11 C 189/2023-179 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se svou žalobou ve smyslu jejího doplnění ze dne 16. 1. 2024 domáhal určení, že žalobce je vlastníkem místnosti v druhém nadzemním podlaží o přibližné velikosti 3 x 4 metry s oknem směřujícím do ulice [ulice], přístupné pouze z nemovitosti [adresa] tvořící součást pozemku parc.č. st. [anonymizováno], v [katastrální uzemí], obci [obec], která je vertikálně umístěna nad povrchem pozemku parc.č. st. [anonymizováno], v [katastrální uzemí], obci [obec], jakožto součásti budovy [adresa], jež je součástí pozemku parc.č. st. [anonymizováno], v [katastrální uzemí], obci [obec], ve vlastnictví žalobce. V odůvodnění uvedl, že je výlučným vlastníkem pozemku parc.č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], v [katastrální uzemí], obci [obec], zapsaného v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] (dále též jen„ pozemek par.č. st. [anonymizováno]“ a„ stavba [adresa]“ či„ dům [adresa]“), a žalovaní mají ve společném jmění manželů pozemek parc.č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], v [katastrální uzemí], obci [obec], zapsaného v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] (dále též jen„ pozemek parc.č. st. [anonymizováno]“ a„ stavba [adresa]“ či„ dům [adresa]“). Pozemky parc.č. st. [anonymizováno] a par.č. st. [anonymizováno] ve vlastnictví účastníků spolu sousedí a stavby [adresa] a [adresa] tvoří tzv. dvojdomek. V druhém nadzemním podlaží vertikálně nad povrchem pozemku parc.č. st. [anonymizováno], který je ve vlastnictví žalobce, se nachází místnost o přibližné velikosti 3 x 4 metry s oknem směřujícím do ulice [ulice] (dále též jen„ místnost“). Tato místnost je v současné době přístupná pouze ze stavby [adresa] ve vlastnictví žalovaných, kteří tuto místnost také výlučné užívají. Žalobce má za to, že předmětná místnost užívaná žalovanými patří ke stavbě [adresa], která je součástí pozemku parc.č. st. [anonymizováno] v jeho vlastnictví. Žalobce si není vědom žádného právního důvodu k tomu, aby popsaná místnost představovala součást majetku žalovaných. Žalobce uvedl, že má zájem zpřístupnit popsanou místnost ze své nemovitosti. V této souvislosti tedy vyzval žalované k vyklizení místnosti dopisem ze dne 10. 5. 2023 a rovněž podal dne 22. 5. 2023 k [stát. instituce] - stavebnímu úřadu žádost o povolení stavebních prací, konkrétně zazdění otvoru, kterým je umožněn přístup do místnosti z nemovitosti ve vlastnictví žalovaných, a probourání otvoru, kterým by byl umožněn přístup do místnosti z nemovitosti žalobce. Žalovaní se vyjádřili tak, že veškeré požadavky žalobce odmítli. [stát. instituce] – stavební úřad žalobce v reakci na jeho žádost vyzval, aby doložil své nezpochybnitelné vlastnické právo k předmětné místnosti, popřípadě doložil pravomocné rozhodnutí příslušného soudu k určení vlastnického práva k předmětné místnosti s tím, že stavební úřad nemá v archivu žádné doklady o majetkoprávním stavu předmětné místnosti, a to v následně prodloužené lhůtě do 1. 9. 2024. Žalobce konstatoval, že naléhavý právní zájem na určení je dán právě shora popsanou výzvou stavebního úřadu. Dále doplnil, že v případě úspěchu žaloby na vyklizení v soudním řízení by žalovaní v řízení u stavebního úřadu i nadále mohli tvrdit existenci svého vlastnického práva či užívacího práva k předmětné místnosti. Žalobce tvrdil, že předmětná místnost nikdy nemohla být samostatným předmětem právních vztahů, resp. byla vždy součástí budovy [adresa] a následně účinností nového občanského zákoníku součástí pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec].2. Žalovaní žalobou uplatněný nárok neuznali v celém rozsahu, s žalobou nesouhlasili a navrhli její zamítnutí. Uvedli, že jsou přesvědčeni, že předmětnou místnost nabyli do svého vlastnictví na základě platného právního titulu, kupní smlouvy ze dne 17. 12. 1997 uzavřené s obcí [obec], a na základě této smlouvy předmětnou místnost od roku 1997 jako vlastníci nerušeně více než 20 let užívají. Na základě této kupní smlouvy se stali vlastníky domu [adresa]. Poukázali na znění jejího čl. II, dle kterého [územní celek] prodává a odevzdává žalovaným nemovitosti specifikované v čl. I této smlouvy, se všemi součástmi a příslušenstvím tak, jak jsou popsány ve znaleckém posudku pana [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 3. 12. 1997 (dále též jen„ znalecký posudek“). V tomto posudku je v rámci popisu rodinného domu [adresa] uvedeno:„ … Jedna obytná místnost zasahuje do sousedního rodinného domu [adresa].“ Žalovaní tedy vyjádřili přesvědčení, že předmětná místnost je součástí jejich stavby [adresa], která jim po právu náleží, že v roce 1995 (kdy byla mezi obcí [obec] jako prodávajícím a právními předchůdci žalobce jako kupujícími uzavřena kupní smlouva na dům [adresa]) byla předmětná místnost vyjmuta jako součást domu [adresa] z převodu na právní předchůdce žalobce při převodu domu [adresa]. V této souvislosti pak poukázali na čl. V kupní smlouvy ze dne 20. 12. 1995, kde je uvedeno, že do 2. podlaží obytného domu [adresa] zasahuje prostor obytné místnosti náležející k sousednímu rodinnému domku [adresa]. Upozornili na fakt, že v dané věci je situace poněkud nestandardní, když nad pozemek žalobce zasahuje jen část stavby žalovaných a současně některé nosné konstrukce jsou konstrukcemi společnými pro stavbu žalobce i žalovaných. Nicméně se v daném případě jedná o dlouhodobý pokojný stav, který nerušeně trval více než 50 let. Žalovaní tak konstatovali, že i kdyby soud dospěl k závěru, že předmětná místnost nemůže být součástí domu [adresa], pak žalovaní tento prostor v dobré víře užívají a udržují minimálně od roku 1983, přičemž od roku 1995 jim byla tato skutečnost potvrzena kupní smlouvu ze dne 20. 12. 1995 a následně kupní smlouvou ze dne 17. 12. 1997. Dle názoru žalovaných by v takovém případě muselo dojít k vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni užívání předmětné místnosti. Žalovaní uvedli, že po stavebnětechnické stránce je předmětná místnost zcela propojena s jejich stavbou [adresa], a to nejen tím, že jediný vstup je vybudován právě z domu [adresa], ale současně i po technické stránce, kdy elektrické rozvody jsou vedeny z domu [adresa], včetně pojistek a jističů, spotřeba elektrické energie je pak rovněž měřena měřičem umístěným v domě [adresa], místnost je vytápěna z topného systému domu [adresa]. Doplnili, že předmětnou místnost zcela zrekonstruovali, provedli výměnu okna, omítek, doplnili zateplení a opravili vnější fasádu, a to zcela na své náklady.3. Okresní soud v Karlových Varech rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítl předmětnou žalobu (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 20 570 Kč (výrok II.). Soud prvního stupně dospěl k závěru, že v dané věci není dán naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení práva ve smyslu ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále též jen „o. s. ř.“. Jelikož soud zamítl určovací žalobu pro nedostatek naléhavého právního zájmu na takovém určení, nezabýval se již věcí samou., právnická osoba, odvolání žalobce Krajský soud v Plzni jako soud odvolací usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Pokládal naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu ust. § 80 o. s. ř. v dané věci za prokázaný. Konstatoval, že tvrdí-li žalovaní, že vlastníky sporné místnosti jsou oni, ať z titulu vydržení či z jiného právního důvodu, pak již tento spor sám o sobě je způsobilý založit naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Naléhavý právní zájem nepochybně je dán i tím, že stavební úřad považoval rozhodnutí soudu za významné pro rozhodnutí o povolení stavebních úprav pro žalobce s tím, že jde o otázku vlastnického práva, kterou nemůže stavební úřad řešit sám.5. Soud prvního stupně je ohledně otázky existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení vázán vysloveným názorem odvolacího soudu. Tudíž se v průběhu dalšího řízení soud zabýval již vlastním posouzením otázky sporného vlastnického práva účastníků k předmětné místnosti.6. Soud učinil následující skutková zjištění.7. Z náhledu do Informačního systému katastru nemovitostí, informace o pozemku parc. č. st. [anonymizováno], k.ú. [obec], bylo zjištěno, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc.č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, v [katastrální uzemí], obci [obec], zapsaného v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo].8. Z náhledu do Informačního systému katastru nemovitostí, informace o pozemku parc. č. st. [anonymizováno], k.ú. [obec], bylo zjištěno, že žalovaní mají ve společném jmění manželů pozemek parc.č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], v [katastrální uzemí], obci [obec], zapsaného v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. i