21 C 177/2021-40 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 629,61 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 006,72 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 629,61 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 19,39 % ročně z částky 13 995,4 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], odštěpného závodu, [IČO], a to pod obchodní značkou [jméno] bank! (dále jen„ předchůdce žalobkyně“), a žalovaným došlo k uzavření Smlouvy o úvěru (dále jen„ Smlouva“). Součástí Smlouvy byly smluvní podmínky, aktuální produktové podmínky a Sazebník, s nimiž se žalovaný seznámil a přijal je, což potvrdil svým podpisem (dále jen„ Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 798 Kč, a to uhrazením částky odpovídající kupní ceně za zboží u zprostředkovatele úvěru, přičemž žalovaný potvrdil převzetí předmětu financování a zavázal se poskytnutý úvěr splatit formou 11 měsíčních splátek ve výši 1 972 Kč. V rámci Smlouvy se žalovaný zavázal hradit i sjednaný úrok ve výši 19,39% a dále platby za sjednané pojištění ve výši 4,99% z měsíční splátky úvěru. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. V reakci pak předchůdce žalobkyně odstoupil od Smlouvy a zesplatnil celý dluh žalovaného ke dni 30. 9. 2020, který činil 16 636,33 Kč, o čemž ho informoval dopisem ze dne 26. 8. 2020. [příjmení] 16 636,33 Kč se skládala z dlužné nesplacené jistiny úvěru ve výši 13 995,40 Kč, sjednaného pojištění ve výši 651 Kč, poplatků ve výši 800 Kč, smluvní pokuty ve výši 183,21 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku splatného ke dni 30. 9. 2020 ve výši 1 006,72 Kč. Dále požadoval předchůdce žalobkyně smluvní úrok z prodlení z částky 13 995,40 ve výši 19,39% od 1. 10. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 15 629,61 Kč ve výši 8,25%. Pohledávka za žalovaným byla předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 10. 2020, s účinností ke dni 20. 10. 2020, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 23. 10. 2020. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 8. 12. 2020, ale ani na tuto žalovaný nijak nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o. s. ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobkyně a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Ze Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalovaným a předchůdcem žalobce [jméno] [anonymizováno], dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 18 798 Kč a žalovaný se naopak zavázal uhradit žalobkyni úvěr formou 11 měsíčních splátek ve výši 1 972 Kč, splatných vždy k 17. dni v měsíci spolu s úrokem z poskytnutého úvěru ve výši 19,39% ročně. Součástí Smlouvy byly i smluvní podmínky a sazebník poplatků. 5. Dopisem ze dne 26. 8. 2020 byl žalovaný upozorněn na odstoupení od smlouvy a dále vyzván k zaplacení celé dlužné částky do 30. 9. 2020 s tím, že byl upozorněn na možné úroky z prodlení, které bude předchůdce žalobkyně nárokovat, pokud od uvedeného data dlužnou částku neuhradí. 6. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], odštěpného závodu, [IČO], přičemž součástí seznamu postoupených pohledávek je i pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení. Oznámení o postoupení pohledávek je datováno dnem 23. 10. 2020 a dle podací knihy bylo žalovanému zasláno téhož dne. 7. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 8. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“). Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Dle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle 1881 odst. 1 občanského zákoníku lze postoupit pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dle 1882 odst. 1 občanského zákoníku dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 11. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 12. V daném případě mezi účastníky vznikl závazkový vztah na základě smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 18 798 Kč. Žalovaný se na druhé straně zavázal čerpané prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úrok v pravidelných měsíčních splátkách. Vzhledem k tomu, že svoje závazky řádně neplnil, došlo k odstoupení od smlouvy a zesplatnění celé dlužné částky. Žalobkyně prokázala existenci pohledávek i jejich výši, včetně aktivní legitimace a žalovaný ničeho takového nesporoval. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl na svoji obranu ničeho, nesporoval tvrzení žalobkyně, pokud jde o zaplacení dlužných částek ani netvrdil jiný způsob zániku dluhu. Jelikož soud shledal pohledávku žalobkyně oprávněnou, stejně tak i pokud jde smluvní pokutu i o úrok z úvěru, neboť byla sjednána úroková sazba, za kterou i jiné subjekty se zapsaným předmětem podnikání poskytování úvěrů v obchodním rejstříku poskytují klientům úvěry, zavázal žalovaného uhradit pohledávku žalobkyně, tedy částku 15 629,61 Kč. 13. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadoval výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku. 14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášk