Okresní soud v Karlových Varech 10 C 212/2026-21 – Náklady řízení

Žalobkyně se domáhala na žalovaných zaplacení částky 454 245,49 Kč (437 045,49 Kč jistina a 17 200 Kč poplatky) s příslušenstvím podle smlouvy z 19. 8. 2015 o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření č. , hodnota, z 3. 7. 2015, která byla uzavřena žalobkyní pod předcházející obchodní firmou , právnická osoba, a žalovanými. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaných; překážky uzavření smlouvy zjištěny nebyly. Žalobkyně zřídila a vedla žalovaným účet stavebního spoření a podle smlouvy poskytla žalovaným překlenovací úvěr ve výši 700 000 Kč bezhotovostním převodem částky 350 000 Kč dne 2. 9. 2015, 210 000 Kč dne 10. 11. 2015 a dne 140 000 Kč dne 12. 4. 2016, vždy na účet dne , č. účtu, . Žalovaní měli úvěr splácet částkou 3 325 Kč a dále měli hradit 2 068 Kč na stavební spoření. Protože se žalovaní dostala do prodlení, došlo v souladu se smlouvou k prohlášení úvěru za splatný k 4. 11. 2025.2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.3. Podle § 115a z. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl soud o žalobě bez nařízení jednání.4. Ze smlouvy z 19. 8. 2015 o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně jako věřitel a žalovaní jako dlužník a spoludlužník uzavřeli smlouvu o poskytnutí překlenovacího úvěru a o poskytnutí úvěru ze stavebního spoření, včetně ujednání o měsíční splátce překlenovacího úvěru ve výši 3 325 Kč a měsíční splátce povinného spoření 2 068 Kč měsíčně; úrok byl sjednán ve výši 5,70 % p.a. Z podmínek pro poskytování spotřebitelských překlenovacích úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření fyzickým osobám (úvěrových podmínek) soud zjistil, že žalobkyně mohla z důvodu opakovaného prodlení se splácením dluhu odstoupit od smlouvy (popř. požadovat vrácení poskytnutých finančních prostředků s úroky). Ze sazebníku žalobkyně soud zjistil, že výše poplatků žalobkyně odpovídala částkám vyplývajícím ze stavu účtu ke dni odstoupení (4. 11. 2025); konkrétně za výzvu v případě prodlení byl sjednán poplatek 600 Kč.5. Z platebního příkazu z 26. 8. 2015 soud zjistil, že žalovaní dali pokyn k výplatě peněžních prostředků v částce 350 000 Kč na uvedený účet. Z platebního příkazu z 2. 2. 2016 soud zjistil, že žalovaní dali pokyn k výplatě peněžních prostředků v částce 140 000 Kč na uvedený účet. Z potvrzeních o převodu a předpisu splátky ze dne 2. 9. 2015, ze dne 10. 11. 2015 a ze dne 12. 4. 2016 žalobkyně upozornila žalované na výplatu částek dle platebních příkazů a stanovila splátky úvěru a povinného měsíčního spoření.6. Ze stavu účtu ke dni odstoupení (4. 11. 2025) vyplývalo, jak žalovaní úvěr spláceli (a spořili na stavební spoření), v měsících červenec až říjen 2025 žádnou platbu neuskutečnili.7. Z dopisů žalobkyně žalovaným z 7. 7. 2021, 14. 7. 2021, 13. 10. 2024 soud zjistil, že žalobkyně v průběhu smluvního vztahu upomínala žalované o úhradu dluhu s tím, že nedojde-li k úhradě, bude úvěr zesplatněn.8. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný z 6. 11. 2025 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovaným, že se úvěr stal k 4. 11. 2025 splatný pro opakované porušování smluvních podmínek.9. Z předžalobní výzvy z 2. 4. 2026 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalované k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby; z poštovního podacího archu vyplývalo odeslání žalovaným téhož dne.10. Soud uvedená skutková zjištění převzal za svůj skutkový závěr ve věci.11. Soud dospěl k právnímu závěru: Žalobkyně a žalovaní uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“). Žalovaní porušovali povinnost dluh podle úvěrové smlouvy splácet, a proto žalobkyně využila svého smluvní práva od smlouvy odstoupit (§ 2001 o. z.). Žalobkyni vzniklo právo na úhradu dluhu (podle smlouvy) najednou a to včetně sjednaného úroku i včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 56 611,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 18 170 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 454 245,49 Kč sestávající z částky 10 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 31 770 Kč ve výši 6 671,70 Kč.