18 C 271/2017-529 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobci se návrhem podaným u zdejšího soudu dne 19. 9. 2017 domáhali na žalované zaplacení částky 500.000 Kč každý ve lhůtě do tří dnů od právní moci soudního rozhodnutí. Návrh odůvodňovali tím, že manžel žalobkyně a otec nezletilého žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození], dne 12. 2. 2015 přibližně v 17:10 hodin utrpěl smrtelný úraz, kdy propadl technologickým prostupem skrze několik pater z výšky přesahující 1,5 metru na betonovou podlahu objektu. Způsobeným zraněním neslučitelným se životem na místě podlehl. Uvedené jednání se jmenovanému stalo při plnění pracovních úkolů v době, kdy vykonával na základě mandátní smlouvy ze dne 20. 1. 2015 pro žalovanou funkci stavbyvedoucího.2. Z pitevního protokolu ČT [číslo] ze dne 27. 3. 2015 vyplývá, že zemřelý utrpěl v důsledku pádu z velké výšky zranění takového charakteru a rozsahu, že vedla krátce po jejich vzniku ke smrti. Smrt tak byla v příčinné souvislosti se vzniklými zraněními při pádu z výšky. Dle pitevního protokolu zemřelý nebyl v okamžiku smrti pod vlivem alkoholu. Pokud jde o další tvrzení žalobců uváděných v žalobě, odkazuje soud pro stručnost na odst. 2., 3. a 4. rozsudku zdejšího soudu č. j. 18 C 271/2017-336 ze dne 13. 9. 2021.3. Žalovaná nároky vznesené žalobci neuznávala ani co do důvodu, ani co do výše. Uvedla, že dne 12. 2. 2015 došlo k úmrtí pana [celé jméno žalobce] na pracovišti stavby [příjmení] [jméno] na adrese ulice [ulice] v [obec]. K tragické události došlo tak, že jmenovaný při provádění kontroly stavby před jejím předáním dalšímu zhotoviteli propadl technologickým prostupem z výšky několika pater a dopadl na betonovou podlahu objektu.4. Žalovaná nároky vznesené žalobci neuznávala ani co do důvodu ani co do výše. Uvedla, že dne 12. 2. 2015 došlo k úmrtí pana [celé jméno žalobce] na pracovišti stavby [příjmení] [jméno] na adrese [adresa]. K tragické události došlo tak, že jmenovaný při provádění kontroly stavby před jejím předáním dalšímu zhotoviteli propadl technologickým prostupem z výšky několika pater a dopadl na betonovou podlahu objektu. Způsobeným zraněním neslučitelným se životem na místě podlehl. Smrt nastala jako přímý následek zranění, která vznikla nárazem těla na betonovou podlahu při pádu z výšky. Jmenovaný pro žalovanou v době události vykonával stavebně-technické vedení stavby v rozsahu stanoveném přílohou [číslo] mandátní smlouvy [číslo] ze dne 20. 1. 2015 na stavbě„ [příjmení] [příjmení] [jméno] v [obec]“.5. Dále odkazuje podepsaný soud na skutková tvrzení uváděná žalovanou v odstavcích 6., 7. a 8. rozsudku zdejšího soudu ze dne 13. 9. 2021, č. j. 18 C 271/2017-336.6. Mezi účastníky řízení byly vymezeny nesporné a sporné skutečnosti, které jsou podrobně popsány v odstavci 9. a 10. výše uvedeného rozsudku7. V průběhu předchozího řízení provedl soud množství důkazů, které jsou vyjmenovány v odstavci 11. předchozího rozhodnutí.8. V odstavcích 12. až 42. uvedeného rozsudku jsou popsána zjištění, která z těchto důkazů soud učinil. Tato zjištění vzal soud za základ zjištěného skutkového stavu věci.9. V průběhu řízení vstoupila jako vedlejší účastník na straně žalované [pojišťovna], IČO: [číslo], se sídlem [adresa]. Její vstup do řízení byl připuštěn usnesením ze dne 4. 3. 2019 č. j. 18 C 271/2017-248. Sdělením 20. 5. 2021 pak vedlejší účastník na straně žalované oznámil soudu své vystoupení z řízení a to s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2124/2018 ze dne 26. 11. 2019. Uvedl konkrétně, že vedlejší účastník dovozoval svůj právní zájem na výsledku řízení, když mohla být dotčena jeho práva a povinnosti a to jednak z titulu pojistné smlouvy [číslo] dále z titulu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ve smyslu vyhlášky č. 125/1993 Sb. a to v případě, že by soud dospěl k závěru, že mezi zesnulým [celé jméno žalobce] a žalovanou jednalo o pracovně-právní vztah. Vedlejší účastník na straně žalované dále uvedl, že při jednání konaném dne 10. 6. 2019 seznámila předsedkyně senátu účastníky řízení s tím, že na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že vztah založený mezi zemřelým [celé jméno žalobce] a žalovanou na základě mandátních (příkazních) smluv vykazuje znaky pracovně-právní a věc je třeba nadále posuzovat a rozhodovat v senátním složení soudu. Byť soud přímo nekvalifikoval vztah mezi zemřelým [celé jméno žalobce] a žalovanou jako tzv. faktický pracovní poměr je dle názoru vedlejšího účastníka zřejmé, že se jiný než o tzv. fakticky pracovní poměr jednat nemohlo. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spisové značky 21 Cdo 2124/2018 vyplývá, že podmínkou vzniku zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (§ 365 odst. 1 zákoníku práce) není, aby poškozený u něj vykonával jakoukoli činnost. Zákonné pojištění jako vztah mezi zaměstnavatelem a příslušnou pojišťovnou vzniká teprve dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele. Tímto pracovněprávním vztahem je třeba rozumět právní vztah vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, tedy základní pracovněprávní vztah ve smyslu ustanovení § 3 zákoníku práce. Tzv. faktický pracovní poměr, i když se jedná o pracovněprávní institut za takový pracovněprávní vztah, jak vyplývá z výše uvedeného považovat nelze. Jedná se jen o faktický vztah, na jehož základě zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání nevzniká. Vznik zákonného pojištění zde nelze dovozovat ani ze shora uvedeného smyslu a účelu tzv. faktického pracovního poměru spočívající ve vypořádání vztahu, které vznikly při dosažení fakticky vykonávané práci, neboť k tomuto vypořádání dochází jen mezi účastníky faktického vztahu a jeho výsledky nemohou žádným způsobem zasahovat do práv a povinností třetích osob – příslušné pojišťovny. Vykonává-li proto zaměstnanec práci pro zaměstnavatele v tzv. faktickém poměru, zaměstnavatel nemá právo, aby za něho příslušná pojišťovna podle ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky nahradila škodu, která zaměstnanci vznikla pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Lze tedy shrnout, že na škodu vzniklou úrazem, který zaměstnanec utrpěl při výkonu práce konané pro zaměstnavatele v tzv. faktickém pracovním poměru, se nevztahuje zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.10. Soud jako předběžnou otázku řešil charakter činnosti vykonávané zemřelým [celé jméno žalobce] pro žalovanou na základě uzavřených mandátních (příkazních) smluv. Na základě skutečností zjištěných v průběhu řízení do jednání soudu konaném dne 10. 6. 2019, kdy věc začal projednávat senát, dospěl soud k závěru, že vztah založený mezi zemřelým [celé jméno žalobce] a žalovanou na základě mandátních (příkazních) smluv vykazuje znaky pracovně-právní a věc je třeba nadále posuzovat a rozhodovat v senátním složení soudu. Podepsaný soud uvádí, že danou problematikou se zabývaly podrobně již správní orgány, a to konkrétně Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj ve svém rozhodnutí č. j. 2680/6.30/16-36 ze dne 2. 9. 2016, následně pak odvolací orgán – Státní úřad inspekce práce ve svém rozhodnutí č. j. 7321/1.30/16-4 ze dne 31. 3. 2017 a konečně Krajský soud v Plzni ve svém rozsudku č. j. 30 A 127/2017-56 ze dne 29. 8. 2018. Na tato rozhodnutí, s nimiž se podepsaný soud plně ztotožnil, odkazuje.11. S ohledem na uvedené skutečnosti také podepsaný soud posuzoval podanou žalobu ve smyslu příslušných ustanoveních z. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, a to ve znění účinném do 30. 9. 2015 vzhledem k datu úrazu, který zemřelý [celé jméno žalobce] utrpěl (12. 2. 2015).12. Rozsudkem ze dne 13. 9. 2021 č. j. 18 C 271/2017-336 soud žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).13. Proti tomuto rozsudku podali včasné odvolání žalobci (do všech výroků) i žalovaná (do výroku o nákladech řízení).14. Usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. 61 Co 238/2021-364 ze dne 30. 11. 2021 byl rozsudek soudu prvého stupně zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení se závaznými pokyny pro doplnění dokazování.15. Podle ustanovení § 226 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, bylo-li rozhodnutí zrušeno a byla-li věc vrácena k dalšímu řízení, je soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu.16. Ve svém zrušovacím usnesení výše uvedeném odvolací soud zdůraznil, že je třeba, aby se podepsaný soud zabýval obsahem konkrétních povinností zaměstnanců v oblasti zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na dané stavbě i tím, zda pan [jméno] [celé jméno žalobce] byl s povinnostmi v oblasti BOZP řádně seznámen, provedl žalobci navržený důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví ohledně zjištění pravosti podpisů [jméno] [celé jméno žalobce] na prezenčních listinách o účasti na školení v oblasti BOZP a provedl důkaz stavebními deníky k ověření, zda činnost na stavbách nebránila panu [celé jméno