13 C 144/2024-19 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se původně podanou žalobou domáhala zaplacení částky 11 744,35 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 1139,20 Kč z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalované ze Smlouvy o úvěru uzavřené dne 26.5.2022 mezi společností [právnická osoba] a žalovanou s tím, že pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2023.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně vzala žalobu podáním z 28.5.2024 z části zpět, soud řízení dle ust. § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. ve výroku I. rozsudku zastavil, s to v rozsahu tohoto částečného zpětvzetí.4. Protože účastníci řízení neměli námitky proti projednání věci bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.), bylo rozhodnuto ve věci rozsudkem bez nařízení ústního jednání.5. Soud provedl důkaz smlouvou o úvěru, formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, výpisem z bankovního účtu, smlouvou o postoupení pohledávky,oznámením o postoupení pohledávky, upomínkami a předžalobní upomínkou a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:6. Dne 26.5.2022 byla mezi společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovanou uzavřena Smlouva o úvěru na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 15.000 Kč a žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobkyně vrátit uvedenou částku spolu s náklady za poskytnutí úvěru ve výši 12 888 Kč v 14 měsíčních splátkách po 1992 Kč do 18. 8. 2021, úrok činil 8 % ročně, RPSN 272,44 %. Pro případ prodlení žalované byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně uhradila celkem 7 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2023 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávky za žalovanou na žalobkyni, postoupení bylo oznámeno žalované. Dne 9.4.2024 zaslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku, zůstala neuhrazena žalovaná částka.7. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.9. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.11. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 15.000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit včetně nákladů úvěru ve sjednané výši. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně nesplnila, právnímu předchůdci žalobkyně plnila toliko částečně.12. Soud podrobil smlouvu a její jednotlivá ujednání zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele ve smyslu ust. § 1813 až 1815 občanského zákoníku a rozhodovací praxe Ústavního soudu (např. nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/11) a dospěl k závěru, že smlouvu je nutné posoudit ji jako neplatnou ve smyslu ust. § 580 občanského zákoníku, neboť z důvodu nevyvážené úpravy práv a povinností smluvních stran (náklady úvěru ve výši cca 80 % z jistiny, smluvní pokuta 0,1 % denně, RPSN přes 272 %) se jedná o smlouvu zjevně nespravedlivou a rozpornou s dobrými mravy. Jelikož se však žalované dostalo plnění na základě neplatné smlouvy, je povinna dle ust. § 2993 občanského zákoníku poskytnuté plnění žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou řádně dle ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena, vrátit z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobě vyhověl co do částky požadované žalobkyní po částečném zpětvzetí žaloby, která představuje poskytnuté plnění (po započtení částečného plnění žalované na jistinu), včetně zákonného úroku z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., § 146 odst. 2 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která byla úspěšná ve zbývajícím předmětu řízení, přiznal náklady ve výši zaplaceného soudního poplatku.