21 C 100/2021-32 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 550 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 550 Kč od 8. 9. 2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] byla žalovaná převezena příslušníky Policie České republiky (dále jen„ PČR“) k odbornému [anonymizováno] vyšetření, které bylo spojeno s odběrem krve, za účelem zjištění přítomnosti alkoholu v organismu, jelikož vzniklo důvodné podezření, že žalovaná řídila motorové vozidlo pod jeho vlivem. Žalobkyně ujela v souvislosti s dopravou žalované do [anonymizováno] zařízení celkem 4,7 km. Za provedené odborné [anonymizováno] vyšetření uhradila žalobkyně částku 1 517 Kč, a to na základě faktury [číslo] vystavené dne 22. 6. 2018. Vzhledem k tomu, že u žalované byla prokázána přítomnost alkoholu a acetonu v krvi, žalobkyně požaduje po žalované úhradu nákladů na vyšetření. Žalované byla k uhrazení dlužné částky zaslána faktura [číslo] vystavená žalobkyní dne 17. 8. 2018. Faktura byla splatná dne 7. 9. 2018. Žalovaná však ničeho na dlužnou částku neuhradila. 2. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud má za zjištěné, že dne [datum] byla žalovaná převezena do zdravotnického zařízení za účelem vyšetření přítomnosti alkoholu v krvi, neboť vzniklo důvodné podezření, že řídila motorové vozidlo pod jeho vlivem. Při vyšetření byla prokázána u žalované přítomnost alkoholu a acetonu v krvi. Žalobkyně za vyšetření uhradila částku 1 517 Kč, a to na základě faktury vystavené [anonymizováno] zařízením. Náklady na přepravu žalovaného byly vyčísleny na částku 33 Kč. Vzhledem k tomu, že u žalované byla prokázána přítomnost alkoholu v krvi, žalobkyně požadovala po žalované úhradu nákladů na vyšetření. Žalované byla k uhrazení dlužné částky zaslaná faktura [číslo] vystavená žalobkyní. Faktura byla splatná dne 7. 9. 2018. Žalovaná však ničeho na dlužnou částku neuhradila. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon o zdraví“), orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření je povinna se podrobit osoba, u které je důvodné podezření, že pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonává nebo vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek. Podle ustanovení § 24 odst. 1 zákona o zdraví náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli [anonymizováno] služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální [anonymizováno] hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle odst. 2 věty prvé části před středníkem téhož ustanovení prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného [anonymizováno] vyšetření vznikly. Dle odst. 3 věty prvé části před středníkem téhož ustanovení náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. 6. Po právní stránce v souladu s výše citovanými vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované náklady na vyšetření a dopravu, neboť žalované byla vyšetřením prokázána přítomnost návykové látky. Žalovaná přitom netvrdila ani neprokázala, že by žalobkyni účtovanou částku uhradila, že její povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně uplatněné částky důvodnou a uložil žalované povinnost k její úhradě. 7. Požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání. 9. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 10. Podle ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, byla povinnost zaplatit soudní poplatek uložena žalované, když žalobce byl ze zákona osvobozen od jeho placení, žalobě soud zcela vyhověl, žalované právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci nevzniklo a sama není od poplatku osvobozen. Výše poplatku 1 000 Kč byla stanovena podle položky 1 bod 1. písm. a) sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč tedy podání návrhu a zaslání výzvy k plnění.