18 C 369/2017-174 — Okresní soud v Liberci

1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I. zamítl žalobu, podle které by bylo určeno, že výlučným vlastníkem nemovitostí, a to st.p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 119 m2, jehož součástí je stavba [adresa], [obec] [anonymizováno] – [anonymizováno], st.p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 52 m2, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. garáž a p.p. [číslo] – zahrada o výměře 846 m2, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen nemovitosti zapsané na [list vlastnictví]). Výrokem II. soud zamítl žalobu na vyklizení nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] ve lhůtě 1 měsíce od právní moci rozsudku. Výrokem III. okresní soud uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované na nákladech řízení 28 000 Kč k rukám právní zástupkyně žalované ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. 2. K návrhu žalobkyně posuzoval okresní soud jednak důvodnost požadavku žalobkyně na vrácení daru realizovaného dopisem ze dne [datum], doručeným žalované dne 3. 8. 2017, kterým mělo dojít ke zrušení vlastnického práva ke sporným nemovitostem, jednak důvodnost požadavku na vyklizení sporných nemovitostí na základě dopisu žalobkyně ze dne [datum], kterým žalobkyně žalovanou vyzvala k vystěhování do 15. 10. 2017. Žalobkyně uplatnila žalobní petit na určení vlastnictví s odůvodněním, že výsledek daného řízení jí umožní zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí. V případě navrácení daru, jehož předmětem je nemovitost zapsaná v katastru nemovitostí, shledal okresní soud formu určovací žaloby za opodstatněnou. Vyšel ze zjištění, že mezi účastnicemi, kdy žalobkyně je matkou žalované, byla platně uzavřena dne [datum] písemná darovací smlouva ve formě notářského zápisu (NZ [číslo]), přičemž spolu s darováním sporných nemovitostí žalované bylo pro žalobkyni zřízeno věcné břemeno, doživotní užívací právo kromě společných prostor a pozemků též ke garáži a k bytu v celém domě [adresa]. Přestože žalovaná namítla neplatnost uzavřené darovací smlouvy, neboť ji považovala za zastřený právní úkon, když v souvislosti s darováním zaplatila žalobkyni částku 400 000 Kč za účelem financování stavebních úprav vedlejší stavby, která byla upravena pro bydlení žalobkyně, soud s odkazem na § 41a odst. 2 obč. zák. uzavřel, že o neplatný právní úkon nejde, neboť žalobkyně zastřenost právního úkonu nepřipouští. Soud zjistil, že žalovaná se do domu [adresa] nastěhovala, rekonstruovala jej a došlo i k vybudování výminku pro žalobkyni v prostoru bývalé garáže (dílny). Za účelem přestavby garáže na prostory k bydlení obdržela žalobkyně od žalované v hotovosti částku 300 000 Kč. Vztahy mezi účastnicemi byly do roku [rok] dobré, v [anonymizováno] [rok] se zhoršily a zhoršení gradovalo konfliktem vzniklým dne [datum], jehož průběh sporné strany líčily odlišně. Ohledně nejzávažnějšího konfliktu ze dne [datum] dospěl okresní soud k závěru, že to nebyla žalovaná, která by způsobila žalobkyni zranění, naopak žalobkyně žalované dala facku s následky sluchových problémů. Výraznější konflikt se pak odehrál mezi muži, přítelem žalobkyně a panem [příjmení], který žije v domácnosti s žalovanou. Tento konflikt však nemůže mít na právní vztah mezi stranami sporu žádný vliv. Incident proběhlý následujícího dne a týkající se mobilního telefonu, chápal okresní soud jako přetahování se o mobilní telefon, přičemž neměl důvod nevěřit žalované, že ji žalobkyně fotila, což žalované vadilo, a proto se proti tomu ohradila. V řízení nebyly potvrzeny žádné vulgární verbální útoky ze strany žalované vůči žalobkyni. Naopak po provedeném dokazování, včetně výslechů svědků, bylo ve více případech zjištěno, že verbálními útoky častovala žalovanou žalobkyně. Pokud šlo o schválnosti spočívající v převržení čističky vody v jezírku, zalepení zámků osobního automobilu či zámku od dílny, nebylo v řízení prokázáno, že by se těchto jednání dopustila žalovaná. Jednání přítele žalované, pana [příjmení], spočívající v udržování erotické e-mailové korespondence s cílem provokovat žalobkyni bylo soudem hodnoceno jako rozporné s dobrými mravy, stejně jako jeho opakované troubení při průjezdu ulicí autobusem, a to bez ohledu na petici sousedů účastnic, že jim takové jednání pana [příjmení] nevadí. Pokud jde o právní posouzení vrácení daru, okresní soud postupoval podle § 630 obč. zák. a důvod k vrácení daru neshledal. Na základě zjištěného skutkového stavu, který měl k dispozici již při svém prvním rozhodnutí sám i odvolací soud, nedospěl k závěru, že by se žalovaná vůči žalobkyni dopustila jakéhokoliv jednání, které by bylo takové intenzity, aby bylo možné s žalobou uspět. Incident, u kterého žalovaná přímo byla, se týkal mobilního telefonu žalobkyně v nemocnici, na oddělení chirurgie, kdy žalovaná měla způsobit, že žalobkyni spadl na zem. Soud však považoval za přijatelné vysvětlení žalované o tom, že ji žalobkyně natáčela na mobilní telefon a ona se tomu jednání bránila. Pokud jde o incident ze [datum], nebyla to žalovaná, která jej vyprovokovala, a zejména to nebyla žalovaná, která žalobkyni udeřila. U ostatních incidentů (vypuštění jezírka, zalepení zámku u dílny nebo u dveří), nelze žalované zavinění přičítat, neboť to nebylo žalobkyní ani tvrzeno, ani prokázáno. Pokud se jednání tvrzených žalobkyní měl dopustit přítel žalované, žalovaná za jeho jednání neodpovídá, a to včetně provokativních e-mailů s erotickým podtextem, o kterých v době jejich uskutečnění, jak vyplynulo z výpovědi svědka [příjmení], ani nevěděla. Stejně tak nemůže žalovaná odpovídat za možná provokující troubení autobusem prováděným panem [příjmení]. Jelikož z provedeného dokazování vyplynulo, že zúčastněné strany si dělají naschvály, je to žalobkyně, která žalované někdy hrubě nadává, nelze přenést pouze na žalovanou odpovědnost za zhoršení vzájemných vztahů. Procesně úspěšné žalované soud přiznal podle § 142 o. s. ř. náhradu účelně vynaložených nákladů řízení spočívající v odměně advokáta podle § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. za celkem 10 úkonů právní služby po 2 500 Kč, celkem s režijními paušály podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 28 000 Kč. 3. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalobkyně. Požaduje, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě bude v obou žalobních petitech vyhověno. S okresním soudem souhlasí pouze potud, že mezi účastnicemi uzavřenou darovací smlouvu posoudil jako platnou. Chybně však posoudil chování žalované vůči žalobkyni. Žalovaná se sice vůči žalobkyni nedopustila úmyslného [anonymizováno] činu, za který by byla odsouzena, ale dopouští se drobnějších, ale zato velmi častých incidentů, které zjevně porušují dobré mravy. Chování žalované a jejího přítele způsobilo, že je v péči [anonymizováno] a užívá antidepresiva. V řízení prokázala, že žalovaná se k ní i k jejímu partnerovi chová neslušně, hrubě jí nadává, uráží ji a vyhrožuje tím, že skončí pod mostem. Téměř každodenně jí žalovaná společně se svým přítelem činí drobné či vážnější nepříjemnosti, které činí soužití obou účastnic v prostorách sporných nemovitostí skoro nemožným. Dne [datum] došlo dokonce i k fyzickému napadení žalobkyně ze strany žalované a jejího přítele, kvůli kterému musela vyhledat [anonymizováno] ošetření, neboť utrpěla distorzi krční páteře a 14 dní musela nosit krční límec a poté rehabilitovat, což doložila [anonymizováno] zprávu ze dne [datum], kde je zranění popsáno. I po útoku trpěla žalobkyně bolestmi v oblasti krční páteře, což může potvrdit její ošetřující lékař, MUDr. [jméno] [příjmení]. Incident ze dne [datum] byl závažným útokem na osobu žalobkyně a chování žalované a jejího přítele dosáhlo takové intenzity, že zjevně odporuje dobrým mravům, aby si žalovaná darované nemovitosti ponechala. Žalobkyně dala žalované facku až poté, co se žalovaná zachovala zavrženíhodně, neboť uvedla, že žalobkyně podváděla jejího otce. Fyzické násilí pokračovalo i v nemocnici, kde byly přítomny pouze účastnice. Žalobkyně trvá na tom, že byla pravidelně verbálně urážena, což bylo prokázáno svědeckými výpověďmi [příjmení] a [anonymizováno]. I svědkyně [příjmení] potvrdila verbální napadání, které směřovalo i proti manželovi žalobkyně, panu [příjmení], což podporuje výpověď pana [příjmení]. I za schválnosti a ataky pana [příjmení] by měla nést odpovědnost žalovaná, když z titulu existence věcného břemene měla zajistit řádné užívání nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] žalobkyní. Žalobkyně byla sice srozuměna s tím, že žalovaná bude užívat dům, který byl předmětem daru a ona od ní získanými finančními prostředky zrekonstruovanou garáž, avšak nebyla srozuměna s tím, jakým způsobem bude jejich vzájemné soužití probíhat a že jí žalovaná neumožní obývat darované nemovitosti, vstupovat do nich, a to ani za účelem opsání stavu energií, či běžným způsobem užívat společné prostory a zahradu a že se bude ve vlastní domácnosti bát a nebude v místě ráda bydlet. Není to ona sama, která by bez přičinění žalované vyvo