobní upomínkou má soud za prokázané, že žalobkyně upomenula žalovanou o dobrovolné splnění dluhu před podáním žaloby. E) Soud přihlédl k tvrzením žalobkyně, jež jsou v její neprospěch, s tím, že žalovaná uhradila celkem částku 4 300 Kč. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru byla uzavřena dne 19. 5. 2022, je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“) aplikovat na tento právní vztah právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení občanského zákoníku. 7. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 9. Podle § 1815 k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 10. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 11. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 13. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], identifikační číslo osoby [číslo], se sídlem [adresa], doručovací adresa: [adresa]) poskytnul žalované úvěr celkem ve výši 20 000 Kč (tj. částky 15 000 Kč dne 19. 5. 2022, 600 Kč dne 4. 7. 2022, 1 000 Kč dne 13. 7. 2022 a 3 400 Kč dne 20. 7. 2022). Žalovaná se zavázala tento úvěr uhradit v jednorázové splátce, a to včetně smluvního úroku, případně smluvní pokuty a poplatku. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, žalovaná uhradila celkem částku 4 300 Kč. Pohledávky, jež jsou předmětem tohoto řízení, byly na žalobkyni platně postoupeny shora citovanou Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku. 14. Pro částku 400 Kč vzala žalobkyně návrh zpět, shodně co do kapitalizovaného úroku ve výši 4 012 Kč a ve výši 21,83 Kč, co do smluvní pokuty ve výši 2 769,20 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15% p.a. z jistiny ve výši 400 Kč od 12. 4. 2023 do zaplacení. Podle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.), může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Vzhledem k této skutečnosti soud ve výroku III., rozhodl soud o částečném zastavení řízení v předmětných výších. 15. Při posouzení věci soud přihlédl k aktuální judikatuře Ústavního soudu, reprezentované nálezem sp. zn. III. ÚS 4129/18, když uvedeného rozhodnutí Ústavního soudu jednoznačně vyplývá, že otázka posouzení úvěruschopnosti je zásadou soukromého práva a tímto způsobem je třeba interpretovat ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření posuzované smlouvy o úvěru, tj. zákona č. 257/2016 Sb. Taková neplatnost není jen neplatností relativní, ale naopak neplatností absolutní podle § 588 občanského zákoníku. V daném případě byla žalobkyně poučena o nedostatečnosti tvrzení stran úvěruschopnosti žalované a vyzvána k doplnění tvrzení a označení nebo předložení důkazů ohledně toho jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalované splácet úvěr, kdy bylo zjištěno, že žalovaná takovými důkazy nedisponuje vůbec a v důsledku toho vzala žalobu do co části uvedené ve výroku III. zpět. 16. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění do 30. 6. 2017 č. 257/2016 (dále jen„ ZOSÚ“) Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 17. Podle § 86 ZOSÚ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Z tohoto důvodu pokládá soud smlouvu za